Pavel: Kvůli vzdušnému prostoru jsme už dříve chtěli jednat. Moskva odmítla

10 minut
Pavel: Rusko dohody s NATO o preventivních opatřeních odmítlo
Zdroj: ČT24

Už po říjnovém narušení vzdušného prostoru Turecka chtěla Severoatlantická aliance domluvit s Ruskem bezpečnostní opatření – Moskva to ale prý odmítla s tím, že jde čistě o záležitost mezi federací a Tureckem. České televizi to řekl předseda Vojenského výboru NATO Petr Pavel. Oba státy se nyní vzájemně osočují kvůli sestřelenému ruskému letounu nad syrsko-tureckým pomezím. Vzájemně po sobě žádají omluvu – Moskva za likvidaci letadla, Ankara kvůli opětovnému nerespektování svého území.

Ankara si své letecké území úzkostlivě chrání už delší dobu. Nejvážnější krize v tomto ohledu přišla na začátku října. Tehdy se Ankara ohradila proti dvojímu proniknutí ruských letadel nad turecké území během jediného víkendu. Rusko tehdy ujistilo turecké představitele, že narušení bylo ojedinělou chybou, která se nebude opakovat.

O několik dní později už Turci neváhali sestřelit ruský dron, také nad syrsko-tureckým pomezím. Učinili tak po vypálení tří varovných výstřelů, jak ukládají pravidla NATO. „Teď jsme sestřelili dron. Kdyby to bylo letadlo, udělali bychom totéž," citovaly tehdy agentury premiéra Ahmeta Davutoglua. „Komukoli, kdo naruší naše hranice, se dostane nezbytné odpovědi," zmiňoval před téměř dvěma měsíci.

Šéf Vojenského výboru NATO Pavel po prvním incidentu podle svých slov oslovil náčelníka generálního štábu ruské armády. Chtěl, aby obě strany společně dohodly preventivní opatření, která mají podobným incidentům předejít. „Z Ruska odpověděli, že s NATO se nemají o čem bavit, protože je to dvoustranná záležitost mezi Ruskem a Tureckem – proto celou situaci řešili pouze s Tureckem,“ řekl generál.

Moskva odmítá, že by v posledním incidentu z úterý její letadlo nad tureckým územím přelétlo. Prezident Vladimir Putin považuje sestřelení stroje Su-24 za „absolutně nevysvětlitelný čin“ a „úder do zad“ od těch, které jeho země považovala za partnera v boji proti terorismu. 

Údajný pohyb letadel nad Tureckem
Zdroj: CNN/AFP

Pozemní nasazení proti IS? Nákladná akce s nejistým výsledkem

Tématem rozhovoru byl také syrský konflikt a možná role Aliance. Podle Pavla by ale například rozsáhlá pozemní operace v boji proti Islámskému státu měla nejistý výhled na úspěch. V pořadu Události, komentáře zmínil, že by podobná akce mohla být později vnímána jako invaze. Proto raději – stejně jako většina politiků – prosazuje spíše podporu místním jednotkám.

„Podle mého názoru je důležité vytvořit těmto silám co nejlepší podmínky výcvikem, materiálním vybavení, dodáváním technologií a asistencí mnohem raději než vyslat rozsáhlé pozemní síly pod hlavičkou Aliance," dodal.

Základní údaje o hlavních silách ve válce v Sýrii
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Macron, Starmer a Zelenskyj podepsali prohlášení o zárukách pro Ukrajinu

Lídři Paříže, Londýna a Kyjeva podepsali na okraj úterního setkání koalice ochotných společnou deklaraci o budoucích bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu, která se brání ruské agresi. Jeden z bodů zmiňuje záměr po dosažení příměří nasadit na Ukrajině multinárodní síly, do nichž by přispěly země, které k tomu budou ochotné. Jednání se poprvé za Česko zúčastnil premiér Andrej Babiš (ANO), který prohlásil, že Praha se svými vojáky podílet nebude.
01:42Aktualizovánopřed 1 mminutou

Využití americké armády k získání Grónska je jednou z možností, uvedl Bílý dům

Americký prezident Donald Trump a jeho tým zvažují různé možnosti k získání Grónska a využití americké armády je vždy možností, uvedl v úterý podle agentury Reuters Bílý dům. Trump podle něj dal jasně najevo, že získ největšího světového ostrova, který je bohatý na nerostné suroviny, je prioritou pro národní bezpečnost.
před 10 mminutami

