Velkou Británii opouští stále více občanů ostatních členských států EU. Čistá migrace díky tomu klesla za rok na 246 tisíc, což je nejnižší úroveň za tři roky, odhaduje Národní statistický úřad. U migrace občanů EU jde o pokles o 51 tisíc. Cíl konzervativní vlády ale zůstává nesplněn – čistou migraci slibuje omezit na 100 tisíc lidí ročně.
Čistá migrace, tedy rozdíl mezi počtem osob přicházejících a odcházejících ze Spojeného království, se snížila ročně do března 2017 o 81 tisíc. Podle statistického úřadu se vracejí do vlasti hlavně občané východoevropských a středoevropských států.
Trend zjevně ovlivnil výsledek červnového referenda o EU, v němž řada lidí hlasovala pro odchod i kvůli levné pracovní síle z východu. Podle statistického úřadu ale není jasné, zda jde o dlouhodobou věc.
- Největší meziroční čistá migrace, téměř 350 tisíc, byla v Británii v době referenda a od té doby soustavně klesá. Podle statistik loni v Británii žilo odhadem 52 tisíc Čechů, což bylo o 11 tisíc více než v předchozím roce. Slováků v Británii bylo 101 tisíc, tedy o 15 tisíc více. V čele statistik jsou ale Poláci, kterých bylo v Británii ke konci minulého roku přes milion.
Potravinářství v problémech
Téměř polovina podniků působících v britském potravinářském sektoru tvrdí, že jejich pracovníci pocházející z EU uvažují o odchodu kvůli nejistotě kolem brexitu. Jejich absence by ochromila třetinu podnikatelských aktivit sektoru, vyplývá z průzkumu federace potravinářského průmyslu.
Potravinářský sektor má velký podíl na britském zpracovatelském průmyslu a na imigrantech je vysoce závislý. Až dosud se však debaty kolem dopadu britského odchodu z EU v tomto směru točily jen kolem automobilového a leteckého sektoru.
„Situace se stále zhoršuje. Britské zemědělství je totiž závislé na importu krátkodobé pracovní síly během sklizní, hlavně z Evropské unie – východní a střední Evropy. Na druhou stranu britské zemědělství zaměstnává jen dvě procenta Britů, ale obdělává 70 procent britské půdy. Většina farmářů je ve věku 59 let, jsou to menší rodinné farmy a nejsou schopné konkurovat importu z USA, Kanady či Argentiny, kde zemědělská velkovýroba běží na páse,“ konstatoval spolupracovník ČT Jan Jůn.
Dalším faktorem je slabá libra, která poklesla až o čtvrtinu, takže všechny potravinářské výrobky podražují, upozornil Jůn. „Potravinářská výroba zároveň zaměstnává čtyři miliony lidí, což je dost velké procento. Nikdo si nedokáže představit, jak by to mělo být po brexitu,“ dodal spolupracovník ČT.
Brusel s Londýnem nyní řeší jako jedno z hlavních brexitových témat to, jaká budou práva 3,2 milionu občanů EU v Británii a naopak práva milionu Britů žijících v unijních zemích, až Spojené království osmadvacítku opustí.
Někteří cizinci obdrželi výhružné dopisy od ministerstva
Britské ministerstvo vnitra zatím ujišťuje, že práva unijních občanů v Británii „zůstávají nezměněna“. Asi stovku cizinců ale nedávno silně znepokojily dopisy od tohoto resortu, jež obsahovaly výzvu, aby opustili zemi, nebo jinak riskují zadržení.
Nedopatření vyšlo najevo poté, co jeden z dopisů obdržela finská akademická pracovnice s právem pobytu v Británii. Eva Johanna Holmbergová, která je provdána za britského občana, řekla, že „nemohla uvěřit svým očím“, když jí bylo v dopise sděleno, že má měsíc na opuštění Británie.
Historička uvedla, že Twitter zaplavila podobná svědectví poté, co se její příběh poprvé objevil ve finském tisku.
Premiérka Theresa Mayová záležitost označila za „politováníhodný omyl“. Ministerstvo vnitra ujistilo, že každého, kdo dostal příslušný dopis, kontaktuje a vysvětlí mu, že může dopis ignorovat. „Bylo omylem rozesláno omezené množství dopisů a my neodkladně zjišťujeme, proč se to stalo,“ řekl mluvčí ministerstva.
