Islámábád - Pákistánská armáda dobyla zpět svou základnu na severozápadě země, kterou ve čtvrtek vzali útokem islámští extremisté. Vojáci při střetech zabili přes 80 ozbrojenců. Za nárůst extremismu v zemi podle vlády můžou mimo jiné i náboženské školy - takzvané madrasy. Ty jsou nezávislé na státu a neprůhledně financované.
První dva roky v madrase se studenti den co den učí nazpaměť Korán, svatou knihu islámu. Náboženství je tady základním pilířem vzdělání. Až potom přijde na řadu matematika, ekonomika nebo i angličtina. Studium je zdarma, stejně jako bydlení a strava a podle kritiků i vštěpování extremistických názorů.
„Když Rusové vpadli do Afghánistánu, tak nás využili na džihád proti nim. A teď jsme najednou ti zlí,“ tvrdí ředitel jedné ze škol Seyyed Ubedulláh Šáh. Armáda zaútočila proti nejradikálnější islámábádské škole v Červené měšitě. Tamější klerici a studenti se svévolně řídili nejtvrdším zákonem Šaríja a vnucovali ho i ostatním. Výsledkem akce bylo na dvě stě mrtvých a další napětí. Červená mešita už svému jménu čest nedělá. Poté, co vojáci potlačili povstání radikálů, přebarvili ji na bílo a do jejího čela postavili umírněnějšího klerika.
Násilnosti dnes připomíná jen ministerská budova naproti mešitě, kterou rozzuření studenti vypálili. Vojáci zahájili proti islámským školám tažení. Přišli i do této madrasy. Podle vedení odvedli asi deset studentů do vězení. Školu prohledali místnost po místnosti, pátrali po zbraních a po penězích.
„Samozřejmě že budeme bránit svoje náboženství, to dělají všichni. Ale to, že máme dlouhé vousy, ještě neznamená, že jsme zločinci. Naší jedinou zbraní jsou knihy,“ brání svou školu ředitel Ubedulláh Šáh. Po incidentu v Červené mešitě jsou některé madrasy na černé listině, vlna zatýkání studenty zastrašila, někteří prý v obavách přestali do školy chodit. Přitom je to pro ně často jediná možnost, jak získat vzdělání. „Náboženské školy využívají ty nejchudší rodiny, které si nemohou dovolit žádnou výchovu. A od afghánské války do nich občas pronikají extremisté, kteří chtějí vést svatou válku,“ vysvětluje složitou situaci politický analytik Zafaruláh Chán.
Proto chtějí někteří politici dostat madrasy pod kontrolu. I neextremistické školy ale dohled odmítají. A to přesto, že jsou závislé na dobrovolných darech a jejich učitelé vydělají mnohem méně než ostatní. „Většina madras je mírumilovná. Ale s namířenou zbraní se nedá vyjednávat. Tehdy je nezbytné sáhnout po armádě,“ říká bývalý ministr financí Tárik Azím.
Podle některých učitelů v madrasách už proto není otázkou, jestli se bude opakovat Červená mešita, ale kdy k tomu dojde.
Petr Zavadil
