Papež popřál mír Iráku i Ukrajině. Varoval před pýchou, která vede k utrpení

Vatikán – I letos zaplnily přes deštivé počasí svatopetrské náměstí desetitisíce lidí. „Drazí bratři a sestry, požehnané a radostné Velikonoce,“ přivítal je svatý otec. Své poselství věnoval lidem trpícím v lokalitách současných válečných konfliktů, mezi nimi jmenoval Sýrii, Irák i Ukrajinu. Ve svém poselství Urbi et Orbi vyzdvihl pokoru a varoval před pýchou, která podle jeho slov stojí za konflikty a násilím ve světě.

"Mír vyprošujeme především milované Sýrii a Iráku. Aby ustal lomoz zbraní a bylo obnoveno dobré soužití různých skupin, z nichž se tyto milované národy skládají. Ať mezinárodní společenství nezůstane netečné k nezměrné humanitární tragédii v těchto zemích a k dramatu početných uprchlíků," prohlásil František.

Neopomněl zmínit svatou zemi, které v modlitbách vyprošuje mír. Rovněž ve svých slovech podpořil znovuobnovení mírového procesu a šíření kultury setkávání a respektu mezi Palestinci a Izraelci. Zmínil rovněž Jemen a přání, aby v této zemi převládla společná vůle vedoucí ke zklidnění. Vzpomněl i zabité studenty na keňské univerzitě v Garrise.

"Zmrtvýchvstalý Pán ať přinese světlo milované Ukrajině, zejména těm, kteří v uplynulých měsících trpěli násilím konfliktu. Kéž tato země díky nasazení všech zainteresovaných stran dosáhne míru a naděje," řekl také František v tradičním poselství Městu a světu.

Papež František v poselství Urbi et Orbi:

„Vyprošujeme pokoj tomuto světu podrobenému obchodníkům se zbraněmi, kteří se živí krví lidí.“

Papež kromě jiného také přivítal rámcové ujednání o íránském jaderném programu, k němuž se ve čtvrtek dopracovali v Lausanne představitelé světových mocností a Teheránu. Vyjádřil přitom naději, že tato dohoda bude „krokem k bezpečnějšímu světu“.

Útěchu a uzdravující hlas Ježíše Krista popřál všem lidem na okraji společnosti a vzkázal jim velikonoční povzbuzení. Po požehnání pak poprosil všechny o modlitbu. „Modlete se za mě a dobrou chuť k obědu,“ završila své vystoupení hlava římskokatolické církve.

Historik Jaroslav Šebek:

„Myslím, že to bylo mnohem apelativnější poselství než v minulém roce pravděpodobně proto, že se zhoršila mezinárodní situace. Pro mě tam byly překvapivé momenty, konkrétně třeba to, že podpořil dohodu mezi Íránem a západními zeměmi o jaderné kontrole íránských programů. V podstatě byl ze strany mezinárodního společenství podpořen šíitský stát Írán, zatímco sunnitská Saudská Arábie, která patří k západním spojencům v regionu, se na to tváří s velikou nedůvěrou. Nehledě na to, že se kriticky vyjádřil Izrael. Pro mě tedy bylo velice zajímavé, že papež dal explicitně zelenou této dohodě.“

Už od včerejšího večera se kvůli dnešním událostem na Svatopetrském náměstí zastavila v přilehlých ulicích doprava. Italská vláda navíc zpřísnila na období Velikonoc bezpečnostní opatření v obavě, že by islamisté mohli svátek zneužít k teroristickému útoku. Uzavřeny zůstaly i některé stanice metra nedaleko Vatikánu, zpřísnila se bezpečnost také u některých galerií a muzeí, protože řada z nich má dnes bezplatný vstup.

V sobotu připomněl papež vrchol křesťanského roku

Ve Svatopetrském chrámu se při včerejší večerní bohoslužbě opětovně rozezněly zvony, které utichly ve čtvrtek, aby tak připomněly Kristovu smrt. Ve své homilii, tedy kázání, papež vyzval lidi, aby nezavírali oči před problémy, vyšli ven z vlastního bezpečí, nebyli lhostejní a byli pokorní a skromní. Stejně jako v pátek se pomodlil i za pronásledované křesťany. Obrátil se ale na lidi i v obecné rovině. „Vyzval všechny křesťany k tomu, aby se právě pokusili překonat svou slabost, překonat své obtíže, starosti a dívali se s láskou a optimismem do života,“ doplnil Kašpar.

