Odmítnutí kvót? Orbán utrpěl Pyrrhovo vítězství, opozice chce jeho pád

Maďarský premiér Viktor Orbán chce po referendu dodatek k ústavě o tom, že země nepřijme migrační kvóty. Výsledek hlasování podle něj musí brát v úvahu i Brusel. Evropská komise už oznámila, že respektuje vůli maďarských voličů, a to včetně vůle těch, kdo se rozhodli nehlasovat. Proti přijetí běženců se vyslovilo 98 procent lidí, plebiscit je ale kvůli nízké účasti neplatný.

Podle editorky BBC Katye Adlerové je referendum pro Orbána „drtivou porážkou a současně i významným vítězstvím“. „Jestliže bude účast okolo 40 procent, bude to pro Orbána a jeho vládu fiasko,“ řekl před ukončením hlasování maďarský analytik Attila Juhász.

K urnám nakonec dorazilo necelých 40 procent občanů, takže referendum oficiálně neplatí. Nutná byla alespoň padesátiprocentní účast. Orbán přesto mluví o vítězství. „Dosáhli jsme unikátního výsledku, protože jsme si vedli lépe než při hlasování o vstupu do Evropské unie,“ zdůraznil premiér.

Například lucemburský ministr zahraničí Jean Asselborn ale považuje nedostatečnou účast v lidovém hlasování za projev pasivního odporu, maďarský lid se podle něj ukázal být více evropský než jeho vláda. Mluvčí Evropské komise Margaritis Schinas uvedl, že komise vůli maďarských voličů respektuje. Podle něj je nyní na maďarské vládě, aby rozhodla, jak s výsledkem naloží.

Ženy v tradičních krojích hlasují v referendu
Zdroj: Reuters

„Pokud by referendum bylo právně závazné, náš komentář by byl, že jsme výsledek zaznamenali. Protože ho maďarská volební komise prohlásila za neplatné, můžeme teď také říci, že jsme toto rozhodnutí zaznamenali,“ poznamenal Schinas.

Orbán má přesto výsledek referenda za výjimečný. Hodlá prý předložit dodatek k ústavě, který bude na vůli voličů reagovat. Výsledek hlasování musí podle něj brát v úvahu i rozhodovací orgány v EU. Komise podle svého mluvčího nebude na politická vyjádření nijak reagovat.

Schinas také zopakoval názor evropské exekutivy, že otázka v hlasování se týkala jen případných budoucích rozhodnutí o rozdělování žadatelů o azyl a libovolný výsledek referenda by neměl vliv na závazky, které už pro Maďarsko z rozhodnutí zemí EU platí. 

Opozice volá po Orbánově demisi

Opoziční strany ve své kampani před plebiscitem nabádaly občany právě k tomu, aby zůstali doma. Orbán proto podle nich se svou proti-imigrační rétorikou utrpěl bolestnou porážku. Tyto strany pak vyzvaly Orbána k demisi.

Opozice mluví o tom, že to byl příliš drahý průzkum veřejného mínění o podpoře Orbána a jeho plány změnit ústavu považuje za protiprávní kvůli tomu, že referendum je neplatné.
Lukáš Mathé
zpravodaj ČT

„Na jedné straně Orbán vedl v kampani před referendem drahý a vytrvalý boj proti EU a proti přistěhovalcům, ale nepodařilo se mu přesvědčit většinu Maďarů, aby šli hlasovat. Na straně druhé straně, ti, kdo hlasovali, stáli na jeho straně téměř jednomyslně a umožnili mu hlásat, že proti kvótám hlasovalo víc lidí, než jich před třinácti lety volilo členství v EU,“ okomentovala výsledek editorka BBC.

„Orbán doufal, že ho budou další země následovat a uspořádají vlastní referenda o migračních kvótách. Ve skutečnosti je unijní země jednoduše ignorují,“ podotkla novinářka.

„Orbán ovládl veřejný diskurz, když většina byla na jeho straně, ale zašel příliš daleko a přecenil, nakolik se názory lidí přemění na hlasy,“ konstatoval analytik Tamas Boros z poradenské firmy Policy Solutions. Pro Orbána jde o nepříjemný výsledek vzhledem k tomu, že opozice prakticky žádnou antikampaň nevedla, a kabinet měl navíc na svou kampaň de facto neomezený rozpočet, který nakonec dosáhl 10 milionů eur.

Pro Orbána to není úplně katastrofální porážka, ale je to jeho první prohra od roku 2006. Poprvé za posledních deset let nemůže vnutit lidem svou vůli.
Tamas Boros
poradenská firma Policy Solutions

Orbánova vláda v kampani před hlasováním cílila na obavy lidí z přílivu běženců. Premiér často mluvil o spojení migrantů s terorismem. „Je to mezinárodní PR, mezinárodní marketing. Prodává se (Orbán) jako ideolog radikálně odlišné migrační politiky. Merkelová říká nechme je přijít, on říká, že řešením uprchlické krize je, že sem nesmí přijít nikdo,“ konstatoval ředitel Amnesty International pro Evropu John Dalhuisen.

Podle analytiků podporovala odmítnutí běženců rovněž naprostá většina maďarských médií. V televizi před referendem vyznívalo celkem 91 procent zpráv o uprchlících negativně.

Referendum může Orbánovi znesnadnit pozici v Bruselu

Země EU loni odhlasovaly, že si na základě kvót rozeberou celkem 120 tisíc běženců z Řecka a Itálie. Pro Maďarsko by to znamenalo přijmout 1294 osob. Proti rozhodnutí se postavily hlavně státy Visegrádské čtyřky včetně Česka. Slovensko a Maďarsko dokonce kvůli tomu podaly žalobu k unijnímu soudu.

