Washington - Americký prezident Barack Obama požádal Kongres, aby schválil užití vojenské síly v boji proti radikálům z Islámského státu (IS). Operace proti extremistům by neměla trvat déle než tři roky. Podobný návrh schválil Kongres naposledy před třinácti lety, kdy šlo o válku v Iráku.
Obama chce potvrdit současný rozsah zapojení USA do koalice, která ze vzduchu útočí proti radikálům v Iráku a Sýrii. O použití pozemních jednotek zatím prezident nepožádal. Ve svém projevu uvedl, že je ochoten v případě potřeby nařídit i zásah zvláštních jednotek. S islamisty se podle něj nesmí přestat bojovat.
Barack Obama:
„Teroristé z Islámského státu jsou v defenzivě a předurčeni ke ztrátám. Jejich barbarské zabíjení lidí, včetně amerických rukojmích, musí být potrestáno. Stejně tak jejich snaha vyvolávat v lidech strach. Tahle organizace nikdy se svou ideologií a myšlenkami nevyhraje.“
Nejde o „schválení dlouhodobé, rozsáhlé pozemní operace, jako byly ty, jež naše země podnikla v Iráku a Afghánistánu,“ ujistil v doprovodném dopise Obama, podle něhož to pro boj s IS není ani nezbytné. Nový mandát by ale dovoloval omezené zapojení jednotek do záchranných misí a speciálních pozemních operací. Už to podle Obamy má stačit k tomu, aby byl IS definitivně poražen.
Obama řekl, že mise proti IS je obtížná a že to tak nějakou dobu zůstane, zejména když se koaliční síly snaží vyhnat radikály z městských oblastí v Iráku a v Sýrii. Podle prezidenta je koalice již v ofenzivě. „Naše koalice je silná, naše věc je spravedlivá a naše poslání bude mít úspěch,“ prohlásil Obama.
Počáteční reakce na jeho žádost v Kongresu provázejí pochybnosti. Zatímco republikáni vyjadřují nespokojenost s tím, že Obama vylučuje možnost dlouhodobého nasazení pozemních sil, někteří demokraté naopak netají zděšení nad tím, že vůbec zvažuje nasazení zvláštních jednotek.
Americký Kongres nehlasoval pro schválení použití vojenské síly od roku 2002, kdy zákonodárci dali zelenou zapojení do války v Iráku. Nyní se čeká velmi bouřlivá debata. Zatímco republikáni prosazují větší vojenské zapojení USA do boje proti radikálům, demokraté se obávají další války na Blízkém východě.
Spojené státy vedou mezinárodní koalici proti IS, v níž aktivně působí letectva několika arabských zemí a také Británie a Francie od loňského srpna. Armádní velitelé upozornili, že v daném rozsahu a s použitou technikou jde o běh na dlouhou trať, který se dá měřit spíše v letech než v měsících.
Západ se obává návratu radikálů do vlasti
Podle odhadů amerických tajných služeb bojuje po boku IS v Sýrii a Iráku kolem 20 tisíc cizinců z 90 zemí světa. Asi 3 400 z nich pochází prý ze západních zemí.
Západní tajné služby se obávají, že se bojovníci IS budou vracet zpět do své vlasti v Evropě či USA, aby prováděli teroristické útoky. V lednu uveřejnil IS video, na němž vyzval „osamělé vlky“, aby páchali atentáty na Západě. Podobnou výzvu zveřejnila nedávno také jemenská odnož al-Káidy.
