Pandemie ve světě: Bavorsko otevře hotely, Itálie povolí velké svatby

Německá spolková země Bavorsko od pátku otevře hotely a penziony, lidé také budou moci zajít na venkovní kulturní představení nebo sportovní zápasy, kde bude maximálně 250 návštěvníků, oznámil tamní premiér Markus Söder. V Itálii budou povoleny velké svatební oslavy, jejichž účastníci s sebou ovšem budou muset mít covidový pas.

On-line přenos

Koronavirus - květen

  • 22:15

    Španělské regiony, včetně hlavního města Madridu, zvažují, že zruší povinnost nosit roušky venku.

  • 21:17

    Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan oznámil další postupné uvolňování pandemických opatření. V zemi se zkrátí zákaz nočního vycházení a otevřou se bary a restaurace, uvedla agentura Reuters. 

  • 20:17

    Dánská vláda v pondělí požádala zdravotní úřady země, aby přehodnotily rozhodnutí vyřadit proticovidové vakcíny společností Johnson & Johnson a AstraZeneca z očkovacího programu. Ke kroku vládu přiměl dvoutýdenní skluz v dánském vakcinačním plánu.

„Turismus začne v Bavorsku během pátku. V regionech se sedmidenním průměrem pod stovku bude možné se za dodržení hygienických opatření ubytovat v hotelech, prázdninových domech nebo kempech,“ podotkl premiér spolkové země Markus Söder. V Bavorsku je aktuální sedmidenní průměr 80,9 případu na sto tisíc obyvatel a stále klesá.

Od pátku se otevřou i plovárny a budou možná venkovní kulturní představení. Podmínkou je v obou případech negativní test a sedmidenní průměr nižší než sto. Za stejného předpokladu se venku mohou konat i sportovní akce, počet jejich návštěvníků ale nesmí přesáhnout 250. Otevřít mohou rovněž stavebně neuzavřené fotbalové stadiony. 

Bavorsko začne po víkendu také rozvolňovat protikoronavirová opatření ve školách a školkách. V oblastech se sedmidenním průměrem mezi 50 až 165 bude výuka rotační. Školy na plně prezenční výuku přejdou, jestliže průměr klesne pod padesát. I tehdy chce ale Söder zachovat nošení roušek a testování žáků.

„Roušky jsou velmi důležitým nástrojem, u kterého chci zůstat, ačkoli se to mnohým moc nelíbí. Někteří rodiče se sice obávali, že děti nebudou moci dýchat, ty to ale zvládly dobře,“ řekl Söder.

Co se týče Německa, kromě Bavorska se chystá rozvolnit opatření také Hamburk. Tam budou moci lidé od víkendu opět zajít na terasy restaurací a kaváren, což bylo původně plánované až na červen. Test přitom vyžadován nebude, pokud sedmidenní průměr i nadále zůstane pod padesátkou nových denních případů na sto tisíc obyvatel.

Na úpravě režimu se v úterý dohodlo také Sasko. To je po Durynsku druhou nejpostiženější spolkovou zemí. Celosaský sedmidenní průměr činí 104,8, zatímco celoněmecká hodnota je 79,5 případu. Saská ministryně sociálních věcí Petra Köppingová uvedla, že pro návštěvu obchodů a služeb bude možné používat i samotesty, pokud je na místě provede proškolený personál či sám návštěvník za přítomnosti svědka. Nově nebudu potřebovat test rodiče, kteří vstoupí do venkovních areálů škol. Změny začnou platit od soboty 22. května.

Itálie povolí velké svatební oslavy

V Itálii se od 15. června budou moci znovu pořádat velké svatební oslavy. Všichni účastníci ale budou muset mít covidový pas, rozhodla tamní vláda. Někteří podnikatelé ale opatření kritizují a označují červnové datum za pozdní, protože romantické svatby se v malebné italské krajině obvykle pořádají už v květnu.

