Obama: Palestina má vzniknout v hranicích z roku 1967

Washington - Americký prezident Barack Obama dnes nečekaně podpořil vznik budoucího státu Palestina v hranicích z roku 1967. Měl by zahrnovat část palestinského území, které tehdy Izrael zabral po takzvané šestidenní válce. Vznik dvou států je podle šéfa Bílého domu jedinou možností pro mír na Blízkém východě. Obama přirovnal revoluce v arabském světě k někdejšímu americkému boji za nezávislost a k hnutí za lidská práva. Araby podle něj pohání stejná touha po svobodě.

„Spojené státy věří, že jednání by měla vyústit ve vznik dvou států, s trvalými palestinskými hranicemi s Izraelem, Jordánskem a Egyptem a trvalými izraelskými hranicemi s Palestinou. Hranice Izraele a Palestiny by měly spočívat na liniích z roku 1967 se vzájemně dohodnutými výměnami území,“ řekl americký prezident v napjatě očekávaném projevu k situaci v regionu.

Zdůraznil, že řešení blízkovýchodního konfliktu je podmíněno pevnými bezpečnostními zárukami pro Izrael. Nynější status quo v regionu je ale podle amerického prezidenta neudržitelný stejně jako trvalá izraelská okupace palestinských území. Palestinci musí mít podle Obamy právo sami si vládnout a dosáhnout své státní svrchovanosti. Zároveň ale musejí přestat zpochybňovat právo Izraele na existenci.

Palestinci se také snaží prosadit uznání svého státu v Organizaci spojených národů. Obama to ale dnes odmítl. „Symbolické kroky k izolaci Izraele v OSN (…) nepovedou ke vzniku nezávislého státu,“ řekl. Vzniku dvou států v oblasti podle amerického prezidenta musí předcházet proces, který zajistí v oblasti bezpečnost.

Za úlitbu Izraeli v dnešním projevu lze nicméně považovat to, že nezmínil dvě další překážky mírového procesu na Blízkém východě. Nemluvil o Jeruzalému a návratu palestinských uprchlíků, kteří opustili své domovy po konfliktech mezi Araby a židovským státem v letech 1948 a 1949. Jeruzalém si Izrael nárokuje jako své hlavní město. Jeho východní část ale zabral právě po šestidenní válce. Palestinci by tu chtěli mít hlavní město svého nového státu.

Izrael kromě východního Jeruzalému v šestidenní válce, kdy se bleskově ubránil napadení ze strany Egypta, Sýrie a Jordánska, v roce 1967 zabral i západní břeh Jordánu. Na území léta vznikají židovské osady, které Palestinci považují za nelegální. Případná dohoda o hranicích by proto musela zahrnovat vzájemnou výměnu území.

Netanjahu nesouhlasí s Obamovou vizí

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ocenil výzvu amerického prezidenta Baracka Obamy k míru na Blízkém východě, ale odmítl stažení Izraelců z palestinských území k hranici z roku 1967. Podle Netanjahua není tato hranice z bezpečnostního hlediska ubránitelná. Po Obamově projevu řekl, že palestinský stát nemůže vzniknout na úkor Izraele.

Palestinci svolali mimořádné jednání vedení

Předseda palestinské samosprávy Mahmúd Abbás dnes v reakci na projev Baracka Obamy svolal mimořádnou schůzku palestinského vedení. Obama se vyslovil sice jasně pro palestinský stát, ale zároveň proti tomu, aby se ho Palestinci domohli jednostrannými kroky v OSN, jak mají v září v úmyslu.

Američané poskytnou bouřícímu se arabskému světu pomoc

Šéf Bílého domu zároveň odsoudil násilné potlačování lidových protestů v regionu. Spojené státy tam podle něj budou podporovat reformy a přechod k demokracii. Začnou s tím v Egyptě a Tunisku, zaměří se ale i na země, kde stále vládnou autoritářské režimy, jako je například Libye.

Americká vláda již před projevem signalizovala, že chce regionu nabídnout rozsáhlou ekonomickou pomoc, aby jej stabilizovala. Bílý dům si dobře uvědomuje, že za protesty, které v posledních měsících otřásly po desetiletí trvajícím stavem v regionu, stojí nesnadná ekonomická situace běžných lidí. Masivní ekonomická pomoc tamním zemím by měla odvrátit či alespoň zmírnit riziko, že se oblast propadne do nebezpečného chaosu.

