Pákistánským prezidentem zvolen favorit Husajn

Islámábád - Pákistánští poslanci a senátoři dnes zvolili novým prezidentem země podle všeobecného očekávání kandidáta vládní strany Pákistánská muslimská liga (PML) Mamnúna Husajna. Husajn se stane následníkem Ásifa Alího Zardárího, jehož mandát skončí 8. září. Podnikatel v textilním průmyslu a někdejší guvernér jihopákistánské provincie Sindh bude jako hlava státu pověřen hlavně ceremoniálními funkcemi. Reálnou moc v Pákistánu drží premiér Naváz Šaríf.

Třiasedmdesátiletý Husajn podle výsledků hlasování bez obtíží porazil svého jediného soupeře. PML v červnových volbách získala většinu míst v ústředním parlamentu i v regionálním sboru poslanců nejlidnatější provincie Paňdžáb, a zvolení Husajna proto bylo považováno za hotovou věc.

Opoziční Pákistánská lidová strana (PPP), která má v parlamentu druhé nejsilnější zastoupení, navíc dnešní hlasování bojkotovala, protože nesouhlasila s přesunem volebního data z původně plánovaného 6. srpna na dnešek kvůli závěru postního muslimského měsíce ramadánu. PPP dosluhujícího prezidenta Zardárího si stěžovala, že její kandidát údajně kvůli zkrácení kampaně neměl dost času na prezentaci svého programu.

Nového prezidenta vybíralo volební shromáždění složené z členů obou komor pákistánského parlamentu a sněmů čtyř pákistánských provincií. Husajn získal snadná vítězství v provinciích Paňdžáb, Sindh a Balúčistán a získal 277 z celkem 311 hlasů v obou komorách parlamentu. Husajn se dnes krátce po svém zvolení vzdal členství ve své straně, čímž dal symbolicky najevo, že se chce prezentovat jako nadstranický prezident.

Dosluhující prezident Zardárí byl manželem premiérky Bénazír Bhuttové, která byla zastřelena v prosinci 2007 po předvolebním shromáždění. Z podílu na vraždě je podezřelý i tehdejší pákistánský prezident Parvíz Mušaraf. Zardárí byl často terčem kritiky kvůli ochromené ekonomice a bezpečnosti země. Už po pádu vlády Bhuttové v roce 1996 byl zatčen a obviněn z korupce. Ve vazbě pak strávil osm let, aniž byl formálně obviněn.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ruské oslavy Dne vítězství byly nejtlumenější za poslední roky, kvůli „hrozbě“ z Ukrajiny

Rusko si v sobotu dopoledne vojenskou přehlídkou v Moskvě připomnělo 81. výročí sovětského vítězství ve druhé světové válce. Kreml obvykle na Den vítězství pořádá rozsáhlé vojenské defilé, letos však na Rudém náměstí kvůli „operační situaci“ chyběla pozemní vojenská technika. Dle médií byla akce dokonce nejtlumenější za poslední roky. Ruský vládce Vladimir Putin nicméně v projevu podle agentury TASS chválil postup svých vojáků v bojích na Ukrajině, ačkoliv prý tuto zemi, kterou z jeho rozkazu Rusové napadli, podporuje NATO.
10:01Aktualizovánopřed 42 mminutami

Příměří větší klid na frontě nepřineslo, hlásí z Ukrajiny zpravodajka ČT

Podle zpravodajky ČT na Ukrajině Darji Stomatové se ohlášený třídenní klid zbraní na frontě v pravém smyslu nedodržuje. Ukrajinské úřady hlásí dva mrtvé po ruských útocích v Dněpropetrovské oblasti. Další člověk zahynul už v pátek při ruském úderu v Černihivské oblasti. Není jasné, zda se útoky v Dněpropetrovské oblasti odehrály po začátku příměří, které potvrdily Kyjev i Moskva.
08:36Aktualizovánopřed 46 mminutami