Jihokorejský prezident vyzval k partnerství nové éry s Čínou

K partnerství mezi Jižní Koreou a Čínou vyzýval při své čtyřdenní návštěvě Pekingu jihokorejský prezident I Če-mjong. Po více než dekádě napjatých vztahů, poznamenaných rozdílnými pohledy na bezpečnost i obchodními spory, se Soul snaží o jejich plné obnovení. Je to první návštěva jihokorejské hlavy státu v Číně od roku 2019. Zlepšení vztahů může prospět třeba korejskému zábavnímu průmyslu, který Peking v posledních letech neoficiálně zakázal.
před 35 mminutami

Muniční iniciativu rušit nebudeme. Česko ji bude koordinovat, řekl Babiš

Muniční iniciativu pro Ukrajinu Česká republika rušit nebude, bude ji koordinovat a nepůjdou do ní žádné peníze českých občanů, uvedl v úterý premiér Andrej Babiš (ANO) na sociální síti X po jednání lídrů zemí takzvané koalice ochotných. Rozhodl se tak po dohodě s koaličními partnery, napsal. Před loňskými sněmovními volbami Babiš sliboval zrušení iniciativy. Dříve během úterý Babiš sdělil, že česká vláda nebude na iniciativu dávat peníze, ale umožní její pokračování, když ji budou financovat jiné státy.
20:34Aktualizovánopřed 1 hhodinou

„Nebezpečné místo“. Newyorské vězení bude na další měsíce Madurovým domovem

Nicólas Maduro se nyní nachází v brooklynském vězení. V cele – minimálně zpočátku na samotce – stráví 23 hodin denně. Budovu věznice a poměry v ní označili za naprosto nehumánní a nehygienické známí zločinci, kteří jí v posledních letech prošli. Byl to například hudebník Sean Diddy Combs nebo Ghislaine Maxwellová, spolupachatelka zločinů kuplíře a pedofila Jeffreyho Epsteina.
před 1 hhodinou

V Trumpově představě „řízení“ Venezuely zůstává opozice stranou

Po sobotním zajetí venezuelského vládce Nicoláse Madura americký prezident Donald Trump oznámil, že USA budou zemi „řídit“. Hovořil o spolupráci s nově jmenovanou venezuelskou prezidentkou Delcy Rodríguezovou, zatímco veřejně zpochybnil schopnost opoziční lídryně Maríe Coriny Machadové vést zemi. Podle řady expertů není jasné, jak by americké „řízení“ v praxi vypadalo. Zatím se navíc zdá, že Trumpova administrativa s venezuelskou opozicí nepočítá.
před 6 hhodinami

Při protestech v Íránu zemřelo 35 lidí, uvedla lidskoprávní organizace

Počet obětí přes týden trvajících protestů v Íránu vzrostl na 35 včetně čtyř dětí. Podle agentury AP to v úterý uvedla lidskoprávní organizace HRANA sídlící v USA. Zatčeno bylo 1200 lidí a protesty se dále šíří, den poté, co prezident USA Donald Trump znovu pohrozil Íránu tvrdým zásahem, pokud bude tamní režim zabíjet demonstranty. Mnozí obchodníci z významného Velkého bazaru v Teheránu na protest uzavřeli své obchody.
05:05Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Turecký opozičník Demirtas byl potrestán dalšími sedmnácti měsíci vězení

Kurdský opoziční politik Selahattin Demirtas, který je od roku 2016 v tureckém vězení, byl odsouzen k dalším sedmnácti měsícům za urážku prezidenta. S odvoláním na právníka vězněného muže to napsala agentura AFP. Dvaapadesátiletý Demirtas, který je ve věznici v Edirne na severozápadě Turecka, byl nově odsouzen k jednomu roku, pěti měsícům a patnácti dnům vězení za urážku prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Podle advokáta několik obvinění z urážky, týkajících se projevů starých nejméně deset let, bylo sloučeno do jedné obžaloby. Soud podle něj odmítl poskytnout dostatečnou lhůtu na přípravu obhajoby a spěchal s vynesením rozsudku.
před 7 hhodinami
Načítání...