New York - Pohřešované malajsijské letadlo a potopený korejský trajekt jsou hned dvě dopravní tajemství posledních týdnů, která obrátila pozornost ke zkoumání a mapování mořského dna. Jeden způsob se nabízí - stejně jako oblohu brázdí bezpilotní letouny, mohou plavidla fungující na podobném principu mapovat oceány. Podle expertů by navíc systémy, které dnes řídí mořské drony, mohly v budoucnu nahradit i lidskou posádku - ať už by řídily nákladní lodě nebo dokonce trajekty s pasažéry.
Bezpilotní stroje přímo na moři získávají údaje zpod hladiny, z povrchu i ovzduší. „Monitorují všechna tři prostředí najednou. Pro kohokoliv, kdo zkoumá počasí nebo klimatické podmínky, je to obrovská výhoda,“ říká Bill Vass, ředitel společnosti Liquid Robotics. Její bezpilotní stroj Wave Glider dokonce loni překonal světový rekord - z amerického San Francisca doplul až do Austrálie. Plavidlo má elegantní trup a beze zbytku využité podpalubí. Jeho vnitřek vyplňují baterie, jejich kryt tvoří solární panely. Pro pohon i dobíjení akumulátorů využívá i energii mořských vln, díky čemuž vydrží plout po vytyčené trase celé měsíce - a po celou dobu sbírá a předává cenné informace.
Budoucnost ale konstruktéři vidí spíš v týmové spolupráci svých strojů. „Dokáží mezi sebou sdílet data. Takže pokud potřebují větší výpočetní kapacitu, spojí se s dronem v okolí. V budoucnu by ve větších počtech mohly spolupracovat a řešit i poměrně obtížné úkoly,“ vysvětluje Vass.
Wave Glideru ale roste konkurent: Saildrone spoléhá na sílu větru, kterou dokonale využívá, a díky konstrukci z uhlíkových vláken dokáže proplout i tropickou bouří. „V první fázi jsme potřebovali ověřit, že Saildrone je skutečně odolný stroj. To jsme dokázali tím, že doplul ze San Franciska na Havaj jak v bezvětří, tak i ve větru o rychlosti přes 80 km/h. A vedl si dobře. Je odolný a vydrží na moři dlouhou dobu. Druhá fáze je vybavit ho pokročilými senzory, aby mohl sbírat přesná vědecká data,“ přibližuje Richard Jenkins, ředitel společnosti Saildrone.
Saildrone v současnosti monitoruje žraločí populaci u kalifornských břehů. Stejně jako Wave Glider by ale v budoucnu měl rozšířit své schopnosti - od mapování mořského dna až třeba po hlídkování v přírodních rezervacích. „Vláda a pobřežní hlídka potřebují sledovat nejen pašeráky drog, ale i přírodní rezervace, jako jsou atoly v Tichomoří nebo zóny se zákazem rybolovu. A my tam můžeme být s kamerami a radarem a informovat o plavidlech, která se tam pohybují,“ upřesňuje Jenkins.