V katolickém kalendáři je sobotní „noc nocí“ spojena se zapalováním ohňů před kostely a zažehávání velikonočních svící vnášených pak do chrámů jako symbol světla, které s Kristem přišlo do světa. Součástí vigilie bývají i křty, většinou dospělých lidí, kteří se rozhodli stát křesťany. Papež tak letos pokřtil deset lidí ve věku od 13 do 66 let, a to z Itálie, Albánie, Keni, Portugalska a Kambodže, odkud byla nejmladší účastnice obřadu. Bílá sobota také znamená konec kajícného období půstu, který začal na popeleční středu 18. února.

8 minut
Vavřinová: Křesťany čeká ještě padesát dní velké velikonoční oslavy
Zdroj: ČT24

Víte, co znamenají symboly Velikonoc? Vědomostní test

A co vůbec víte o Velikonocích? Vyzkoušejte své znalosti

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Pentagon chystá 1500 vojáků na možný zásah v Minnesotě, píše WP

Pentagon nařídil 1500 vojákům v aktivní službě, aby se připravili na možné nasazení ve státě Minnesota. Píše to list The Washington Post (WP). Prezident Donald Trump pohrozil, že k potlačení protestů proti imigračním agentům využije zákon o povstání. V sobotu se střetly stovky demonstrantů s davem krajně pravicových aktivistů. Ti uspořádali pochod proti místním obyvatelům původem ze Somálska a na podporu imigračních úřadů.
před 1 hhodinou

Miller loajálně slouží Trumpovi a věří v „železná pravidla síly“

V amerických médiích vznáší územní nároky USA na Grónsko a prezentuje vidění světa založené na právu silnějšího. Stephen Miller působí jako jeden z nejbližších poradců amerického prezidenta Donalda Trumpa. Svou práci pro něj začal psaním projevů s protiimigrační rétorikou. V americké administrativě si dokázal vybudovat pevné postavení především díky loajalitě vůči Trumpovi, kterou mu prokazoval i během nejtemnějších momentů jeho kariéry.
před 2 hhodinami

Nová pravidla umožní spotřebitelům požadovat opravu výrobků

Od 31. července letošního roku budou muset členské státy Evropské unie uplatňovat ve svých vnitrostátních předpisech nová unijní pravidla na podporu oprav zboží. Cílem těchto opatření je především vytvořit systém, který upřednostňuje opravu výrobku před nákupem nového. Předčasná likvidace opravitelného zboží totiž každoročně vede k obrovskému množství odpadu a spotřebě zdrojů. Spotřebitelé by tak nově měli mít právo požadovat, aby prodejci opravili výrobky, které jsou dle práva EU technicky opravitelné.
před 3 hhodinami

Francie posílí armádu, chce jít Evropě příkladem

Francie pracuje na výrazném posílení armády. Prezident Emmanuel Macron tento týden představil priority – chystá náborovou kampaň, spolupráci s evropskými spojenci a modernizaci na základě ukrajinských bojových zkušeností.
před 4 hhodinami

Indonéské úřady našly trosky pohřešovaného letadla. Pátrají po cestujících

Indonéské úřady v neděli oznámily, že lokalizovaly trosky letadla, které se pohřešovalo v provincii Jižní Sulawesi poblíž hory pokryté mlhou, ale stále pátrají po 11 cestujících. Na palubě letadla, které si pronajalo indonéské ministerstvo pro námořní záležitosti a rybolov za účelem provádění leteckého dohledu nad rybolovem, bylo osm členů posádky a tři cestující. Cestující byli zaměstnanci ministerstva. Letadlo směřovalo do Makassaru, hlavního města provincie Jižní Sulawesi, poté, co odletělo z provincie Yogyakarta, než bylo přerušeno spojení.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
00:48Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...