Berlín - Skupina německých neonacistů, která v minulosti spáchala desítku takzvaných kebabových vražd, plánovala vedle zabíjení přistěhovalců možná i útoky na německé politiky. Podle serveru Spiegel tomu nasvědčuje nalezený seznam s 88 jmény, kde jsou kromě představitelů islámských a tureckých organizací uvedeni také nejméně dva poslanci: Hans-Peter Uhl z bavorské CSU a Jerzy Montag od Zelených.
Seznam pochází z roku 2005 a kriminalisté zatím netuší, k čemu přesně sloužil. S jeho vypracováním takzvané buňce ze Zwickau, nazvané podle saského města, kde se skrývali, údajně pomáhal blíže neupřesněný pár neonacistů.
S postupným odkrýváním pozadí série vražd z let 2000 až 2007, pro něž se v německých médiích vžilo označení dönerové vraždy, vyplouvají na povrch také pochybení německých úřadů, při jejich vyšetřování. Úřad pro ochranu ústavy Dolního Saska, zemská kontrarozvědka, dnes přiznal, že v roce 1999 sledoval Holgera G. jako podezřelého z podpory teroristů. Zjištěné údaje však nearchivoval a neupozornil na něj ani kriminalisty. Holger G. nyní sedí ve vazbě. Podle vyšetřovatelů najímal na své jméno obytné automobily, které pachatelé využívali při vraždách, a dal jim k dispozici i své doklady.
Kvůli této kauze se v pátek mimořádně sejdou spolkoví ministři vnitra a spravedlnosti se svými zemskými kolegy a se zástupci bezpečnostních orgánů. Německý ministr vnitra Hans-Peter Friedrich také oznámil záměr vytvořit centrální databázi nebezpečných neonacistů.
Německá kontrarozvědka čelí rostoucímu tlaku kvůli nejasnostem ohledně její role v kauze vražd přistěhovalců. Tisk naznačuje i možné spojení Spolkového úřadu pro ochranu ústavy s buňkou ze Zwickau (Cvikov), která měla v minulých letech na svědomí kromě nejméně deseti vražd také několik přepadení bank a pravděpodobně i výbuch nálože v Kolíně nad Rýnem.
Němečtí politici požadují po vnitřní rozvědce především vysvětlení, proč skupinu označující se jako Národněsocialistické podzemí ztratila ze zřetele. Tajná služba sledovala činnost Uweho Mundlose, Uweho Böhnhardta a Beaty Zschäpeové už v 90. letech, kdy působili v durynském městě Jena. V roce 1998 však její stopu ztratila. Trojice se přitom přesunula jen o několik desítek kilometrů na východ do saského Zwickau, odkud začala organizovat své operace.
Ze skupiny údajných „hnědých teroristů“ je naživu jen Zschäpeová, která se minulý týden vydala sama úřadům, s vyšetřovateli ale nespolupracuje. Její společníci spáchali před hrozícím zatčením sebevraždu.
