Rychlé oteplování Země dělá ze Severního ledového oceánu nové geopolitické hřiště. Probíhá zde boj o nerostné suroviny a tající kry navíc uvolňují nový prostor pro lodě plné turistů i rybáře. V této oblasti lov neregulují zákony, ekologové proto upozorňují, že příroda může být nevratně zdevastovaná, ještě než nějaká nařízení vejdou v platnost.
Ohrožená příroda v tající Arktidě: Oblast „okupují“ mraky turistů, těžařů i rybářů
Severní ledový oceán jako geopolitické hřiště (zdroj: ČT24)
V Severním ledovém oceánu umožnily tající kry žně rybářům. Lodě monitoruje organizace Greenpeace. „Nikdo neříká, že se nemá lovit, jen říkáme, že to nejde všude a bez hranic,“ podotkl mořský biolog Carl Safina.
Organizace potápí kamery až ke dnu oceánu a pozoruje i život pod hladinou. Proměny jsou po invazi rybářských lodí podle ekologů už zjevné. „Jsou tam korály, které mohou být staletí staré, až do dne, než je odtrhne síť. A to je ono, na další staletí. I když se už sítě znovu nevrátí,“ zdůraznil Safina.
Někteří z předních britských prodejců ryb společně s dalšími velkými rybářskými společnostmi uzavřeli dohodu, díky které by se arktická oblast mohla dočkat aspoň částečné ochrany. To ale nestačí.
„Norská vláda musí zodpovědně zajistit ochranu oblastí, které jsou zranitelné a které se tu objevují. Je tu nový oceán a co chránil dosud led, bude k mání, pokud nic neuděláme,“ podotkla ekoložka Greenpeace Daniela Montaltová. Zákon ale rybářství v nově přístupné oblasti nereguluje, a tak budoucnost života v arktických vodách zůstává nejistá.
Turismus v Severním ledovém oceánu
Přirozenými hráči v oblasti Severního ledového oceánu jsou podle politického geografa Michaela Romancova všechny státy, které v regionu leží. „Spojené státy díky Aljašce, Kanada, Grónsko, respektive Dánsko, které ještě stále nad Grónskem vykonává určitý patronát, Island, Norsko, částečně i Švédsko a Finsko a Ruská federace,“ uvedl Romancov s tím, že zejména Rusko, Dánsko, ale i Kanada vznášejí teritoriální nároky.
NASA: Letošní červenec si připsal teplotní rekord
Vědci opakovaně varují před rychlostí, s níž se modrá planeta ohřívá. Podle NASA je letošní červenec už desátým měsícem v řadě, kdy byl překonán měsíční teplotní rekord. Rok 2016 se tak s největší pravděpodobností stane nejteplejším rokem na Zemi od začátku pravidelných meteorologických měření.
Dramatická situace byla podle vědců způsobena zejména kombinací dvou faktorů – klimatického jevu El Niňo a globálního oteplování zapříčiněného lidskou činností.
Hladina světových oceánů se loni pohybovala o sedm centimetrů výš než v roce 1993, kdy byl zaznamenán počátek růstu hladiny, vyplývá z výroční zprávy amerického Národního úřadu pro oceány a ovzduší (NOAA) o stavu klimatu na planetě za loňský rok.
Tající ledovce u Norska
V souvislosti s oteplováním dále klesal objem ledového území v Arktidě a ledovců po celém světě. Podle vědců měl klimatický vývoj nepříznivý vliv na populace tučňáků či mrožů a projevil se i v dramatickém množení toxických řas, například u severozápadního pobřeží Tichého oceánu.