Odvolací soud zpřísnil trest spolupachateli útoku na redakci Charlie Hebdo na doživotí

Odvolací soud v Paříži zvýšil trest jednomu ze spolupachatelů útoků z roku 2015 na redakci satirického časopisu Charlie Hebdo a židovský obchod Hyper Cacher. Ali Riza Polat, odsouzený dříve ke třiceti letům vězení, dostal ve čtvrtek kvůli sedmnácti vraždám doživotní trest. Druhému z odsouzených soud trest naopak snížil. Informovala o tom agentura AFP.

Odvolací soud se dvěma muži odsouzenými za napomáhání terorismu v souvislosti s pařížskými útoky z ledna 2015 začal 12. září. Sedmatřicetiletý Ali Riza Polat, který má turecké kořeny, ještě tento týden před soudem prohlásil, že se cítí nevinný a že není terorista.

Podle obžaloby ale hrál ústřední roli při přípravě útoků. Ty provedla trojice mužů, Amédy Coulibaly a bratři Chérif a Said Kouachiovi, které policisté tehdy zastřelili. V procesu v roce 2020 bylo obžalováno ze spolupachatelství čtrnáct lidí, z toho tři byli souzeni v nepřítomnosti.

Druhému útočníkovi soud trest snížil

Polat dostal v prosinci 2020 trest třicet let vězení. Druhý muž, který se proti verdiktu odvolal, jedenačtyřicetiletý Amar Ramdani dostal dvacet let vězení, které mu ve čtvrtek odvolací soud zkrátil na 13 let. Třicetiletý trest za podíl na plánování útoků dostala v roce 2020 také Coulibalyho partnerka Hayat Boumeddieneová, která ale několik dnů před útoky se dvěma dalšími posléze obviněnými odjela do Sýrie či Iráku. Podle některých zdrojů je dosud naživu, dva muži, co s ní utekli, bratři Belhoucineové, jsou považováni za mrtvé.

Redakce satirického magazínu Charlie Hebdo, který proslul radikální kritikou politiků, policie, úřadů i církve, se stala v lednu 2015 terčem útoku zřejmě kvůli karikaturám proroka Mohameda. Bratři Kouachiovi v jeho budově a okolí 7. ledna 2015 postříleli 12 lidí a po dvou dnech na útěku je policie zastřelila.

Zabit byl 9. ledna i Coulibaly, který v Paříži zastřelil policistku a čtyři lidi v obchodě s košer potravinami na předměstí Paříže. Útoky tehdy vyvolaly velkou vlnu solidarity s oběťmi a pozůstalými a konaly se i demonstrace na podporu svobody slova, lidé vycházeli do ulic s transparenty „Je suis Charlie“ (Jsem Charlie).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Británie a Norsko odstrašovaly ruské ponorky v Atlantiku

Velká Británie společně s Norskem provedla v severním Atlantiku vojenskou operaci na odstrašení ruských ponorek, které ohrožovaly podvodní kabely a produktovody. Oznámil to podle agentury AP britský ministr obrany John Healey. Dodal, že fregata, letadla a stovky expertů monitorovaly ruskou útočnou ponorku a dvě špionážní ponorky poblíž podmořských kabelů a potrubí severně od Spojeného království. Ruská plavidla nakonec podle britského šéfa obrany po operaci, která trvala víc než měsíc, odplula z britských vod dále na sever. Do operace byly zapojeny speciální ponorky, konstatoval.
před 1 mminutou

Izrael pokračoval v bombardování Libanonu, útočil i Hizballáh

Izrael i ve čtvrtek bombardoval Libanon, kde cílí na teroristické hnutí Hizballáh, píší podle Reuters tamní média. Také na severu židovského státu zněly sirény kvůli střelám Hizballáhu. Ten dříve v souvislosti se svými nočními útoky na Izrael prohlásil, že má jít o „reakci na porušení příměří“ ve válce na Blízkém východě. Podle zpravodajských agentur šlo o první útok hnutí proti židovskému státu za posledních více než 24 hodin, kdy platí klid zbraní mezi USA a Íránem.
05:33Aktualizovánopřed 10 mminutami

