Brusel – Členské země NATO v ohrožení budou moci počítat s příjezdem prvních vojáků spojeneckých sil během 48 hodin. Na jednání v Bruselu to potvrdili ministři obrany aliance. Plánované alianční síly rychlé reakce by se ze současných 13 000 vojáků mohly rozrůst až na trojnásobek. Vznik uskupení s velmi rychlou reakční dobou je součástí změn, ke kterým NATO loni přistoupilo na summitu ve Walesu kvůli bezpečnostní situaci v Evropě změněné ruským postupem na Ukrajině.
Generální tajemník aliance Jens Stoltenberg na tiskové konferenci uvedl, že celkově půjde o uskupení v síle brigády, které má mít okolo 5 000 vojáků s prvkem speciálních sil, a leteckou i námořní podporou. Své nejrychlejší části, připravené za dva dny, bude moci zbývající část uskupení následovat do týdne.
Vznik tohoto „hrotového uskupení“, označovaného jako síly s velmi rychlou reakční dobou, je součástí alianční odpovědi na nové hrozby z východu i z jihu. Stoltenberg zdůraznil, že se jedná o obranné kroky, které jsou v souladu s mezinárodními závazky NATO. Stejně jako americký ministr obrany Chuck Hagel varoval před tím, aby se aliance při vnímání hrozeb rozdělila na dvě křídla.
Společně se zřízením nového uskupení aliance zvyšuje počty a zrychluje reakční dobu svých už existujících sil rychlé reakce (NATO response force - NRF). Ty mají nyní okolo 13 000 vojáků, Stoltenberg dnes hovořil o posílení na cílové číslo okolo 30 000. Vojáci velmi rychle zasahujícího „hrotového uskupení“ jsou součástí tohoto počtu.
„Má to být univerzální jednotka, takhle to bylo myšleno, protože hrozby jsou dvě – základní a bohužel ne krátkodobé: jižní a východní,“ řekl český ministr obrany Martin Stropnický. Jedna je krize Ukrajina-Rusko, která je nyní zase vyhrocená a zřejmě bude dlouhodobá, ta druhá je spojená s Islámským státem a fundamentalistickým terorismem, upřesnil.
Aby mohla ohrožená členská země podporu bez problémů přijmout, začnou být bezodkladně zřizovány styčné a podpůrné skupiny, trvale přítomné v první fázi v šesti zemích. V trojici pobaltských států, v Polsku, Rumunsku a Bulharsku tak několik desítek aliančních i místních vojáků zajistí hladkou spolupráci nejen při ohrožení, ale například také při cvičeních či společném plánování. Zájem o umístění takového prvku mají podle diplomatů také Maďarsko a Slovensko.
Stoltenberg dnes ocenil, že se šest evropských zemí přihlásilo do čela budování sil velmi rychlé reakce v příštích letech. Francie, Německo, Itálie, Polsko, Španělsko a Velká Británie tak podle něj dávají jasně najevo, že nové uskupení bude dlouhodobě udržitelné a že evropští spojenci berou obranu NATO vážně.
Německo, Nizozemsko a Norsko jsou hlavními zeměmi už nyní vznikající prozatímní podoby nového uskupení. Němci nabízejí podle diplomatů až 2 700 vojáků včetně letectva a námořnictva, Nizozemci asi 2 500 a Norové až 1 000. Součástí prozatímních nových sil má letos být i 150 českých vojáků.
„Samozřejmě, že to bude stát peníze a je třeba to zaplatit,“ připustil Stoltenberg před novináři. Otázku financování bude podle něj podrobně řešit další ministerská schůzka v červnu. Už nyní je ale podle něj jasné, že se bude jednat o kombinaci společného financování a národních příspěvků. Země, které daly najevo záměr do nových sil přispět, podle něj dávají také najevo ochotu nést příslušné náklady.
Německo spolu s Dánskem a Polskem se také zavázaly k rozvoji aliančního velitelství Severozápad v polském Štětíně. Podle Stoltenberga to zvýší připravenost NATO při potřebě rozmístění vojáků v Pobaltí či Polsku. Rumunsko dnes dalo najevo záměr vytvořit v případě potřeby podobné velitelství pro jihovýchod.
Stoltenberg: Naše kroky jsou pouze obranné
Změny jsou součástí alianční reakce na změněné bezpečnostní prostředí na východě Evropy po ruské anexi Krymu, za ukrajinské krize i kvůli tomu, co zástupci NATO označují za „asertivní chování Ruska“. V obecné rovině byl postup dohodnut lídry zemí Aliance na jejich summitu loni v září ve Walesu.
Stoltenberg dnes zdůraznil, že všechny kroky spojenců jsou obranné a plně v souladu s mezinárodními závazky NATO. „Je to reakce na agresivní akce Ruska, které porušilo mezinárodní právo,“ podotkl. Kromě výzvy na východě Aliance podle něj reaguje i na situaci na jižním křídle, tedy na Blízkém východě.
Porošenko vybídl státy NATO, aby Kyjevu poslaly zbraně
Ukrajinský prezident Petro Porošenko vybídl v rozhovoru pro německý deník Die Welt státy Severoatlantické aliance, aby jeho zemi poskytly zbraně. Civilní oběti a eskalující konflikt by pro Alianci měly být dostatečným důvodem, aby Ukrajině přišla na pomoc.
"Eskalace konfliktu, ke které nyní dochází, rostoucí počet civilních obětí na životech, obzvláště po teroristických útocích u města Volnovacha a v Doněcku, právě tak jako bombardování Mariupolu… by Alianci mělo přimět k tomu, aby Ukrajině poskytla další podporu. (Toto) zahrnuje mimo jiné dodání moderních zbraní k ochraně a k postavení se agresorovi, uvedl Porošenko. Prezident ujistil, že Ukrajina chce mír. I mír je ale podle něj potřeba bránit, proto Kyjev potřebuje silnou armádu a nové, moderní zbraně.
O možné americké podpoře Kyjeva v boji proti proruským separatistům dnes s Porošenkem jednal americký ministr zahraničí John Kerry. Mluvčí Bílého domu Josh Earnest ale již dříve tento týden uvedl, že Spojené státy neposkytnou ukrajinské armádě zbraně a nadále usilují o diplomatické řešení ukrajinské krize. Podobně se ve středu vyjádřila i Paříž.
Spojené státy i NATO obviňují Rusko, že rebely vyzbrojuje. Moskva tato nařčení opakovaně odmítá a žádá důkazy.
