Do ulic Hongkongu vyšly desítky tisíc lidí. Někteří oslavovali 18. výročí vrácení území pod správu Číny, jiní akci stejně jako loni využili k protestům. Demonstrovali především proti tomu, že Peking upírá právo přímé volby správy Hongkongu. V ulicích vedle záplavy žlutých deštníků, které jsou symbolem loňských manifestací, vlály britské vlajky ale i rudé prapory komunistické Číny.
Oslavy vrácení Hongkongu Číně v duchu protestů - ulice zaplnily tisíce lidí
Peking se pokusil najít kompromis a navrhl zákon, který by sice umožnil přímé volby správce Hongkongu v roce 2017, ale vybíralo by se z kandidátů schválených nominačním výborem, ve kterém jsou hlavně stoupenci Pekingu. Hongkongský regionální parlament na to nepřistoupil.
Současný správce Hongkongu Leung Čchun-jing parlament kritizoval a s poukazem na Řecko prohlásil, že „jak dokazuje zkušenost některých evropských demokracií, nejsou systém a postupy zavedené v demokraciích všelékem pro ekonomiku“.
Někteří se snažili Leungův projev přerušit, další přinesli lepenkovou krabici s nápisem Rakev Hongkongu, datum úmrtí: 1997, tedy rok, kdy Velká Británie předala Hongkong Číně. Policie zatkla jednoho člověka za spálení hongkongské vlajky.
Loni při stejné příležitosti přišlo do ulic přes půl milionu lidí. Protesty pak pokračovaly další dva měsíce zablokováním hlavních ulic, což vyvolalo dopravní chaos. Od té doby se už aktivistům nepodařilo shromáždit tolik lidí.
- Británie získala území ve třech etapách. První části tehdy neobydlené země obsadila v roce 1841 v průběhu první anglicko-čínské opiové války. Po druhé opiové válce (1856-1858) si Velká Británie v roce 1860 „navždy“ připojila k Hongkongu poloostrov Kchou-lun a 9. srpna 1898 jí Čína smluvně pronajala na 99 let Nová území s okolními ostrovy.
- V letech 1840 až 1940 se Hongkong rozvinul v prosperující obchodní a vystěhovalecké středisko. Okupace Hongkongu japonskou armádou v letech 1941 až 1945 a embargo OSN na obchod s Čínou v letech 1950 až 1953 za korejské války hongkongskou ekonomiku téměř zničily. Hongkong se tedy zaměřil na budování průmyslu a díky přílivu kapitálu a předchozí čínské emigraci se v 60. a 70. letech stal významným finančním a průmyslovým centrem.
- První formální nárok na Hongkong vznesla Čína u OSN v březnu 1972 a přímé britsko-čínské rozhovory o budoucnosti Hongkongu o mnoha kolech začaly v červenci 1983 v Pekingu. Od jejich počátku zástupci ČLR trvali na čínské svrchovanosti nad celým územím, zatímco Velká Británie se snažila zachovat svou svrchovanost alespoň nad Hongkongem.
- Premiéři obou zemí, Margaret Thatchgerová a Čao C'-jang, se nakonec v prosinci 1984 dohodli, že k 1. červenci 1997 celý Hongkong přejde pod čínskou svrchovanost. Čína slíbila, že dosavadní hospodářský a politický systém ponechá po 50 let beze změny dle zásady „jedna země, dva systémy“.