V roce 1946 prohlásil Winston Churchill, že byla napříč evropským kontinentem spuštěna železná opona. Podle historiků byl projev bývalého britského premiéra předzvěstí studené války mezi demokratickým Západem a komunistickým Východem. Churchill v americkém Fultonu také vyzval svět, aby se semkl proti komunistickému nebezpečí.
Začátek rozdělení světa na dva bloky a tedy i start studené války někteří historikové kladou už k jaltské konferenci v únoru 1945, kdy si část demokratických politiků začala uvědomovat, že sovětský vůdce Josif Stalin nemá v úmyslu dodržet dohodnuté závazky.
Bývalý britský premiér Winston Churchill ve fultonském projevu 5. března 1946 ještě o Stalinovi hovoří jako o svém „příteli z dob války“ a řekl, že chápe potřebu Rusů zabezpečit své západní hranice, poté ale obvinil sovětské Rusko z toho, že touží po neomezené expanzi své moci. Hovořil o tom, že „od Štětína na Baltu až po Terst na Jadranu byla napříč celým kontinentem spuštěna železná opona“.
Studená válka trvala do úplného závěru osmdesátých let
Za faktický konec studené války je označována schůzka sovětského vůdce Michaila Gorbačova s americkým prezidentem Georgem Bushem na lodi Maxim Gorkij u pobřeží Malty v prosinci 1989, třebaže na ní nebyl podepsán žádný dokument. „Opouštíme jednu epochu, studenou válku, a vstupujeme do nové epochy,“ oznámili.
Oficiálně byla studená válka ukončena 19. listopadu 1990 podpisem prohlášení šesti států Varšavské smlouvy a 16 států NATO na summitu Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě v Paříži.
Samotný pojem studená válka poprvé použil pro zhoršující se americko-ruské vztahy v roce 1947 americký finančník a poradce Bernard Baruch v projevu v parlamentu Jižní Karolíny. Do obecnějšího povědomí se termín dostal díky studii amerického novináře a publicisty Waltera Lippmanna z téhož roku.
