Okinawa vzpomínala na krvavý závěr války

Tokio - Na 5000 lidí si na japonské Okinawě připomnělo 70. výročí ukončení bitvy o tento ostrov. Boje, které trvaly od dubna do června 1945, si vyžádaly skoro čtvrt milionu obětí, včetně asi 120 tisíc civilistů, a staly se nejkrvavější epizodou války v Tichomoří. Vzpomínkový obřad ale dnes narušily protesty obyvatel Okinawy, kteří nesouhlasí s pokračující americkou vojenskou přítomností na ostrově.

Jihojaponský ostrov Okinawa je domovem asi poloviny z 50 tisíc amerických vojáků, kteří jsou rozmístěni v Japonsku. Místní občané si opakovaně stěžují na nadměrný hluk, který způsobují přelety vrtulníků z americké základny, znečištění životního prostředí i zvýšenou kriminalitu v okolí základny.

V roce 2008 kupříkladu vyvolalo rozsáhlé protesty znásilnění čtrnáctileté školačky jedním z vojáků. Další z Američanů na Okinawě byl v roce 2010 obviněn ze způsobení smrtelné dopravní nehody, z jejíhož místa pak ujel. Souhlasného přijetí se dnes naopak dostalo guvernérovi Okinawy Takewimu Onagovi, který je zastáncem přesunu americké základny na jiné místo, mimo ostrov Okinawa. 

Památník bitvy o Okinawu
Zdroj: ČT24/ČTK/AP

Japonský premiér Šinzó Abe ve svém proslovu ocenil oběti Okinawy jak ve válečných bojích, tak i v následujících desetiletích. Zároveň ale dal jasně najevo, že hodlá americkou základnu na ostrově ponechat. Americké jednotky zůstávají v Japonsku na základě smlouvy, která dává USA za povinnost zajistit bezpečnost souostroví. 

Dnešní vzpomínkový obřad se uskutečnil ve městě Itoman v jižním cípu ostrova poblíž místa, odkud v červnu 1945 vyděšení ostrované skákali do moře z útesu či byli shazováni do moře na rozkaz vojáků císařské armády, kterým rozkazy velely nikdy se nevzdat. Američané v bitvě ztratili 12 000 mužů a Japonci na sto tisíc vojáků. Obavy z dalších obrovských ztrát byly jedním z důvodů, proč americký prezident rozhodl na samém konci války o použití nové zbraně - atomové bomby.

3 minuty
Vzpomínkového aktu se zúčastnil i premiér Šinzó Abe
Zdroj: ČT24

Řada japonských vojáků na Okinawě raději ukončila život vlastní rukou, než by padla do amerického zajetí. Také vysoký počet mrtvých Okinawanů způsobily z velké části jejich hromadné sebevraždy v poslední fázi bojů. Bitva o Okinawu, v níž měli Spojenci výraznou přesilu, byla i vrcholnou akcí japonských kamikadze - nasazeno do ní bylo téměř 1500 sebevražedných pilotů.

Během bojů též Spojenci poslali ke dnu největší bitevní loď světa Jamato - z 2767 mužů na palubě se jich 7. dubna 1945 zachránilo jen 269. Čtyři dny před koncem operace padl 18. června při kontrole první linie generálporučík Simon Buckner, který se stal nejvýše postaveným americkým důstojníkem zabitým v nepřátelské palbě za druhé světové války.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Čína hlásí růst loňský růst ekonomiky o pět procent

Čínská ekonomika v loňském roce vzrostla o pět procent, oznámil podle zpravodajských agentur čínský statistický úřad. Údaj je tak podle agentury Reuters v souladu s vládním cílem. V posledním čtvrtletí loňského roku čínské hospodářství vykázalo meziroční růst o 4,5 procent. Údaje jsou mírně nad očekávání analytiků.
03:20Aktualizovánopřed 3 mminutami

Do druhého kola prezidentských voleb v Portugalsku postoupili opoziční politici

Postup do druhého kola prezidentské volby mají po sečtení téměř sta procent okrsků jistý socialistický bývalý vicepremiér António José Seguro a šéf krajně pravicové strany Chega (Dost) André Ventura. Oba politici zastupují opozici. Premiér Luís Montenegro uvedl, že politický prostor jeho vlády nebude v druhém kole zastoupen. Nikoho zatím v druhém kole, které se uskuteční 8. února, nepodpořil, podotýkají portugalská média.
před 37 mminutami

Nejméně 21 obětí má nehoda dvou vysokorychlostních vlaků ve Španělsku

Po nehodě dvou vysokorychlostních vlaků na jihu Španělska zemřelo nejméně 21 lidí. Zhruba třicet pasažérů je těžce zraněných. Uvedl to tamní ministr dopravy Óscar Puente. Cestující z obou vlaků museli být evakuováni. Na palubě obou vlaků bylo podle prohlášení úřadů přibližně 500 lidí.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Prokurdské síly potvrdily dohodu s Damaškem, odchází ze dvou oblastí

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Dohodu s Kurdy oznámil v neděli prozatímní syrský prezident Ahmad Šará.
před 2 hhodinami

Při lesních požárech v Chile zemřelo nejméně osmnáct osob

Při lesních požárech na jihu Chile zemřelo nejméně osmnáct lidí. Více než 50 tisíc osob muselo být evakuováno. Oznámila to podle agentury AFP tamní vláda. Chilský prezident Gabriel Boric vyhlásil v neděli brzy ráno ve dvou regionech na jihu země stav katastrofy.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

V Praze přistálo letadlo s Čechem, kterého věznili ve Venezuele

Letadlo s Čechem Janem Darmovzalem, kterého rok a čtyři měsíce věznil ve Venezuele režim autoritářského prezidenta Nicoláse Madura, přistálo v Praze. Na svobodu se spolu s dalšími cizinci dostal poté, co Spojené státy na začátku ledna z Caracasu unesly Madura a jeho ženu do USA. V Otázkách Václava Moravce nedělní přílet avizoval ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Česko je podle něj připraveno začít s obnovou diplomatických vztahů s Caracasem. Posléze připojil, že letadlo přepravilo do Prahy také tři další bývalé vězně venezuelského režimu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Evropská unie podle FT zvažuje cla za 93 miliard eur v odvetě za Trumpovy hrozby

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Tímto plánem by Unie mohla reagovat na tarify, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...