Už po říjnovém narušení vzdušného prostoru Turecka chtěla Severoatlantická aliance domluvit s Ruskem bezpečnostní opatření – Moskva to ale prý odmítla s tím, že jde čistě o záležitost mezi federací a Tureckem. České televizi to řekl předseda Vojenského výboru NATO Petr Pavel. Oba státy se nyní vzájemně osočují kvůli sestřelenému ruskému letounu nad syrsko-tureckým pomezím. Vzájemně po sobě žádají omluvu – Moskva za likvidaci letadla, Ankara kvůli opětovnému nerespektování svého území.
Pavel: Kvůli vzdušnému prostoru jsme už dříve chtěli jednat. Moskva odmítla
Ankara si své letecké území úzkostlivě chrání už delší dobu. Nejvážnější krize v tomto ohledu přišla na začátku října. Tehdy se Ankara ohradila proti dvojímu proniknutí ruských letadel nad turecké území během jediného víkendu. Rusko tehdy ujistilo turecké představitele, že narušení bylo ojedinělou chybou, která se nebude opakovat.
O několik dní později už Turci neváhali sestřelit ruský dron, také nad syrsko-tureckým pomezím. Učinili tak po vypálení tří varovných výstřelů, jak ukládají pravidla NATO. „Teď jsme sestřelili dron. Kdyby to bylo letadlo, udělali bychom totéž," citovaly tehdy agentury premiéra Ahmeta Davutoglua. „Komukoli, kdo naruší naše hranice, se dostane nezbytné odpovědi," zmiňoval před téměř dvěma měsíci.
Šéf Vojenského výboru NATO Pavel po prvním incidentu podle svých slov oslovil náčelníka generálního štábu ruské armády. Chtěl, aby obě strany společně dohodly preventivní opatření, která mají podobným incidentům předejít. „Z Ruska odpověděli, že s NATO se nemají o čem bavit, protože je to dvoustranná záležitost mezi Ruskem a Tureckem – proto celou situaci řešili pouze s Tureckem,“ řekl generál.
Moskva odmítá, že by v posledním incidentu z úterý její letadlo nad tureckým územím přelétlo. Prezident Vladimir Putin považuje sestřelení stroje Su-24 za „absolutně nevysvětlitelný čin“ a „úder do zad“ od těch, které jeho země považovala za partnera v boji proti terorismu.
Pozemní nasazení proti IS? Nákladná akce s nejistým výsledkem
Tématem rozhovoru byl také syrský konflikt a možná role Aliance. Podle Pavla by ale například rozsáhlá pozemní operace v boji proti Islámskému státu měla nejistý výhled na úspěch. V pořadu Události, komentáře zmínil, že by podobná akce mohla být později vnímána jako invaze. Proto raději – stejně jako většina politiků – prosazuje spíše podporu místním jednotkám.
„Podle mého názoru je důležité vytvořit těmto silám co nejlepší podmínky výcvikem, materiálním vybavení, dodáváním technologií a asistencí mnohem raději než vyslat rozsáhlé pozemní síly pod hlavičkou Aliance," dodal.