OSN má důkazy o chemických zbraních. Kdo je ale použil, neví

Washington/Damašek – Velká Británie dnes předloží Radě bezpečnosti OSN rezoluci odsuzující chemický útok v Sýrii a žádá ochranu civilistů. OSN potvrdila, že má důkazy o použití chemických látek v Sýrii, ovšem zatím stále není jasné, kdo je použil. Mezinárodní inspektoři sice přímo v okolí Damašku šetří okolnosti útoku chemickým arzenálem, žádný rozhodující důkaz ale zatím nezískali. Severoatlantická aliance je připravena na chemický útok odpovědět, podle generálního tajemníka NATO vše nasvědčuje tomu, že ho má na svědomí režim prezidenta Bašára Asada. Americké odposlechy zaznamenané krátce po údajném chemickém útoku naznačují, že za ním podle všeho stály Asadovy jednotky.

Británie vypracovala rezoluci, která odsuzuje chemické útoky v Sýrii. Ještě dnes chce text předložit Radě bezpečnosti OSN. Rezoluce je podle britského premiéra nutná k tomu, aby byla odsouhlasena ochrana civilního obyvatelstva před chemickými zbraněmi. „Vždy jsme říkali, že chceme, aby se Rada bezpečnosti OSN přihlásila k odpovědnosti za Sýrii. Dnes má příležitost tak učinit,“ uvedl britský premiér David Cameron.

Pokud rezoluce projde, může se tím otevřít cesta pro připravovanou vojenskou intervenci. Zda ovšem text Rada odsouhlasí, není vůbec jisté, protože proti vojenské intervenci se stavějí Rusko a Čína. Ty mohou rezoluci vetovat. Rusko vyzývá Radu bezpečnosti, aby s rozhodnutím o případném zásahu proti Sýrii počkala na výsledky vyšetřování expertů OSN. Informovala o tom agentura Interfax s odvoláním na náměstka ministra zahraničí.

Německo se chce ovšem u všech členů Rady bezpečnosti přimluvit za to, aby opatření podpořili. Zmocněnec pro Sýrii při OSN Lachdar Brahímí upozornil na to, že bez souhlasu OSN by byla vojenská akce protiprávní: „Mezinárodní právo je v tomto jasné. Říká, že vojenské akci musí předcházet souhlas Rady bezpečnosti.“

Boje v Aleppu
Zdroj: ČTK/AP/SANA

Cameron kvůli Sýrii už podruhé telefonoval s Barackem Obamou, aby se dohodli, co a jak. „Stoprocentní jistotu, kdo je pachatel, nebudeme mít nikdy. Víme ale, že syrský režim má velké zásoby chemických zbraní. Má motiv i příležitost. Šance, že by je používali povstalci, je podle nás mizivá,“ tvrdí britský premiér David Cameron. S Obamou se tedy znovu shodli na tom, že za útoky stojí právě syrský režim.

Rasmussen: Použití chemických zbraní nesmí projít bez odpovědi

Podobný názor mají i velvyslanci zemí NATO. Podle nich informace z různých zdrojů ukazují, že za použití chemických zbraní v Sýrii je odpovědná syrská vláda. „Použití chemických zbraní pokládáme za hrozbu mezinárodnímu míru a bezpečnosti. Jakékoliv použití takovýchto zbraní je nepřijatelné a nesmí projít bez odpovědi,“ píše se v prohlášení NATO. Podle generálního tajemníka aliance Anderse Fogha Rasmussena musí následky nést ti, kdo jsou za použití takových zbraní odpovědní. Informace z různých zdrojů ukazují, že za použití chemických zbraní minulý týden v Sýrii je odpovědný tamní režim, uvedl Rasmussen. Za nepřijatelné označil použití chemických zbraní i britský bezpečnostní výbor.

