Obamovi nastávají těžké časy, republikáni ovládnou Kongres

Washington – Následující dva roky vlády budou pro amerického prezidenta Baracka Obamu a jeho administrativu velmi složité. Po vánočních prázdninách totiž zasedá nové složení Kongresu, kde po nedávných volbách výrazně posílili jeho političtí odpůrci z řad republikánů. Dosud opoziční strana svou sílu hodlá dát hlasitě najevo. Jedním z jejích prvních kroků tak bude frontální útok na reformu zdravotnictví, jejímž prosazením se nynější šéf Bílého domu pyšní.

Republikáni v listopadových volbách převzali většinu ve Sněmovně reprezentantů a částečně posílili i v Senátu. Kongres se tak dnes poprvé sejde v novém složení. S novou rolí, vůdkyní menšiny, se tak musí vypořádat i dosavadní předsedkyně dolní komory Nancy Pelosiová. „Když budou mít naši republikánští kolegové pozitivní řešení, najdou v nás konstruktivního partnera pro řešení problémů amerických občanů,“ slíbila lídryně demokratů ve sněmovně.

Velký střet mezi stranami se očekává především v otázce reformy zdravotnického systému. O zrušení klíčových zákonů by se ve Sněmovně reprezentantů mělo hlasovat ještě tento měsíc. Snaha bude nicméně s největší pravděpodobností spíš symbolická. Republikáni totiž nadále mají menšinu v Senátu a tamní demokraté již dali najevo, že takový návrh nepodpoří.

2 minuty
Kongres se schází v novém složení
Zdroj: ČT24

Reforma přesto nemá vyhráno. Republikáni hrozí, že pokud se jim zákon nepodaří odvolat, podniknou v Kongresu takové kroky, aby na její uskutečnění nebyly peníze. „Náklady na Obamovu zdravotní reformu přivedou zemi k bankrotu. Nadále proto proti ní hodláme bojovat, protože právě to po nás chtějí Američané,“ prohlásila v neděli republikánská členka Sněmovny reprezentantů Michele Bachmannová.

Další politickou bitvu hodlají republikáni svést o státní dluh, který brzy dosáhne 14,3 bilionu dolarů. Více si podle schváleného zákona americká vláda nemůže půjčit, a bude tak muset požádat Kongres o nový strop pro půjčky. Republikáni, kteří se alespoň ve své rétorice stavějí proti životu na dluh, toho ale chtějí využít. Vláda by podle nich měla šetřit stejně jako řadoví Američané. Šéf ekonomických poradců amerického prezidenta Austan Goolsbee již podobné snahy republikánů označil za šílenství. Nezvýšení limitu pro půjčky by podle něj pro Spojené státy představovalo katastrofu, a mohlo by prý dokonce způsobit i jejich bankrot.

Republikáni pod vlivem Tea Party

Ani pro republikány ale nadcházející období, jež završí prezidentské volby v roce 2012, nebude bez rizik. Na rozdíl od předchozích let dnes nesou spoluodpovědnost za vývoj země. Voliči proto od nich budou očekávat nejen kritiku Obamovy vlády, ale i výsledky. Republikánská strana se k tomu ještě musí vypořádat s tlakem, který na ni vytváří silně konzervativní hnutí Tea Party.

Stopa hnutí je znát již v chystané neobvyklé podobě úvodního zasedání 112. Kongresu. Začne totiž čtením celé americké ústavy, za jejíhož strážce se Tea Party považuje. „Američané chtějí menší a zodpovědnější vládu, jejímž počátkem je respektování ústavy. Proto ji budeme číst na půdě sněmovny. Vyšle to jasný signál, že od 5. ledna bude Sněmovna reprezentantů předsunutou hlídkou amerického lidu,“ prohlásil nový předseda dolní komory John Boehner.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Rodríguezovou

Prezident Spojených států Donald Trump ve středu telefonicky jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Delcy Rodríguezovou o ropě, nerostných surovinách a obchodu. Hovor na své síti Truth Social označil za velmi dobrý. Podle Rodríguezové byl telefonát zdvořilý a produktivní. USA také dokončily první prodej venezuelské ropy v hodnotě kolem 500 milionů dolarů (zhruba deset miliard korun), který je součástí nedávné dohody mezi oběma zeměmi. Americký Senát mezitím odmítl rezoluci, která by zabránila Trumpovi podnikat další vojenské útoky na Venezuelu bez souhlasu Kongresu.
01:09Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Mírovou dohodu brzdí Ukrajina a nikoli Rusko, řekl Trump

Možnou mírovou dohodu brzdí Ukrajina a nikoli Rusko. Ve čtvrtečním zveřejněném rozhovoru s agenturou Reuters to prohlásil prezident Spojených států Donald Trump. Ten uvedl, že zatímco ruský vládce Vladimir Putin, z jehož rozkazu ruská vojska v únoru 2022 vpadla na Ukrajinu, je k dohodě připraven, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je rezervovanější. Rusko v rámci dohody požaduje, aby mu Ukrajina vydala celý Donbas včetně území, které ruští vojáci během invaze dosud nedobyli. Ukrajina se svého území vzdát nechce.
před 1 hhodinou

Zelenskyj se rozhodl kvůli ruským útokům vyhlásit stav nouze v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny. Starosta Kyjeva Vitalij Kličko uvedl, že situace v metropoli je ohledně dodávek tepla a energií nejhorší od začátku ruské invaze do země.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán poté začal hovořil o možnosti útoků na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Na základních věcech se stále neshodneme, uvedly Dánsko a Grónsko po jednání s USA

Dánsko, Grónsko a USA se stále v základních věcech neshodnou, uvedl po středečním jednání s Američany dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Dánsko a Grónsko požádaly o schůzku poté, co americká administrativa otevřeně mluvila o ambicích získat Grónsko, které je dánským autonomním územím. Rasmussen také oznámil vznik pracovní skupiny na vysoké úrovni, v rámci níž budou země otázky Grónska řešit. Zasednout by měla v řádu týdnů.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Witkoff: Druhá fáze Trumpova plánu pro Gazu začala

Druhá fáze dvacetibodového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Pásmu Gazy začala, napsal na síti X zvláštní zmocněnec Bílého domu Steve Witkoff. Jeho prohlášení přišlo krátce poté, co Egypt oznámil, že většina palestinských frakcí, včetně teroristických hnutí Hamás a Palestinský islámský džihád, podpořila úsilí o vznik palestinského výboru, který by oblast spravoval.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

FBI prohledala dům novinářky Washington Post, prý kvůli citlivým informacím

Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) ve středu prohledal domov reportérky deníku Washington Post ve Virginii v rámci vyšetřování dodavatele Pentagonu obviněného z nelegálního držení a sdílení tajných vládních dokumentů, informovaly list a také ministryně spravedlnosti Pam Bondiová. Podle ní reportérka zveřejňovala utajované informace, které jí nelegálně sdělil dodavatel. Dotyčného zadrželi.
před 11 hhodinami
Načítání...