Potvrzení o dokončeném očkování, prodělání koronavirové nákazy či negativním testu starém maximálně dva dny je už v Itálii potřeba při cestování mezi regiony s různou pandemickou situací. Kromě covidového pasu budou muset účastníci svatebních hostin také nosit roušky uvnitř, pokud nesedí u stolu, a venku v případě, že nelze dodržet bezpečnou vzdálenost.

„Svatební hostiny se zeleným pasem znamenají, že bezpočet párů svatbu opět odloží, což bude mít další dramatické důsledky pro naši branži,“ citovala agentura APA organizátorku svateb Serenu Ranieriovou. Italský svatební průmysl zažíval před pandemií boom, protikoronavirová opatření ho ale uvrhla do krize. Loni v zemi klesl počet svateb téměř o polovinu.

Vyjednávání o covidových pasech

V Bruselu mezitím probíhá další kolo vyjednávání mezi Evropskou komisí, parlamentem a radou o celoevropském covidovém pasu. Tento jednotný dokument chce Brusel schválit do konce června. Nalézt dohodu, která sjednotí pravidla cestování po kontinentu, se ale zatím příliš nedaří.

Problémy s dokumentem mají především členské státy. Covidový pas totiž spadá do kategorie zdravotnictví, kterou si určuje každá země sama. Jednota nepanuje například nad tím, zda má být pas zadarmo či jaké vakcíny v něm mají být uznané. Komise chce, aby to byly jen ty schválené Evropskou lékovou agenturou. Státy ale tlačí na to, aby to byl seznam schválený Světovou zdravotnickou organizací.

Problém je také v tom, že některé členské státy nevěří, že se dohoda nakonec stihne. Z toho důvodu chystají vlastní řešení. Třeba Estonsko už takové pasy začalo vydávat a certifikát si mohou lidé stáhnout do mobilů.

Nahrávám video

Bohaté země chtějí miliardovou pomocí podpořit zotavení Afriky

Mezinárodní věřitelé chtějí miliardovou pomocí podpořit hospodářské zotavení afrických zemí po pandemii. Díky solidaritě bohatých zemí by mělo být prostřednictvím Mezinárodního měnového fondu (MMF) možné věnovat na tento účel 100 miliard dolarů (2,08 bilionu korun). Podle agentury DPA to v úterý oznámil francouzský prezident Emmanuel Macron na okraj summitu věnovaného ekonomické podpoře afrických států.

„Afrika je jedním z nejméně proočkovaných světadílů. Panuje tu hospodářský a sociální stav nouze,“ řekl šéf Elysejského paláce.

Pozvání francouzského prezidenta do Paříže přijalo mnoho premiérů a prezidentů afrických států i čelných představitelů mezinárodních organizací, včetně Evropské unie. Další se zúčastnili prostřednictvím videokonference.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko podniklo rozsáhlé útoky na Ukrajinu, Kyjev hlásí osm mrtvých

Rusko od středečního večera přes noc na čtvrtek ve vlnách ostřelovalo balistickými raketami, řízenými střelami a bezpilotními letouny Kyjev a další ukrajinská města. Metropole hlásí osm obětí, dalších 34 osob utrpělo zranění. Zasaženo bylo 28 míst, hlavně obytné budovy a civilní infrastruktura. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky, po zhruba dvou a půl hodinách akci ukončilo, nezaznamenalo prý žádné narušení vzdušného prostoru. Před útoky ve středu varoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
včeraAktualizovánopřed 6 mminutami

USA neprodloužily obchodní dohodu s Kanadou a Mexikem. Chtějí o ní ale jednat

Spojené státy odmítly prodloužit dohodu o volném obchodu s Kanadou a Mexikem o šestnáct let. Místo toho se rozhodly zahájit třístranná jednání o jejím osudu, napsala agentura Kjódó. Nejistota ohledně budoucnosti dohody podle ní pravděpodobně zkomplikuje společnostem podnikajícím na celém kontinentu – včetně japonských automobilek – vypracování investičních plánů.
před 48 mminutami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo. Uvedla to novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezónní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
před 2 hhodinami

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 9 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 9 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 9 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 10 hhodinami

Evropský pohled