Washington - Rozsáhlá studie zadaná americkým ministerstvem obrany nenašla žádné důkazy o tom, že by Irák za režimu Saddáma Husajna měl vazby na teroristickou síť al-Káida. Nejvyšší američtí představitelé dlouho tvrdili opak ve snaze zdůvodnit invazi do Iráku. O výsledcích studie informovala americká média. Podle nich je přiznání pro Pentagon tak ostudné, že nakonec odstoupil od zveřejnění studie na svém webu a zrušil i plánovanou tiskovou konferenci. Výsledky tak budou k dispozici jen na požádání.
Studie, o níž poprvé informovaly listy McClatchy Newspapers, vychází z rozboru asi 600 000 oficiálních iráckých dokumentů zabavených po invazi v březnu 2003 a z tisíců výslechů vysokých iráckých představitelů. Studie není první, která popírá operační vazby Saddámova režimu s al-Káidou. Žádný tým ale neměl přístup k tolika informacím. Studie vypracovaná Ústavem pro obranné analýzy je navíc prvním oficiálním přiznáním americké armády, že neexistují důkazy o vazbách Saddáma Husajna a al-Káidy.
Administrativa George Bushe se opakovaně snažila před zahájením války v Iráku ji zdůvodnit údajnými vazbami Saddámova režimu na al-Káidu, která byla odpovědná za teroristické útoky z 11. září 2001 v USA. Ještě častěji pak Washington mluvil o tom, že Irák má zbraně hromadného ničení, které představují bezprostřední hrozbu. I toto tvrzení se po invazi ukázalo jako falešné.
O spojení Saddáma s al-Káidou počátkem roku 2003 mluvili tehdejší americký ministr zahraničí Colin Powell i viceprezident Richard Cheney. „Víme, že se Saddám opět snaží vyrobit jaderné zbraně, a víme, že má dlouhodobé vztahy s různými teroristickými skupinami, včetně al-Káidy,“ prohlašoval tehdy Cheney v americké televizi.
Studie tvrdí, že Husajn sice podporoval terorismus na Blízkém východě, ale hlavním cílem jeho teroristických aktivit nebyly Spojené státy ani Izrael, ale Iráčané v exilu i doma, především Kurdové a šíité.