Prezident Obama nyní řeší, jak reagovat, a zvažuje různé možnosti, mezi kterými je i vojenská intervence. Podle NBC News jsou ale detailně rozpracovány plány na první tři dny odvety. O dalším postupu by se pak rozhodovalo v průběhu akce. Podle nejmenovaného zdroje by měla intervence vypuknout ve čtvrtek. Analytici NBC tvrdí, že Američané nejspíš zaútočí z torpédoborců. USA mají ve Středozemním moři čtyři a v posledních dnech je přesunuly blíže k břehům Sýrie.

Jiří Rusnok, český premiér v demisi:

„Pokud jde o situaci v Sýrii, my ji sledujeme s velkým znepokojením. Nicméně zatím nebylo rozhodnuto o žádné akci Evropské unie, Severoatlantické aliance ani OSN. Čili v tuto chvíli žádný titul pro vysílání vojsk neexistuje a my o tom proto ani neuvažujeme. Náš postoj je zdrženlivý.“

Mezinárodní tým inspektorů OSN se dnes znovu vydal na místo údajného použití zbraní. OSN už získala důkazy, že v Sýrii skutečně někdo použil chemické látky. „Zdá se, že byla použita určitá látka, která zabila mnoho lidí, bezpochyby více než 100. Někdo hovoří o 300, další o 600 až 1000 osobách,“ oznámil Brahímí.

Klíčové důkazy - kdo je viníkem, nicméně zatím inspektoři neobjevili. Mluvčí OSN Alessandra Vellucciová řekla, že původně se počítalo s tím, že pozorovatelé zůstanou v Sýrii dva týdny. Teď to prý ale vypadá, že budou potřebovat méně času. Podle Pan Ki-muna asi čtyři dny. Do Sýrie totiž původně přijeli vyšetřovat úplně jiné útoky než ty z minulého týdne. Už v pondělí ale přímo na místě útoku z 21. srpna odebírali vzorky.

Inspektoři OSN vyrážejí pátrat po chemických zbraních
Zdroj: Xinhua/Bassem Tellawi/ČTK

Před vojenským útokem v Sýrii důrazně varuje i Írán. Íránský duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí varoval před tím, že by mohla intervence zasáhnout celý blízkovýchodní region, tuto oblast přitom označil „za sud se střelným prachem“.

Syrské vládě za údajný chemický útok pohrozila odvetou irácká odnož teroristické sítě al-Káida. „Rozhodli jsme se pro odvetu v podobě vulkánu za masakry spáchané proti našim lidem ve východní Ghútě. Poslední z nich byl veden chemickými zbraněmi. Naše frakce rozhodly, že budou útočit na opěrné body režimu v Damašku, včetně sídel bezpečnostních složek, zásobovacích a podpůrných stanovišť, výcvikových center a infrastruktury,“ stojí v prohlášení skupiny Islámský stát v Iráku a Levantě (ISIL).

Třetí světová válka?

Lidi v Damašku svírá strach, co bude, pokud zahraniční armády skutečně udeří. Obyvatelka Džihán bydlí u vojenského letiště Mazza na předměstí Damašku. Je to jedno z nejdůležitějších letišť v zemi. Střeží ho obávaná čtvrtá divize, která má za úkol chránit Damašek a jíž velí Asadův bratr Máhir. Džihán se bojí, že tohle letiště bude prvním z cílů zahraniční intervence, proto se teď i s rodinou odstěhovala k příbuzným do centra hlavního města, kde by mohli být relativně ve větším bezpečí.  

I ve středu Damašku je ale znát, že lidé se bojí vycházet ven. „Už tři dny tady kolují šílené pověsti. Matka je zděšená, protože my bydlíme přímo u sídla hlavního štábu armády, které bude určitě cíl,“ říká pětatřicátník Muhammad z bohaté čtvrti Abú Ramani. Lidé vybírají bankovní konta a dělají si zásoby potravin a dalších potřebných věcí. „Jestli na nás zaútočí, Rusko a Írán nám přijdou na pomoc. Bude to třetí světová válka, a ten oheň hned tak nezhasne,“ tvrdí pekař abú Ahmad z damašského centra.

