Odmítnutí kvót? Orbán utrpěl Pyrrhovo vítězství, opozice chce jeho pád

Maďarský premiér Viktor Orbán chce po referendu dodatek k ústavě o tom, že země nepřijme migrační kvóty. Výsledek hlasování podle něj musí brát v úvahu i Brusel. Evropská komise už oznámila, že respektuje vůli maďarských voličů, a to včetně vůle těch, kdo se rozhodli nehlasovat. Proti přijetí běženců se vyslovilo 98 procent lidí, plebiscit je ale kvůli nízké účasti neplatný.

Podle editorky BBC Katye Adlerové je referendum pro Orbána „drtivou porážkou a současně i významným vítězstvím“. „Jestliže bude účast okolo 40 procent, bude to pro Orbána a jeho vládu fiasko,“ řekl před ukončením hlasování maďarský analytik Attila Juhász.

K urnám nakonec dorazilo necelých 40 procent občanů, takže referendum oficiálně neplatí. Nutná byla alespoň padesátiprocentní účast. Orbán přesto mluví o vítězství. „Dosáhli jsme unikátního výsledku, protože jsme si vedli lépe než při hlasování o vstupu do Evropské unie,“ zdůraznil premiér.

Například lucemburský ministr zahraničí Jean Asselborn ale považuje nedostatečnou účast v lidovém hlasování za projev pasivního odporu, maďarský lid se podle něj ukázal být více evropský než jeho vláda. Mluvčí Evropské komise Margaritis Schinas uvedl, že komise vůli maďarských voličů respektuje. Podle něj je nyní na maďarské vládě, aby rozhodla, jak s výsledkem naloží.

Ženy v tradičních krojích hlasují v referendu
Zdroj: Reuters

„Pokud by referendum bylo právně závazné, náš komentář by byl, že jsme výsledek zaznamenali. Protože ho maďarská volební komise prohlásila za neplatné, můžeme teď také říci, že jsme toto rozhodnutí zaznamenali,“ poznamenal Schinas.

Orbán má přesto výsledek referenda za výjimečný. Hodlá prý předložit dodatek k ústavě, který bude na vůli voličů reagovat. Výsledek hlasování musí podle něj brát v úvahu i rozhodovací orgány v EU. Komise podle svého mluvčího nebude na politická vyjádření nijak reagovat.

Schinas také zopakoval názor evropské exekutivy, že otázka v hlasování se týkala jen případných budoucích rozhodnutí o rozdělování žadatelů o azyl a libovolný výsledek referenda by neměl vliv na závazky, které už pro Maďarsko z rozhodnutí zemí EU platí. 

Opozice volá po Orbánově demisi

Opoziční strany ve své kampani před plebiscitem nabádaly občany právě k tomu, aby zůstali doma. Orbán proto podle nich se svou proti-imigrační rétorikou utrpěl bolestnou porážku. Tyto strany pak vyzvaly Orbána k demisi.

Opozice mluví o tom, že to byl příliš drahý průzkum veřejného mínění o podpoře Orbána a jeho plány změnit ústavu považuje za protiprávní kvůli tomu, že referendum je neplatné.
Lukáš Mathé
zpravodaj ČT

„Na jedné straně Orbán vedl v kampani před referendem drahý a vytrvalý boj proti EU a proti přistěhovalcům, ale nepodařilo se mu přesvědčit většinu Maďarů, aby šli hlasovat. Na straně druhé straně, ti, kdo hlasovali, stáli na jeho straně téměř jednomyslně a umožnili mu hlásat, že proti kvótám hlasovalo víc lidí, než jich před třinácti lety volilo členství v EU,“ okomentovala výsledek editorka BBC.

„Orbán doufal, že ho budou další země následovat a uspořádají vlastní referenda o migračních kvótách. Ve skutečnosti je unijní země jednoduše ignorují,“ podotkla novinářka.

„Orbán ovládl veřejný diskurz, když většina byla na jeho straně, ale zašel příliš daleko a přecenil, nakolik se názory lidí přemění na hlasy,“ konstatoval analytik Tamas Boros z poradenské firmy Policy Solutions. Pro Orbána jde o nepříjemný výsledek vzhledem k tomu, že opozice prakticky žádnou antikampaň nevedla, a kabinet měl navíc na svou kampaň de facto neomezený rozpočet, který nakonec dosáhl 10 milionů eur.

Pro Orbána to není úplně katastrofální porážka, ale je to jeho první prohra od roku 2006. Poprvé za posledních deset let nemůže vnutit lidem svou vůli.
Tamas Boros
poradenská firma Policy Solutions

Orbánova vláda v kampani před hlasováním cílila na obavy lidí z přílivu běženců. Premiér často mluvil o spojení migrantů s terorismem. „Je to mezinárodní PR, mezinárodní marketing. Prodává se (Orbán) jako ideolog radikálně odlišné migrační politiky. Merkelová říká nechme je přijít, on říká, že řešením uprchlické krize je, že sem nesmí přijít nikdo,“ konstatoval ředitel Amnesty International pro Evropu John Dalhuisen.

