New York - Newyorský soud má vynést rozsudek nad ruským obchodníkem se zbraněmi Viktorem Butem, kterého loni porota shledala vinným z pokusu prodat zbraně teroristické skupině v Kolumbii. Hrozí mu 25 let až doživotní vězení. Soudní porota loni v listopadu přijala verzi vyšetřovatelů, že But hodlal prodat zbraně kolumbijské levicové guerille Revoluční ozbrojené síly Kolumbie (FARC) i s vědomím, že tyto zbraně budou použity proti Američanům.
Interpol na Buta vydal zatykač v roce 2002. V březnu 2008 ho zatkli v thajském Bangkoku thajští agenti a jejich američtí kolegové z Agentury pro potírání narkotik (DEA), kteří se vydávali za příslušníky povstalecké guerilly FARC. But s nimi jednal o prodeji 700 raket typu země-vzduch, tisíců pušek, kvalitních vrtulníků a letadel vybavených granátomety a raketami. Měly být použity proti americkým vrtulníkům.
Do USA byl vydán v listopadu 2010. Obviněn byl ze „spiknutí s cílem prodat zbraně v hodnotě milionů dolarů teroristické organizaci, která je chtěla použít k zabíjení Američanů“. Proti jeho vydání do USA protestovala Moskva, která se Buta zastává a požaduje, aby byl vydán do Ruska. Důkazy totiž dostatečné a dokonce vyhrožuje, že příště už nebude do USA vydávat v Rusku zadržené americké občany.
Proces s Butem začal loni v říjnu a v listopadu ho porota amerického federálního soudu v New Yorku shledala vinným z pokusu prodat těžké zbraně teroristické skupině v Kolumbii. But byl obžalován mimo jiné ze spiknutí za účelem zabít občany a činitele USA, z obchodování se zbraněmi a z poskytování materiální podpory teroristické organizaci.
Kdo je But? Obchodník se smrtí, který sloužil všem stranám
Vedle kolumbijské povstalecké guerilly mezi další Butovy zákazníky údajně patřil také bývalý liberijský prezident Charles Taylor, afghánské radikální hnutí Taliban nebo libanonské hnutí Hizballá. Butovy zbraně živily údajně také konflikty v Angole, Kongu, Rwandě, Sieře Leone či Súdánu. But prý často dodával zbraně oběma stranám zapojeným do příslušných válek, současně s Talibanem tak například údajně dodával zbraně i takzvané Severní alianci, která proti Talibanu bojovala po boku amerických jednotek. Současně dodával i humanitární pomoc do různých koutů světa a vozil příslušníky OSN do zemí zmítaných konflikty. Podle týdeníku The Economist a dalších médií se paradoxně podílel také na zásobování Američanů v Afghánistánu a Iráku.
OSN Buta obviňuje z porušení zbrojního embarga uvaleného Spojenými národy na několik států. Ruský obchodník do těchto zemí pašoval podle údajů organizace Amnesty International zbraně z Bulharska, Slovenska, Ukrajiny či Kyrgyzstánu.
Zbrojařský byznys? Podle Buta „letecká přeprava“
But, jenž si vysloužil přezdívku „obchodník se smrtí“ a je považován za nekorunovaného krále černého trhu se zbraněmi, veškerá obvinění popírá. Tvrdí, že zcela legálně provozoval nákladní leteckou dopravu. Na svých internetových stránkách www.Victorbout.com pak dokonce předkládá myšlenku, že se jedná o spiknutí, za kterým stojí bývalý belgický člen vyšetřovacího týmu OSN Johan Peleman, a vyvrací spekulace o tom, že byl agentem kdysi obávané sovětské tajné služby KGB.
Jeho osud se stal inspirací pro americký film z roku 2005 Obchodník se smrtí, kde dodavatele zbraní všeho druhu ztvárnil Nicolas Cage.
But má rád gladioly
Viktor Anatoljevič But se narodil 13. ledna 1967 v tádžickém Dušanbe. Vystudoval jazyky na vojenském institutu a poté sloužil u sovětského letectva jako překladatel. Tehdy se také poprvé dostal služebně do Afriky. Údajně hovoří minimálně šesti jazyky.
Po rozpadu Sovětského svazu odešel z armády, zakoupil od ní čtyři dopravní letadla Antonov a začal podnikat v letecké přepravě. Butova letecká společnost Air Cess, která již zbankrotovala, vlastnila v dobách svého největšího rozmachu kolem padesátky letounů a kromě nákladů přepravovala i cestující. Nejdříve vozil bohaté Rusy na nákupy do Dubaje, poté dovážel mražená kuřata do Afriky a nejvíce mu údajně vynesl obchod s květinami. V Jižní Africe údajně nakupoval gladioly za dva dolary a poté je prodával v Dubaji za sto dolarů.
