Obama vyšle do Afriky kvůli ebole 3000 vojáků

Washington – Americký prezident Barack Obama pošle 3 000 vojáků do západní Afriky, aby pomohli tamním zemím v boji proti smrtící ebole. Letos už virus nemoci zabil 2 400 lidí a více než dvojnásobek osob se jím nakazil. Jak Obama uvedl během projevu v sídle amerického Střediska pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) v Atlantě, v západní Africe se ebola vymyká kontrole.

„Možnost, že ebola vypukne i v USA, je extrémně malá,“ prohlásil Obama. Americké úřady podle něj přijaly nejrůznější opatření, aby k tomu nedošlo. V případě, že by se tak stalo, jsou na to ale připraveny, dodal americký prezident.

V této souvislosti rovněž zmínil, že se setkal s lékařem Kentem Brantlym, který se v západní Africe ebolou nakazil, ale vyléčil se. „Musí ještě nabrat nějaké kilogramy, ale vypadá skvěle a silně,“ uvedl americký prezident.

Americká pomoc se bude soustředit především na Libérii, která je spolu se Sierrou Leone a Guineou nejpostiženější ze západoafrických států. Koordinační středisko americké pomoci bude zřízeno v liberijské metropoli Monrovii.

Policie uzavřela kvůli ebole chudinskou čtvrť v Monrovii
Zdroj: ČTK/AP/Abbas Dulleh

Američtí vojáci se budou podílet na výstavbě léčebných center v oblastech, kde onemocnělo nejvíc lidí, budou se rovněž snažit urychlit rozdělování pomoci. Američané také poskytnou výcvik a školení místním lidem v tom, jak péči řídit. Školicím střediskem, které bude na místě nejméně půl roku, má projít každý týden 500 zdravotníků.

Smyslem plánu je pomoci zastavit šíření epidemie, která je nejzávažnější od 70. let, kdy byl virus krvácivého horečnatého onemocnění identifikován a pojmenován. „Nakaženy jsou tisíce lidí, to se ale může rychle změnit na desítky tisíc a jestliže se nám to nepodaří zastavit, pak na stovky tisíc,“ prohlásil dnes Obama. „Nejde jen o ohrožení regionální, ale i globální bezpečnosti,“ dodal.

Americká humanitární organizace USAID spolu s Dětským fondem OSN UNICEF poskytne ochranné pomůcky pro 400 000 nejpostiženějších rodin v Libérii. USA na boj s virem dosud vyčlenily 100 milionů dolarů (2,1 miliardy korun) a USAID hodlá poskytnout ještě 75 milionů dolarů na léčebná střediska. Obamova administrativa požádala Kongres o dodatečných 88 milionů dolarů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Mise Artemis pro přistání na Měsíci může mít zásadní problémy, varuje inspektor

NASA nedávno změnila své plány ohledně mise na Měsíc. Stále ale doufá, že tam do roku 2028 její astronauti přistanou. Teď se objevila další překážka – podle zprávy kontrolního orgánu by let byl spojený s riziky pro bezpečnost posádky. Ve čtvrtek večer pak NASA informovala, že start mise Artemis II, při které astronauti obletí Měsíc, by mohl proběhnout 1. dubna.
15:08Aktualizovánopřed 1 mminutou

USA na západě Iráku ztratily tankovací letoun. Armáda vyloučila sestřelení

Spojené státy během současných válečných operací proti Íránu ztratily tankovací letoun KC-135. Zřítil se na západě Iráku. Na síti X to oznámilo regionální velitelství amerických ozbrojených sil (CENTCOM) s tím, že událost nesouvisela s nepřátelskou palbou a ani se spojeneckou palbou.
před 18 mminutami

Česko končí s repatriačními lety z Blízkého východu, oznámilo ministerstvo

Česko končí s repatriačními lety z Blízkého východu pro lidi, kterým návrat domů zkomplikovala íránská válka. Čtvrteční dvanáctý repatriační let byl poslední, oznámilo v podvečer ministerstvo zahraničních věcí (MZV). Celkem se těmito spoji z konfliktem zasažených oblastí vrátilo více než 1500 českých občanů, doplnil resort. Repatriační lety armádními letouny a letadly společnosti Smartwings stát spustil poté, co Izrael a USA koncem února vojensky napadly Írán.
18:24Aktualizovánopřed 46 mminutami

V Iráku bylo při dronovém útoku zraněno nejméně šest francouzských vojáků

Při dronovém útoku na kurdsko-francouzskou základnu u Machmúru na severu Iráku utrpělo zranění nejméně šest francouzských vojáků. Ve čtvrtek to podle agentury Reuters oznámil guvernér provincie Irbíl Úmíd Chúšnáv. Portál The New Region poznamenal, že po začátku amerických a izraelských útoků na Teherán provádějí Írán a proíránské milice v Iráku protiúdery na tamní vojenská zařízení propojená se Spojenými státy a jejich spojenci.
22:48Aktualizovánopřed 47 mminutami

Nový íránský vůdce vyzval v prvním prohlášení k uzavření Hormuzu

Nový íránský nejvyšší duchovní vůdce Modžtaba Chameneí vydal první prohlášení od nedělního zvolení, mimo jiné vyzval k uzavření Hormuzského průlivu a k jednotě mezi Íránci. Mluvčí tamního ministerstva zahraničí však později uvedl, že průlivem je možné i nadále proplouvat. Írán mezitím pokračoval v dronových útocích na některé země v regionu. Zasaženo bylo například letiště v Kuvajtu, dubajská luxusní čtvrť či italská základna v Iráku.
00:02Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Izrael tvrdí, že udeřil na další zařízení íránského jaderného programu

Izraelská armáda spustila novou vlnu úderů na Írán a oznámila, že v uplynulých dnech zasáhla zařízení, které považuje za součást íránského jaderného programu. Izraelská armáda intenzivně bombardovala také libanonské hlavní město, kde je hlášeno jedenáct mrtvých. Libanonské teroristické hnutí Hizballáh tvrdí, že ostřelovalo Tel Aviv. Agentura Reuters uvedla, že izraelská armáda téměř zdvojnásobila evakuační zónu jižního Libanonu, obyvatelé by se podle ní měli přesunout na sever od řeky Zahrání. Armáda židovského státu následně silně bombardovala centrum Bejrútu.
04:15Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Írán a Hizballáh rozdrtíme, řekl Netanjahu. Promluvil poprvé od začátku úderů

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu prohlásil, že Izrael rozdrtí Írán a Hizballáh. Varoval, že libanonské teroristické hnutí za útoky zaplatí vysokou cenu. Dodal, že po izraelsko‑amerických úderech na íránské území už země není taková, jako bývala, a že elitní jednotky Teheránu utrpěly těžké ztráty. Netanjahu to ve čtvrtek dle AFP a Reuters uvedl během své první tiskové konference od vypuknutí války proti Íránu, již zahájily Washington a Jeruzalém 28. února.
20:50Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ceny ropy stouply nejvýš za téměř čtyři roky

Ceny ropy v důsledku konfliktu na Blízkém východě pokračují v silném růstu. Mezinárodní agentura pro energii (IEA), která ve středu oznámila, že uvolní rekordních 400 milionů barelů ropy z nouzových rezerv, hovoří o největším narušení dodávek ropy v historii. Americký prezident Donald Trump podle agentury DPA plánuje, že surovinu uvolní z amerických strategických rezerv. Chce tak rostoucí ceny stabilizovat. Ty nicméně nakonec ve čtvrtek stouply na nejvyšší úroveň za bezmála čtyři roky.
08:48Aktualizovánopřed 2 hhodinami
Načítání...