Proti německé azylové politice bude večer v Drážďanech demonstrovat hnutí Vlastenečtí Evropané proti islamizaci Západu (Pegida). Manifestace se koná u příležitosti prvního výročí vzniku hnutí, pozvání na ni přijali i předseda Úsvitu-Národní koalice Miroslav Lidinský, poslanec Marek Černoch a předseda Bloku proti islámu Martin Konvička.
Pegida už téměř rok pořádá v Drážďanech demonstrace proti údajné islamizaci Evropy a přistěhovalcům, v dobách její největší slávy se protestů účastnilo až 25 tisíc lidí. Po lednovém rozkolu ve vedení hnutí počty účastníků každotýdenních akcí začaly prudce klesat, ale s eskalací uprchlické krize Pegida opět nabývá na síle. Její protesty jsou většinou poklidné, byť je provázejí hanlivé výkřiky na adresu německých politiků a médií. Podle expertů chce většina demonstrantů účastí na protestech jen vyjádřit svůj nesouhlas s vládní politikou, nechce se ale dostat za hranice německé ústavy a připojit se k extrémní pravici.
Před týdnem se drážďanské demonstrace proti imigraci zúčastnilo na devět tisíc lidí, což je od lednového rozkolu nejvíce. Právě minulé pondělí se v davu objevila šibenice se jmény kancléřky Angely Merkelové a vicekancléře Sigmara Gabriela, což mezi německou veřejností vyvolalo vlnu pobouření.
Podle expertů nahrává Pegidě mimo jiné neobratná komunikace německé vlády. „Není chyba, když kancléřka v uprchlické krizi neustále opakuje ,zvládneme to‘. Problém vzniká ve chvíli, kdy ostatní členové kabinetu začínají říkat opak. U lidí to pak vyvolává pochyby o schopnostech politiků a jsou ochotni naslouchat těm, kdo nabízejí jednoduchá řešení,“ soudí německý politolog Timo Lochocki.
Protestní hnutí také těží z toho, že se kancléřčina konzervativní unie CDU/CSU příliš vzdálila od svých programových základů. „Kancléřka nyní v otázce přistěhovalců zastává stejný názor, jaký v jiných evropských zemích zastupují Zelení. Lidé, kteří mají silně konzervativní smýšlení, proto mají pocit, že jejich hlas není slyšet,“ říká Lochocki.
Šéf Pegidy byl obviněn z podněcování k nenávisti
Zakladatel a šéf hnutí Lutz Bachmann byl počátkem měsíce obviněn z podněcování k nenávisti vůči imigrantům. Toho se údajně dopustil tím, že na Facebooku označil uprchlíky a další žadatele o azyl za „dobytek“ a „odpad“. Datum případného zahájení soudu zatím zveřejněno nebylo. Už na počátku roku vyvolal Bachmann v Německu pobouření, když se na Facebooku objevila fotografie, na níž má knírek pod nosem a je nalíčen jako Adolf Hitler. V lednu kvůli tomu nakrátko musel opustit vedení Pegidy, po rozkolu v čele hnutí se ale vrátil.
Pegidu založil Bachmann před rokem
Za datum vzniku Pegidy bývá označován 11. říjen loňského roku, kdy Bachmann založil na Facebooku skupinu nazvanou Mírumilovní Evropané proti islamizaci Západu. První demonstrace se pak konala 20. října. Program Pegidy je zaměřen proti údajně narůstajícímu vlivu islámu v Evropě. S tím souvisejí požadavky na zpřísnění migrační a azylové politiky nebo odpor vůči pravidlům politické korektnosti. Sympatizanty hnutí spojuje především kritika vlády a nedůvěra k zavedeným institucím nebo mainstreamovým médiím. Vedení Pegidy se také staví za politiku ruského prezidenta Vladimira Putina. Ačkoliv odpůrci obviňují Pegidu z šíření xenofobie a rasismu, představitelé hnutí odmítají být spojováni s neonacistickou krajní pravicí.
Pegida je mimořádně aktivní v saských Drážďanech, po Německu má však řadu regionálních odnoží a své následovníky. Její akce ale bývají provázeny demonstracemi odpůrců. Rovněž vrcholní němečtí politici, včetně kancléřky Merkelové, se od hnutí vesměs distancují a odsuzují je.
Německo letos počítá s příchodem až půldruhého milionu migrantů, což většina německé společnosti považuje podle průzkumů za příliš mnoho. Úspěch či neúspěch Pegidy se bude odvíjet toho, jak se vládě v Berlíně podaří uprchlickou krizi zvládnout.
