Odbornice na Rusko: Putin přivedl zemi do myšlenkové izolace

Moskva - Vladimir Putin o víkendu řekl, že není spokojen s tím, jak se svět posunul za posledních 25 let. Rusku jednopolární svět v čele s USA nevyhovuje, uvedl šéf Kremlu. Podle odbornice na Rusko Iriny Laguninové dovedl Putin za 15 let svého působení ve vrcholné politice zemi do „mentální izolace“. Rusové mají negativní vztah nejen k USA, ale nově i k Evropě. Putin, který se kvůli vyhroceným vztahům se Západem snaží hledat spojence na Blízkém východě, se ale dnes sejde právě se západními lídry (Německa a Francie) a s Petrem Porošenkem, aby v Minsku vyřešili ukrajinskou krizi.

Nahrávám video
Laguninová: Putin dovedl Rusko do mentální izolace
Zdroj: ČT24

Putin nedovedl Rusko pouze do ekonomické a politické izolace, je to ještě horší, míní Laguninová, vedoucí ruského vysílání Rádia Svobodná Evropa. Průzkum centra Levada nedávno ukázal, že rekordní množství Rusů zažívá protiamerické nálady. „Šlo o 81 procent lidí, to tu za posledních 25 let nebylo,“ upozornila expertka na Rusko. 

Přes 70 procent dotázaných má navíc negativní vztah k Evropě. „To je zcela nový faktor, protože Rusko se vždy cítilo jako součást evropského kontinentu. Nyní Vladimir Putin vytvořil zemi, která se izoluje i na úrovni lidu, myšlení, na úrovni kulturních představ, a to je nejhrozivější v systému propagandy a vymyšlené reality. Ta se v Rusku vytvářela v minulých letech. Je vidět, že ovlivnila náladu a myšlení lidí,“ poznamenala Laguninová.

V Egyptě vítali šéfa Kremlu s otevřenou náručí

Putin se snaží upevňovat diplomatické i ekonomické vazby na Blízkém Východě. Okázalé uvítání ho čekalo v Egyptě. Káhira táhla s Moskvou za jeden provaz během Studené války, pak se obrátila na Západ. Prezidenti Muhammad Mursí a Abdal Fattáh Sisí ale kurz zase obrátili. „Rusko tady postavilo všechen těžký průmysl, který podpořil ekonomiku, jako výroba oceli, hliníku, textilu a dalších,“ konstatoval předseda Ruského politického a kulturního centra Šerif Gad. 

Irina Laguninová, vedoucí ruského vysílání Rádia Svobodná Evropa

„Rusko se pokusí rozčlenit Evropskou unii, už dávno na tom pracuje. Snaží se ovlivňovat rusky mluvící obyvatelstvo v Evropě. Známe pokusy vytvořit vlivovou skupinu v Evropském parlamentu, která byla při posledních volbách dost úspěšná. Viděli jsme pokusy o vliv na země východní Evropy, a to má svou zákonitost. Jakmile se tam dostala k moci socialistická vláda, ruský byznys a ruské politické kontakty začaly být častější a aktivnější. Jakmile se dostaly k moci pravicové strany, Rusko své vztahy tak trochu zmrazilo.“

Šéf Kremlu přijel do Egypta jednat o dodávkách zbraní. Sisímu přivezl Kalašnikov AK 47. „Putin je dobrý muž, který při Egypťanech stál během revoluce a nabídl nám pomoc, jakou jsme potřebovali,“ myslí si Egypťan Ismail Abdo. 

Vladimir Putin
Zdroj: ČT24/ČTK/ITAR-TASS/Metzel Mikhail

Moskva se snaží udržet dobré vztahy také s Ankarou. Místo projektu South Stream pod Černým mořem chce plynovod táhnout rovnou Tureckem. S Teheránem pak Kreml jedná o jaderném programu. Ochrannou ruku také drží nad syrským režimem Bašára Asada. Vojenskou akci Moskva nepodpořila ani přes potvrzené užití chemických zbraní proti civilistům. „Myslím, že si dobře uvědomujete nebezpečí všech řešení, která jsou Sýrii vnucována zvenčí. Řešení, která jen odrážejí geopolitické zájmy ostatních,“ prohlásil v lednu šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov. 