Orbán před referendem dával najevo odpor vůči politice centrálních zemí Unie a zdůrazňoval potřebu ochrany suverenity a nezávislosti Maďarska. V praxi přitom kvóty moc nefungují - unijní státy si zatím přerozdělily jen něco kolem 5000 osob.

„S neplatným výsledkem to bude mít Orbán těžší, když bude tvrdit, že má všechna esa v rukávu (proti Bruselu). EU zjistí, že zatímco většina je proti kvótám, pro Maďary to není nejdůležitější otázka,“ myslí si analytik Boros.

V očích nespokojených Evropanů Orbán opravdu hájí jejich zájmy mnohem lépe než bruselské elity, tedy ty liberální nebo západoevropské.
Jan Kovář
Ústav mezinárodních vztahů

Maďarsko nechalo na hranicích s okolními státy vybudovat ploty, protože přes jeho území loni proudily desetitisíce lidí směrem na Západ. Orbán tvrdí, že pokud by nebylo Maďarska, Evropa, jak ji známe, by už nebyla. Stavbu bariér kritizovaly lidskoprávní organizace i Brusel, podobné ploty ale postupně staví více zemí - třeba Rakousko nebo Britové ve francouzském Calais.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Elysejský palác odmítl vpustit vyšetřovatele, kteří přišli provést prohlídku

Elysejský palác odmítl vpustit vyšetřovatele na domovní prohlídku spojenou s možnou korupcí a střetem zájmu při udílení veřejných zakázek, informovaly v úterý agentury Reuters a AFP, podle nichž úřady prohledaly také několik dalších budov. Případ podle Národní finanční prokuratury souvisí mimo jiné s pořádáním obřadů při uvádění významných osobností do Panthéonu.
před 3 hhodinami

Macinka chce znovu otevřít téma přesunu ambasády do Jeruzaléma

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) by rád znovu otevřel diskuzi o přesunu české ambasády z Tel Avivu do Jeruzaléma. Macinka to řekl v úterý během návštěvy Izraele po jednání se svým izraelským protějškem Gideonem Sa'arem. Šéf diplomacie židovského státu označil Macinku za přítele a Česko za jednoho z největších přátel Izraele na světě. Macinka se Sa'arem se rovněž poklonili obětem holocaustu v památníku Jad vašem během dne Jom ha-šoa (Den holocaustu a hrdinství).
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Magyar po volebním úspěchu řeší uvolnění zmrazených eurofondů i veřejnoprávní média

Evropská komise podmiňuje uvolnění zmrazených eurofondů Maďarsku 27 reformami. Podle deníku Financial Times žádá třeba souhlas s unijní půjčkou Ukrajině, zrušení proruských vet nebo reformy justice a bezpečnostních složek. Vítěz nedělních voleb Péter Magyar slibuje lepší vztahy s Unií, ale zároveň i respekt k zájmům své země. Ve středu ho čeká jednání s prezidentem země Tamásem Sulyokem, kde mají řešit hlavně termíny pro předání vlády.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Sankcionovaný čínský tanker i přes blokádu USA proplul Hormuzským průlivem

Čínský tanker, který podléhá sankcím Spojených států, navzdory americké blokádě proplul Hormuzským průlivem. Podle agentury Reuters to ukazují údaje o lodní dopravě od poskytovatelů dat LSEG, MarineTraffic a Kpler. Je to první loď, která touto vodní cestou proplula a opustila Perský záliv od začátku americké blokády tohoto strategického námořního bodu. Za první den blokády íránských přístavů neproplula podle velení americké armády CENTCOM jediná loď.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

USA nechaly přivřít „oko NATO na obloze“ pro Blízký východ

Přední americká firma Planet Labs zabývající se satelitními snímky na žádost Washingtonu omezila na neurčito přístup k fotografiím z Íránu a velké části Blízkého východu. Opatření ztěžuje práci humanitárním skupinám a novinářům, kteří se snaží ověřovat informace na místě. Určitou míru kontroly naznačily i další americké společnosti. USA už dekády omezují snímky z Izraele a palestinských území.
před 8 hhodinami

Do roku 2050 budou mít metabolické onemocnění jater téměř dvě miliardy lidí, uvádí studie

Onemocnění jater spojené s poruchou metabolismu (MASLD), při němž se v játrech hromadí tuk, bylo diagnostikováno u 1,3 miliardy lidí. Studie zveřejněná ve vědeckém časopise The Lancet uvádí, že do roku 2050 bude metabolickými onemocněními jater postiženo 1,8 miliardy lidí, což představuje nárůst o 42 procent oproti roku 2023.
před 9 hhodinami

Vance vyzval papeže, aby se nevměšoval do amerických záležitostí

Americký viceprezident JD Vance se zastal prezidenta Donalda Trumpa, který obvinil papeže z toho, že je příliš liberální a slabý v otázce kriminality. Vance dle serveru The New York Times papeže vyzval, aby se „nevměšoval do amerických záležitostí“ a aby se zaměřil na dění v katolické církvi. Papež v minulosti v souvislosti s kritikou z úst šéfa Bílého domu prohlásil, že se „Trumpovy administrativy nebojí“.
před 10 hhodinami

Účastníci Pochodu živých si připomněli oběti holocaustu

Studenti celého světa se zúčastnili 3,5 kilometru dlouhého Pochodu živých, který se koná každoročně v Den památky holocaustu. Trasa vede z koncentračního tábora Osvětim do Osvětimi II Březinky. Připomněli si tak pochody smrti, které se koncem války konaly na řadě míst. Letošního ročníku se zúčastnil i izraelský ministr školství Jo'av Kiš.
před 10 hhodinami
Načítání...