Americký prezident Donald Trump navrhuje vyzbrojit učitele. Reaguje tím na nedávný masakr ve škole na Floridě. Některé školy v USA už tento diskutabilní přístup uplatňují přes deset let. Z vybraných učitelů vytvářejí vlastní „speciální jednotky“, které mají být schopné zasáhnout v případě nečekaného útoku střelce.
Jednou z takových škol je střední škola v Texasu, kde příchozí vítá varování: „Uděláme vše na ochranu studentů a zaměstnanců. Část personálu nosí zbraň.“ Školní rada tomu říká „program ochránců“. Vyzbrojená je neustále malá skupina dobrovolníků z řad učitelů pro případ, že by zaútočil střelec.
Venkovské školy mají pro svůj postup další dobrý důvod. V místě častokrát nebývá policejní sbor, a tak se musejí spoléhat na okresní policii, která má ovšem delší dojezdovou dobu, což by v případě hromadné střelby znamenalo víc obětí.
„Nechceme být vydáni na milost někomu, kdo chce lidem ublížit,“ vysvětluje opatření vedoucí okresní školní rady v Callisburgu Steve Clugston. A škola za svůj postoj sklízí u studentů úspěch. „Cítím se bezpečně. To je jednoznačné,“ říká studentka střední školy v texaském Harroldu.
Právě v Harroldu jsou někteří učitelé vyzbrojeni už jedenáct let, a to jako první v Texasu. „Síle je třeba odolávat odpovídající silou. Je nutné chránit naše děti,“ dodává vedoucí okresní školní rady v texaském Harroldu David Thewatt.
Spor o ozbrojené pedagogy
V Texasu pedagogy vyzbrojuje už třináct procent škol, pro ostatní je takové řešení ale nepřijatelné. Houstonská federace učitelů trvá na tom, že školy mají mít profesionální ostrahu. Měly by trénovat chování žáků a personálu v případě útoku a ne učit učitele střílet. Ozbrojené učitele odmítají i v Parklandu na Floridě, kde bývalý student 14. února zavraždil 17 lidí.
„Učitelé by neměli být ozbrojeni. Učitelé by měli učit,“ říká k Trumpovu plánu šerif okresu, kde došlo ke střelbě, Scott Israel. Jenomže parklandská škola měla dokonce vlastního policistu, který ovšem čekal venku, zatímco střelec řádil uvnitř.
Proti ozbrojování je i učitelka Ashley Kurthová z parklandské školy Stoneman Douglas, která byla zasažená střelbou. „To mám nosit kevlarovou vestu? Mám si zbraň připnout na nohu? Mít ji v šuplíku?“
Učitelé prochází výcvikem a simulací střelby na útočníka
Texaský školní rada David Thewatt věří, že jeho dobrovolní ochránci by hlavu neztratili a svůj úkol zvládli. „Snažíme se, aby naši učitelé byli lépe připraveni k ochraně svých žáků,“ uvádí vedoucí okresní školní rady v Callisburgu Steve Clugston.
Při laserové simulaci útoku, přístroje měří tepovou frekvenci i tlak učitelů, kteří procházejí výcvikem. Střílí ze zbraně, která vypadá a chová se jako opravdová. Nejprve střílí na terče a pak si vyzkouší i střelbu na člověka na videu.
Tento postup má jasně ukázat, kdo z učitelů se k vyzbrojení hodí a kdo ne. „Střelba na terč je jedna věc, ale střelba na člověka, i když je to jen na videu, je něco úplně jiného,“ vysvětluje trenér střelby Ray Dunn.
Silná střelecká lobby vs. studentská kampaň
Stejně jako je nejednotný postoj škol k vyzbrojování učitelů, není na federální úrovni regulovaný ani přístup ke zbraním. Nezměnily to ani předchozí hromadné střelby, teď se ovšem o to snaží ve své kampani studenti, kteří masakr v Parklandu přežili. Nutí zákonodárce, aby se problematikou zabývali.
Američtí zákonodárci ovšem z druhé strany čelí protichůdnému a silnějšímu tlaku peněz ze strany střelecké lobby, která víc než polovině členů Kongresu dlouhodobě přispívá na kampaň. Letos 6. listopadu se navíc bude volit celá Sněmovna reprezentantů a třetina Senátu. Zástupci lidu tak stojí před volbou – buď přijdou o finance na kampaň, nebo ztratí část hlasů.