Americké odposlechy naznačují, že chemický útok provedly Asadovy jednotky

Krátce po údajném chemickém útoku z 21. srpna nedaleko Damašku zachytila americká rozvědka několik zděšených telefonátů, v nichž se špičky syrského režimu snažily získat informace o incidentu. To by podle blogu amerického zahraničněpolitického magazínu Foreign Policy mohlo naznačovat, že u syrské metropole zaútočily bojovým plynem právě jednotky prezidenta Asada. Američtí analytici si nejsou jisti důvody, které mohly k chemickému útoku vést. Možná byl jejich původcem jen nějaký velitel, který uvedl v pohyb dlouhodobé bojové plány.

Seznam možných vojenských cílů, na něž by se mohla zaměřit očekávaná západní intervence v Sýrii:

Google mapa možných cílů je ZDE.

Dříve budovaný jaderný reaktor:
- Dajr az-Zaur (na východě Sýrie; zničil Izrael 6. září 2007)
Námořní základny:
- v přístavech Bánijás, Latákíja a Tartús (severozápad Sýrie)

Letecké základny:
- Abú az-Zuhúr (jižně od Aleppa);
- Afís (u pobřeží u Tartúsu);
- Kusajr (u Homsu);
- Násiríja (severně od Damašku);
- Džirá (východně od Aleppa; údajně dobyto povstalci);
- Chalchalá (u Damašku);
- Mardž as-Sultán (u Damašku);
- Mardž Ruhajjil (u Damašku);
- Mizzá (u Damašku);
- Minach (severně od Aleppa);
- Kabr as-Sitt (u Damašku);
- Sajkal (východně od Damašku);
- Šajrat (u Homsu);
- Tabka (východně od Aleppa; údajně dobyto povstalci);
- Tijas (u Homsu);
- Dumajr (u Damašku);
- Hamá (západ Sýrie);
- Damašek (jihozápad Sýrie nedaleko hranic s Libanonem a Izraelem).

Ostatní vojenské základny:
- Hasaká (na východě);
- Suvajda (jižně od Damašku);
- Aleppo (na severu; nejspíš v rukou povstalců);
- Dará (jižně od Damašku);
- Damašek (jihozápad Sýrie nedaleko hranic s Libanonem a Izraelem);
- Hamá (západ Sýrie);
- Homs (západ Sýrie u hranic s Libanonem);
- Idlib (na severozápadě Sýrie u hranic s Tureckem);
- Zabadání (u hranic s Libanonem).

Údajná hlavní zařízení na výrobu chemických a biologických zbraní:
- severně od Damašku;
- poblíž průmyslového města Homs;
- Hamá (kde se má údajně vyrábět sarin, plyn VX i tabun);
- nedaleko středomořského přístavu Latákíja;
- přímořské město Cerin (kde má být údajně středisko výroby biologických zbraní);
- město Safíra (východně od Aleppa; údajně zařízení na testování chemických zbraní).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump jako nového šéfa tajných služeb vybral hypotečního specialistu Pulteho

Americký prezident Donald Trump vybral za nového úřadujícího šéfa amerických tajných služeb (DNI) Billa Pulteho, nynějšího ředitele Federální agentury pro financování bydlení (FHFA) a předsedu představenstva hypotečních agentur Fannie Mae a Freddie Mac. Podle agentur překvapivé rozhodnutí poslat do klíčové vládní funkce svého spojence bez jakýchkoli zkušeností v oblasti národní bezpečnosti oznámil Trump v úterý na sociální síti. Pulte ve funkci nahradí Tulsi Gabbardovou, která nedávno oznámila odchod z rodinných důvodů.
před 45 mminutami

VideoČeské firmy již mohou žádat o refundaci amerických cel na speciálním portálu