Podle analytiků podporovala odmítnutí běženců rovněž naprostá většina maďarských médií. V televizi před referendem vyznívalo celkem 91 procent zpráv o uprchlících negativně.

Referendum může Orbánovi znesnadnit pozici v Bruselu

Země EU loni odhlasovaly, že si na základě kvót rozeberou celkem 120 tisíc běženců z Řecka a Itálie. Pro Maďarsko by to znamenalo přijmout 1294 osob. Proti rozhodnutí se postavily hlavně státy Visegrádské čtyřky včetně Česka. Slovensko a Maďarsko dokonce kvůli tomu podaly žalobu k unijnímu soudu.

Orbán před referendem dával najevo odpor vůči politice centrálních zemí Unie a zdůrazňoval potřebu ochrany suverenity a nezávislosti Maďarska. V praxi přitom kvóty moc nefungují - unijní státy si zatím přerozdělily jen něco kolem 5000 osob.

„S neplatným výsledkem to bude mít Orbán těžší, když bude tvrdit, že má všechna esa v rukávu (proti Bruselu). EU zjistí, že zatímco většina je proti kvótám, pro Maďary to není nejdůležitější otázka,“ myslí si analytik Boros.

V očích nespokojených Evropanů Orbán opravdu hájí jejich zájmy mnohem lépe než bruselské elity, tedy ty liberální nebo západoevropské.
Jan Kovář
Ústav mezinárodních vztahů

Maďarsko nechalo na hranicích s okolními státy vybudovat ploty, protože přes jeho území loni proudily desetitisíce lidí směrem na Západ. Orbán tvrdí, že pokud by nebylo Maďarska, Evropa, jak ji známe, by už nebyla. Stavbu bariér kritizovaly lidskoprávní organizace i Brusel, podobné ploty ale postupně staví více zemí - třeba Rakousko nebo Britové ve francouzském Calais.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA a Slovensko podepsaly dohodu o spolupráci v jaderné energetice

Spojené státy a Slovensko podepsaly mezivládní dohodu o spolupráci v oblasti civilní jaderné energetiky, píše Reuters. Slavnostní podpis v budově ministerstva energetiky ve Washingtonu následoval po pracovní schůzce slovenského premiéra Roberta Fica (Smer) s americkým ministrem energetiky Chrisem Wrightem. Součástí dohody je výstavba jaderného bloku o výkonu 1200 megawattů podle amerického návrhu v jaderné elektrárně Jaslovské Bohunice.
před 1 mminutou

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
před 23 mminutami

Ukrajina už nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, řekl Šmyhal

Ukrajina již nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, uvedl tamní ministr energetiky Denys Šmyhal. Země chce dovážet více elektřiny a chystá jednání se spojenci, dodal. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle portálu listu Ukrajinska pravda prohlásil, že Ukrajina nedokáže pokrýt více než třetinu energetických potřeb. Už v polovině týdne prezident vyhlásil v energetickém sektoru stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Kopečný: Babiš neměl o muniční iniciativě kompletní informace. Otočil i díky chvále partnerů

Premiér Andrej Babiš (ANO) dříve v opozici nemohl mít vhled do fungování muniční iniciativy, sdělil v Interview ČT24 někdejší vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný. Proto podle něj předseda vlády po svém jmenování z původního postoje, že Česko projekt úplně zruší, ustoupil. K tomu, že Babiš svolil ke koordinaci iniciativy, ač do ní země nebude finančně přispívat, pomohla podle Kopečného i mezinárodní situace. Od významných českých partnerů totiž slyšel, že má smysl, míní.
před 3 hhodinami

Vidím ve Venezuele začátek přechodu k demokracii, říká Machadová

Vůdkyně venezuelské opozice María Corina Machadová vidí ve své zemi začátek přechodu k demokracii, řekla v pátek na tiskové konferenci po čtvrtečním setkání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Podle ní se Venezuela stane svobodnou díky podpoře Spojených států a právě amerického prezidenta. Zmínila také, že by se v její zemi mohly konat volby, napsala média. Trump v pátek uvedl, že hodlá s Machadovou opět hovořit.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Francie vyšetřuje sexuálního násilníka Pelicota z dalších zločinů

Francouzské policejní oddělení pro nevyjasněné případy zahájilo vyšetřování Dominiqua Pelicota, který byl loni odsouzen za organizování hromadného znásilňování své tehdejší manželky Gisèle Pelicotové. Cílem nového vyšetřování je zjistit, zda se Pelicot v minulosti nedopustil dalších závažných zločinů a zda neexistují další oběti. Agentuře AFP to v pátek sdělila francouzská prokuratura.
před 3 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...