Na den přesně před osmdesáti lety dorazil na britské území první vlak s židovskými dětmi z hitlerovského Německa. Rodiče je poslali do Spojeného království, aby je uchránili před nacisty. Kvůli protižidovským opatřením v protektorátu Čechy a Morava následovaly později i vlaky z Prahy. Mnohé z dětí zachránil sir Nicholas Winton, který by se ale neobešel bez pomoci dalších lidí. Patří mezi ně i Marie Schmolková, jedna z klíčových osobností záchrany nejen židovských dětí ze zemí ohrožených nacismem.
Osmdesát let od záchranných „kindertransportů“. Pomáhala s nimi i zapomenutá Marie Schmolková
5 minut
Události ČT: Osmdesát let kindertransportů a zapomenutá Marie Schmolková
„Moje matka mě posadila na vlak a tím to skončilo. Už jsem ji nikdy neviděla. Přišla jsem v holocaustu o 64 členů své rodiny. Adoptovali mě ve Walesu,“ vzpomíná Renate Collinsová, rozená Kressová, jedno z Wintonových dětí zachráněných z Prahy.
Hodně Židů se snažilo dostat z Prahy. Nedařilo se jim to. Potřebovali pomoc. Nevěděli, co dělat.
Mnohé z tisíců židovských dětí ze střední Evropy, které před osmdesáti lety záchranily britské rodiny před nacistickými vyhlazovacími tábory, v pozdějším životě čekal velký úspěch. Stali se z nich slavní vědci, umělci nebo vlivní politici.
Patří mezi ně i Alf Dubs, labouristický lord, který zasedá v horní komoře britského parlamentu. Narodil se v Praze, jeho otec byl Žid, matka nikoliv. „Posadila mě do dětského vlaku, dostal jsem se do Londýna. Nechápal jsem, co vše se odehrávalo, ale na vytrhávání fotografie našeho prezidenta z učebnic a na její nahrazování Hitlerovou, na to nikdy nemůžu zapomenout,“ popsal Dubs.
Labouristický lord patří k nejviditelnějším britským politikům v otázce migrace. Pojmenovaný je po něm i zákon na ochranu současných uprchlických dětí. „Když vedu kampaň na podporu uprchlických dětí bez rodičovského doprovodu, je těžké říct, že je nechtějí, protože já odpovím: takže nechcete mě,“ říká k tomu Dubs.
Schmolková se podílela na záchraně tisíců lidí
Británie zachránila jen mezi prosincem 1938 a zářím 1939 na deset tisíc převážně židovských dětí a konkrétně příběh Nicholase Wintona dnes znají lidé po celém světě. Jenže nebýt několika dalších osob, možná by o něm v Česku nevěděl nikdo.
Jednou z nich je Marie Schmolková, která ve 30. letech mluvila za Československo na všech uprchlických konferencích včetně výboru Společnosti národů, předchůdkyně OSN. Řadě zemí radila, jak uprchlíkům před nacismem pomoci.
Dům v Praze 1, kde se organizovaly kindertransporty
Anexe Rakouska i mnichovská dohoda znamenaly další nucené přesuny – a pro Schmolkovou starosti hlavně doma. „Zatímco ostatním lidem se podařilo třeba zařídit emigraci pro deset nebo padesát lidí, tak Schmolkové se to podařilo pro tisíce lidí,“ zdůrazňuje historička Anna Hájková z University of Wawrick.
Přivedla Wintona do Prahy
Tým Schmolkové ale na vše nestačil, díky kontaktům se proto obracela na dobrovolníky z Velké Británie. Právě Schmolková stála za výzvou, která v prosinci 1938 přivedla do Prahy mladého Nicholase Wintona.
Přesně před osmdesáti lety se v domě v Kamzíkově ulici v Praze 1 organizovala záchrana 669 převážně židovských dětí, které by jinak skončily v koncentračních táborech. Schmolková a další tam tajně domlouvali odjezdy, podle některých zdrojů zřejmě i s Wintonem.
Historik Martin Šmok jako jeden z mála život a zásluhy Schmolkové mapuje. „V době pobytu ve Velké Británii vypukla druhá světová válka, ona už se nemohla nikdy vrátit domů. Na jejím pohřbu mluvil Jan Masaryk – mluvil o ní jako o ženě, na kterou Československo nikdy nezapomene.“
Pomníky dnes stojí na místě, odkud Wintonovy vlaky vyjížděly, i tam, kam dorazily. Jen na domě, kde se rozhodovalo o budoucnosti stovek dětí, připomínka zatím chybí.