Více než rok od oznámení prvních celních změn v dovozu zboží do USA je situace v mezinárodním obchodu stále nejistá. Americký Nejvyšší soud plošné tarify letos v únoru označil za protiústavní – zhruba před měsícem proto začala tamní vláda firmám vyplácet kompenzace. Podle ředitele regionálního centra CzechTrade USA–Chicago Pavla Eichnera je celá situace ohledně cel nepřehledná, přičemž do celého procesu ještě vstupují i jednotlivé soudní spory. Po dobu, kdy cla platila, na nich české firmy zaplatily zhruba 800 milionů dolarů (přes 16,6 miliardy korun), říká Eichner a odhaduje, že z toho se v současnosti částečné refundace týká něco mezi 600 a 650 miliony dolarů (asi 12,5 až 13,5 miliardy korun). Pro žadatele o navrácení cel byl vytvořen speciální portál, přičemž je potřeba dodržet lhůtu 180 dní od uzavření importního procesu, uzavírá Eichner pro ČT.
před 1 hhodinou

„Měla jsem být zastřelena, ale až poté, co mě znásilní.“ Ukrajinky pro ČT popsaly ruské zajetí

V ruském zajetí zůstávají nejen tisíce ukrajinských vojáků, ale také ranění civilisté a ženy. Právě počet zajatých Ukrajinek se odhaduje na několik stovek. Reportérka zahraniční redakce ČT Barbora Maxová v průběhu čtyř let opakovaně natáčela s ženami, které zažily teror ruských lágrů a otevřeně promluvily o sexuálním násilí i brutálním mučení.
před 2 hhodinami

Firmy mají potíže s náborem kvalifikovaných pracovníků ze zemí mimo EU, ukázal průzkum

Mezi země, které mají největší potíže s náborem kvalifikovaných pracovníků ze třetích zemí, patří Portugalsko. Zároveň se ale řadí k těm, jimž se tyto pracovníky po přijetí daří nejsnáze udržet. Podle průzkumu Eurobarometru zůstává nábor občanů třetích zemí omezený. Každý sedmý malý nebo střední podnik se v posledních dvou letech pokusil přijmout pracovníky ze zemí mimo Evropskou unii.
před 2 hhodinami

Izraelská armáda tvrdí, že zachytila dvě střely z Libanonu. Ten hlásí mrtvé

Izraelská armáda tvrdí, že v noci na úterý zachytila dvě střely z Libanonu. Jeden dron pak dopadl v blízkosti vojenského stanoviště na izraelském území poblíž hranice s Libanonem, uvedla dále podle médií armáda. Kvůli útokům byl v některých částech severu Izraele vyhlášen poplach. Armáda neinformovala o obětech. Ty naopak hlásí Libanon.
03:05Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Francouzi jsou z Evropanů nejvíce vystaveni kadmiu. Problém souvisí s hnojivy z Maroka

Francie řeší vysokou míru vystavení obyvatel kadmiu, toxickému těžkému kovu, který se do potravního řetězce dostává mimo jiné přes fosfátová hnojiva. Země většinu těchto hnojiv dováží, významnou část z Maroka, kde jsou fosfátové horniny přirozeně bohaté na kadmium. Situaci navíc zhoršuje výjimka, která Francii umožňuje používat hnojiva s vyšším obsahem kadmia, než připouští unijní limit.
před 3 hhodinami

Letový provoz v Belgii zastavila na řadu hodin neohlášená stávka

Letový provoz v Belgii se v úterý kvůli neohlášené stávce od 14:00 do 21:00 zastavil. Protestují řídící letového provozu ze společnosti Skeyes, oznámilo bruselské letiště. Zrušeny byly stovky letů, některé však mohou z bruselského letiště odlétat po 21:00. Letiště Václava Havla na svých stránkách informovalo o zrušení spoje, který měl do Prahy přiletět v 17:55 a následně odletět do belgické metropole v 18:45.
14:21Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Rusko udeřilo na Kyjev i Dnipro. Na místě jsou mrtví a přes sto zraněných

Nejméně sedmnáct mrtvých a dalších více než sto raněných si vyžádaly rozsáhlé noční ruské údery raketami a drony na Kyjev, Dnipro a další ukrajinská města. Starosta metropole Vitalij Klyčko hovoří o desítkách zraněných. V Kyjevě na několika místech vypukly požáry a část města zůstala bez proudu. Útoky invazních jednotek směřovaly také na Charkov.
01:46Aktualizovánopřed 3 hhodinami
Načítání...