Obchod se vzácnými zvířaty nebo rostlinami a jejich pašování představuje v globálním měřítku problém, který si v ničem nezadá s jinými aktivitami organizovaného zločinu. Většinou je motivací tradiční čínská medicína a exotické chovatelství. Nedávno šokoval svět případ, kdy policisté objevili na letišti v kolumbijské metropoli pytel s více než dvěma stovkami krabiček. Místo kinofilmů se v nich ovšem ukrývaly kriticky ohrožené žáby.
Pašování zvířat vynáší miliardy dolarů ročně, výjimkou nejsou ani ohrožení živočichové
Pašování zvířat vynáší miliardy dolarů ročně, výjimkou nejsou ani vzácní živočichové (zdroj: ČT24)
Obyčejný pytel zapomenutý na toaletách v kolumbijské metropoli Bogotě skrýval kontraband v hodnotě bezmála deseti milionů korun. „Tyto žáby se sem dostaly z pacifického pobřeží Kolumbie, z džungle v oblasti Choco. Pašeráci, kteří ohrožují biodiverzitu naší země, je měli převézt do Německa a dále prodat,“ upozornil tajemník pro životní prostředí v Bogotě Francisco Cruz.
Vyšetřovatelé stále hledají ty, kdo chtěli na kriticky ohrožených obojživelnících vydělat. Hodnota jednoho kusu může na černém trhu přesáhnout až 45 tisíc korun. „Vyzýváme lidi, kteří mají informace o nelegálním obchodu s ohroženými druhy zvířat jak u nás, tak venku, aby se obrátili na policii,“ konstatoval Cruz.
Zločin, který skutečně vydělává
Vedle obchodu s drogami, zbraněmi, s lidmi nebo s padělaným zbožím je pašování zvířat jedním z nejvýdělečnějších na světě. Podle zprávy amerického ministerstva zahraničí z něho organizovaný zločin získává přes deset miliard dolarů za rok. „Poptávka má dvě motivace: tradiční čínskou medicínu, navíc je velké hobby chovat ohrožená exotická zvířata,“ říká Jiří Mach z odboru druhové ochrany při ministerstvu životního prostředí.
Právě pro účely tradiční medicíny vláda v Pekingu koncem října povolila použití nosorožčích rohů a tygřích kostí. Experti to považují za zásadní krok zpátky v ochraně zvířat před vyhynutím. „Zákaz obchodu s částmi z tygra a nosorožce neodpovídal existujícímu zákonu a nebral v potaz legitimní potřeby jako lékařský a vědecký výzkum,“ tvrdí mluvčí čínského ministra zahraničí Lu Kang.
Ochrana není dostatečná
Celosvětový obchod s ohroženými druhy živočichů reguluje úmluva CITES. Platí i v Česku, ale podle ředitele zoologické zahrady ve Dvoře Králové Přemysla Rabase se dá udělat i více. „Dle mého názoru by pomohlo, kdyby vznikl speciální útvar, který by se zabýval vyšetřováním těchto kauz. Pak by ta práce byla mnohem produktivnější,“ míní Rabas.
Obchod bez pravidel může mít katastrofální dopady. Světový fond na ochranu přírody nedávno varoval, že lidé za posledních 40 let vyhubili polovinu zvířat na Zemi. Nelegální obchod s ohroženými druhy je ale pouze jedním z negativních faktorů. Primární úbytek živočichů i rostlin totiž souvisí i se změnou využívání krajiny, její devastací a rozšiřování lidské populace.