Evropská unie hodlá rozšířit protiruské sankce. Jednotný postoj ale chybí. Vazby na Moskvu má třeba nová levicová vláda v Athénách, která s eurozónou vyjednává o dluhu. Řecký ministr obrany nevyloučil, že požádá o pomoc právě Rusko.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V Iráku bylo při dronovém útoku zraněno nejméně šest francouzských vojáků

Při dronovém útoku na kurdsko-francouzskou základnu u Machmúru na severu Iráku utrpělo zranění nejméně šest francouzských vojáků. Ve čtvrtek to podle agentury Reuters oznámil guvernér provincie Irbíl Úmíd Chúšnáv. Portál The New Region poznamenal, že po začátku amerických a izraelských útoků na Teherán provádějí Írán a proíránské milice v Iráku protiúdery na tamní vojenská zařízení propojená se Spojenými státy a jejich spojenci.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Mise Artemis pro přistání na Měsíci může mít zásadní problémy, varuje inspektor

NASA nedávno změnila své plány ohledně mise na Měsíc. Stále ale doufá, že tam do roku 2028 její astronauti přistanou. Teď se objevila další překážka – podle zprávy kontrolního orgánu by let byl spojený s riziky pro bezpečnost posádky. Ve čtvrtek večer pak NASA informovala, že start mise Artemis II, při které astronauti obletí Měsíc, by mohl proběhnout 1. dubna.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

USA na západě Iráku ztratily tankovací letoun. Armáda vyloučila sestřelení

Spojené státy během současných válečných operací proti Íránu ztratily tankovací letoun KC-135. Zřítil se na západě Iráku. Na síti X to oznámilo regionální velitelství amerických ozbrojených sil (CENTCOM) s tím, že událost nesouvisela s nepřátelskou palbou a ani se spojeneckou palbou.
před 2 hhodinami

Česko končí s repatriačními lety z Blízkého východu, oznámilo ministerstvo

Česko končí s repatriačními lety z Blízkého východu pro lidi, kterým návrat domů zkomplikovala íránská válka. Čtvrteční dvanáctý repatriační let byl poslední, oznámilo v podvečer ministerstvo zahraničních věcí (MZV). Celkem se těmito spoji z konfliktem zasažených oblastí vrátilo více než 1500 českých občanů, doplnil resort. Repatriační lety armádními letouny a letadly společnosti Smartwings stát spustil poté, co Izrael a USA koncem února vojensky napadly Írán.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Nový íránský vůdce vyzval v prvním prohlášení k uzavření Hormuzu

Nový íránský nejvyšší duchovní vůdce Modžtaba Chameneí vydal první prohlášení od nedělního zvolení, mimo jiné vyzval k uzavření Hormuzského průlivu a k jednotě mezi Íránci. Mluvčí tamního ministerstva zahraničí však později uvedl, že průlivem je možné i nadále proplouvat. Írán mezitím pokračoval v dronových útocích na některé země v regionu. Zasaženo bylo například letiště v Kuvajtu, dubajská luxusní čtvrť či italská základna v Iráku.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Izrael tvrdí, že udeřil na další zařízení íránského jaderného programu

Izraelská armáda spustila novou vlnu úderů na Írán a oznámila, že v uplynulých dnech zasáhla zařízení, které považuje za součást íránského jaderného programu. Izraelská armáda intenzivně bombardovala také libanonské hlavní město, kde je hlášeno jedenáct mrtvých. Libanonské teroristické hnutí Hizballáh tvrdí, že ostřelovalo Tel Aviv. Agentura Reuters uvedla, že izraelská armáda téměř zdvojnásobila evakuační zónu jižního Libanonu, obyvatelé by se podle ní měli přesunout na sever od řeky Zahrání. Armáda židovského státu následně silně bombardovala centrum Bejrútu.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Írán a Hizballáh rozdrtíme, řekl Netanjahu. Promluvil poprvé od začátku úderů

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu prohlásil, že Izrael rozdrtí Írán a Hizballáh. Varoval, že libanonské teroristické hnutí za útoky zaplatí vysokou cenu. Dodal, že po izraelsko‑amerických úderech na íránské území už země není taková, jako bývala, a že elitní jednotky Teheránu utrpěly těžké ztráty. Netanjahu to ve čtvrtek dle AFP a Reuters uvedl během své první tiskové konference od vypuknutí války proti Íránu, již zahájily Washington a Jeruzalém 28. února.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Ceny ropy stouply nejvýš za téměř čtyři roky

Ceny ropy v důsledku konfliktu na Blízkém východě pokračují v silném růstu. Mezinárodní agentura pro energii (IEA), která ve středu oznámila, že uvolní rekordních 400 milionů barelů ropy z nouzových rezerv, hovoří o největším narušení dodávek ropy v historii. Americký prezident Donald Trump podle agentury DPA plánuje, že surovinu uvolní z amerických strategických rezerv. Chce tak rostoucí ceny stabilizovat. Ty nicméně nakonec ve čtvrtek stouply na nejvyšší úroveň za bezmála čtyři roky.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...