VideoPentagon zveřejnil dokumenty o UFO

Pentagon na příkaz amerického prezidenta Donalda Trumpa zveřejnil množství dokumentů o neidentifikovaných létajících předmětech. Úřady Spojených států vyšetřují jevy UFO už přes sedmdesát let. Lidé teď v odtajněných materiálech usilovně hledají důkazy o existenci mimozemské civilizace. Bývalý ředitel Úřadu pro zkoumání všech anomálií Sean Kirkpatrick odmítá zveřejnění jako honbu za senzací. Spokojeni nejsou ani lovci záhad, protože mnohé materiály se podle nich na veřejnost dostaly už dříve, případně nepřinášejí žádné odpovědi. Část veřejnosti pak podezírá současnou administrativu, že zveřejněním odvádí pozornost od důležitějších, nelichotivých věcí.
před 1 hhodinou

NYT: Írán a spojenci zasáhli osmnáct základen s vojáky USA v sedmi zemích

Írán a jeho spojenci zasáhli během války se Spojenými státy a Izraelem nejméně osmnáct základen s americkými vojáky v sedmi zemích v regionu. Uvedl to deník The New York Times (NYT). Ten mimo jiné prověřoval tvrzení íránských státních médií o úspěších odvety proti USA. Íránu se podle snímků ze satelitů podařilo zasáhnout hangáry, sklady či radary, dřívější informace uváděly také zničená logistická letadla. Škody jsou v rozsahu miliard dolarů (desítek až stovek miliard korun).
před 1 hhodinou

„Nebudu vládnout, ale sloužit.“ Magyar se stal maďarským premiérem

Noví poslanci na ustavujícím zasedání parlamentu zvolili maďarským premiérem šéfa středopravicové strany Tisza Pétera Magyara. V projevu k zákonodárcům po složení přísahy řekl, že úřad nevyužije k vládnutí Maďarsku, ale ke službě vlasti. Tisza drtivě zvítězila v dubnových volbách a po šestnácti letech tak končí éra národně konzervativního premiéra Viktora Orbána. Premiér Andrej Babiš podotkl, že se na spolupráci s Magyarem těší a věří, že se i díky němu povede obnovit V4.
12:48Aktualizovánopřed 3 hhodinami

WHO potvrdila šest případů nákazy hantavirem, loď míří k Tenerife

Z osmi podezřelých případů hlášených po vypuknutí nákazy na palubě výletní lodi v Atlantiku bylo dosud potvrzeno šest případů hantaviru. V pátek to podle agentury AFP oznámila Světová zdravotnická organizace (WHO). Plavidlo by mělo dorazit na Kanárské ostrovy v neděli mezi pátou a sedmou ranní hodinou SELČ, uvedla podle AFP španělská ministryně zdravotnictví Mónica Garcíaová. V obyvatelích Tenerife to podle médií vyvolává obavy.
03:38Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Izraelské útoky zabily v Libanonu nejméně sedm lidí, útočil i Hizballáh

Izraelský úder na jihu Libanonu zabil sedm lidí včetně jednoho dítěte a zranil patnáct lidí, uvedlo podle agentury AFP ministerstvo zdravotnictví v Bejrútu. Izraelská armáda udeřila na několik cílů u hlavního města. Při jednom z nich zahynuli další tři lidé, uvedla libanonská média. Šíitské hnutí Hizballáh také oznámilo dronový útok na severu Izraele, který odůvodnilo porušováním příměří z izraelské strany.
13:37Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Washington, Kyjev i Moskva potvrdily třídenní příměří v rusko-ukrajinské válce

Americký prezident Donald Trump oznámil, že mezi Ruskem a Ukrajinou má od 9. do 11. května platit třídenní příměří. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj následně příměří potvrdil a později tak učinila i Moskva. Klid zbraní má zahrnovat také výměnu tisícovky zajatců na každé straně. Oznámení přišlo po vzájemných obviněních Kyjeva a Moskvy z porušování dřívějšího jednostranného příměří vyhlášeného Ruskem kvůli oslavám konce druhé světové války.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami
Načítání...