Papež František podpořil v Tbilisi požadavek gruzínské vlády, aby se gruzínští uprchlíci z války s Ruskem směli vrátit do svých domovů. Ačkoli patriarcha gruzínské pravoslavné církve nečekaně vřele uvítal Františka jako „drahého bratra“ a „svatost“, několik desítek pravoslavných věřících proti zahájené dvoudenní papežově návštěvě v Tbilisi protestovalo jako proti „duchovní agresi Vatikánu“.
Papež se hned po příletu do Tbilisi vydal do prezidentského paláce za hlavou gruzínského státu Giorgim Margvelašvilim. Ten v narážce na válku s Ruskem ze srpna 2008 připomněl, že země „je stále obětí vojenské agrese jiného státu“ a že pětina „gruzínského území je dosud okupována“.
Papež vyzval k mírovému soužití mezi všemi národy v regionu, jakož i k tomu, aby se do svých domovů směli svobodně vrátit ti, kteří byli donuceni je opustit. Zdržel se však přímé zmínky o rusko-gruzínské válce, ani nezmínil Rusko či Abcházii a Jižní Osetii, což jsou dvě gruzínské provincie, které Rusko po válce de facto ovládlo a které muselo opustit na 200 000 Gruzínů.
Gruzie si přála, aby František navštívil hranici s odtrženými provinciemi, avšak Vatikán to odmítl.
Ekumenické poselství své cesty zdůraznil papež při setkání s třiaosmdesátiletým patriarchou gruzínské pravoslavné církve Iljou II., který vyjádřil naději, že „historická návštěva by mohla posílit vztahy mezi oběma církvemi“. František by si podle svých slov přál, aby „potíže nebránily lepšímu vzájemnému poznání, ale naopak aby toto poznání podnítily“.
Nicméně podle agentury AFP přetrvává silné napětí zejména okolo majetku katolické církve v Gruzii, který byl po dosažení nezávislosti země celý předán pravoslavné církvi.
Na papeže čekali demonstranti
U trasy papežovy autokolony podle serveru Kavkazskij uzel protestovala asi stovka aktivistů Sdružení pravoslavných rodičů s transparenty, na kterých byly mimo jiné nápisy „Papež je arcikacíř“, „Nechceme tě v pravoslavné Gruzii“ či „Smrt papežství“. Další protestní akce spolku, podporovaného některými pravoslavnými duchovními, má následovat v sobotu.
Gruzie je jednou z nejstarších křesťanských zemí, přičemž 85 procent věřících se hlásí k pravoslaví. Když papež Jan Pavel II. navštívil Gruzii v roce 1999, pravoslavná církev nabádala věřící, aby se nezúčastnili jeho mše. Při Františkově sobotní mši se naopak očekává delegace pravoslavného patriarchátu.
Gruzínští analytici ale tuto změnu postojů dávají spíše do souvislosti s tím, že Tbilisi pojímá papežovu návštěvu jako příležitost zviditelnit gruzínské snahy přičlenit se k Západu.
František se také s malou asyrsko-chaldejskou katolickou komunitou modlil za Irák a Sýrii. Ostře odsoudil poslední útoky ruského letectva a syrských vládních sil na severosyrské město Aleppo a varoval, že viníci „se budou zodpovídat před Bohem“.