Země je křehká planeta, z těch pohledů běhal mráz po zádech, říkají astronauti

Křehkost planety Země v nezměrném vesmíru či krása úplného zatmění Slunce za odvrácenou stranou Měsíce patří k nejsilnějším dojmům, které popsali astronauti mise Artemis II novinářům dva dny před návratem na Zemi. Šéf mise Reid Wiseman za nejsilnější okamžik označil pojmenování měsíčního kráteru po své zesnulé ženě Carroll. Loď Orion se po obletu Měsíce vrací se spoustou zajímavých fotografií a příběhů, o něž se astronauti chtějí podělit s ostatními, řekl pilot Victor Glover.
před 32 mminutami

Litevští politici chtějí navzdory protestům prosadit reformu veřejnoprávní LRT

Předseda litevského parlamentu Juozas Olekas ve čtvrtek uvedl, že vládní koalice neustoupí od plánů na reformu veřejnoprávního vysílatele, a to navzdory pokračujícím protestům proti politizaci LRT.
před 41 mminutami

Ceny ropy se vrátily k růstu

Ceny ropy se po středečním prudkém poklesu vrátily k růstu, zůstávají ale pod sto dolary za barel. Trhy ve středu reagovaly na zprávu o dvoutýdenním příměří schváleném Íránem a Spojenými státy a slibovaly si od toho odblokování klíčového Hormuzského průlivu. Ačkoliv úžinou od té doby proplulo několik lodí, provoz je nadále výrazně omezený. Podle agentury Bloomberg lze hovořit o tom, že průliv zůstává prakticky uzavřen. Paliva v Česku dál zdražují. Průměrně jsou ale pod cenovým stropem, který pro čtvrtek stanovila vláda.
10:46Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Námořní doprava v Hormuzském průlivu je stále omezená

Námořní doprava v Hormuzském průlivu stále není plně odblokovaná. Média informovala o tom, že některé tankery se kvůli uzavření úžiny musely vrátit. Námořnictvo íránských revolučních gard podle tamních médií zveřejnilo mapu s alternativními trasami pro plavbu touto oblastí. Její úplné znovuotevření byla hlavní podmínka amerického prezidenta Donalda Trumpa pro ohlášení stávajícího příměří mezi Washingtonem a Teheránem. Británie a Francie naléhají na úplné otevření průlivu.
před 2 hhodinami

Ve Spojených státech roste nespokojenost s Trumpovou politikou

I přes relativně nízké ztráty – 15 padlých vojáků a zhruba šest set zraněných – vyvolala ve Spojených státech válka s Íránem vlnu kritiky proti krokům administrativy prezidenta Donalda Trumpa. Kromě demokratů a jejich voličů, kteří vyšli masově do ulic, se ozvali i někteří republikáni nebo členové užšího jádra hnutí MAGA. Popularita Trumpa je napříč USA nejnižší od jeho loňského návratu do Bílého domu, klesla pod čtyřicet procent. U většiny svých skalních podporovatelů si nicméně oblibu stále drží.
před 6 hhodinami

Na únosech ukrajinských dětí se podílejí i Gazprom a Rosněfť, uvádějí výzkumníci

Do únosů ukrajinských dětí Ruskem a jejich následné indoktrinace jsou přímo zapojené i ruské státní energetické společnosti Gazprom a Rosněfť. Vyplývá to z nové zprávy výzkumníků z Yaleovy univerzity. Energetičtí giganti prostřednictvím svých dceřiných firem přímo řídí některé tábory, kde jsou ukrajinské děti „převychovávány“ s cílem zničit jejich ukrajinskou identitu. Naprostá většina zařízení a firem, kterých se tato zjištění týkají, přitom nyní nepodléhá americkým ani evropským sankcím.
před 7 hhodinami
Načítání...