Barack Obama
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Po střelbě na západě Kanady je deset mrtvých

Deset lidí včetně útočnice zahynulo a desítky dalších utrpěly zranění poté, co žena začala střílet na střední škole a v její blízkosti v odlehlé podhorské obci v provincii Britská Kolumbie na západě Kanady. Informovaly o tom v noci na středu tiskové agentury s odkazem na policii. Kanadský premiér Mark Carney uvedl, že je událostí otřesen, a odložil cestu na Mnichovskou bezpečnostní konferenci.
03:56Aktualizovánopřed 43 mminutami

Stan v bytě a dvě vrstvy oblečení. V Kyjevě řada lidí topí jen pár hodin denně

Celá domácnost v jediné vytopené místnosti. Takovou denní realitu zažívají tisíce obyvatel Kyjeva. V něm zůstává po masivním ruském útočení na energetickou infrastrukturu dál přes 1400 výškových budov bez tepla. A podle úřadů se situace zřejmě do konce zimní sezony nezmění. Rusové navíc pokračují v ostřelování ukrajinských měst.
před 1 hhodinou

Každý ví, co Epstein dělá, řekl Trump roku 2006 dle dokumentu FBI šéfovi policie

Bývalý policejní šéf na Floridě sdělil Federálnímu úřadu pro vyšetřování (FBI), že mu Donald Trump v roce 2006 po telefonu řekl, že o chování Jeffreyho Epsteina všichni vědí. O dokumentu FBI, který je součástí milionů stran nově odtajněných spisů zesnulého sexuálního delikventa, informovaly v noci na středu agentura Reuters či server stanice BBC. Podle nich vyvolá další vážné otázky ohledně tvrzení současného prezidenta USA, že o Epsteinových zločinech tehdy nic nevěděl.
před 4 hhodinami

Šest těl a horská chata. Bulharská policie rozplétá záhadný případ

Podivný případ vyšetřují policisté v Bulharsku. V horách na hranici se Srbskem našli v horské chatě tři mrtvé. Následně objevili v odstavené dodávce další tři mužská těla – mezi nimi i mrtvého patnáctiletého chlapce. Jde o členy jedné skupiny, která měla základnu ve shořelé chatě Petrohan. Vyšetřovatelé prohlásili, že jde o zločin, který nemá v zemi obdoby. Proto se teď případu říká bulharské „Twin Peaks“. Mrtví měli patřit k neziskové organizaci chránící přírodu. Mezi tamními lidmi se ale šíří zvěsti, že nebyli těmi, kým se zdáli být.
před 10 hhodinami

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Šéfové amerických imigračních úřadů vypovídali před sněmovním výborem

Ředitelé amerického Úřadu pro imigraci a cla (ICE), Úřadu celní a hraniční ochrany (CBP) a americké imigrační služby USCIS vypovídali v úterý odpoledne SEČ před výborem pro vnitřní bezpečnost Sněmovny reprezentantů. Šlo o jejich první svědectví od zastřelení dvou Američanů imigračními agenty v Minneapolisu a od částečného stažení federálních agentů z Minnesoty.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Babiš, Fico a Stocker chtějí na summitu EU mluvit o cenách elektřiny

Předseda vlády Andrej Babiš (ANO) v úterý rokoval se slovenským protějškem Robertem Ficem (Smer) a rakouským kancléřem Christianem Stockerem v takzvaném Slavkovském formátu. Podle Fica se trojice státníků shodla, že EU nemůže konkurovat zejména v cenách elektřiny, což chce artikulovat směrem k Evropské komisi i na čtvrtečním neformálním summitu Evropské rady v Belgii. Podle Stockera je posílení konkurenceschopnosti nutné k překonání stávající krize. Babiš opět zkritizoval emisní povolenky.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Patrioti pro Evropu vyloučili Bartůšek kvůli poškození dobrého jména, řekl Knotek

Patrioti pro Evropu (PfE) vyloučili českou europoslankyni Nikolu Bartůšek (Přísaha) z důvodu poškození dobrého jména frakce, sdělil lídr české delegace v této parlamentní skupině a europoslanec za hnutí ANO Ondřej Knotek. Deník N s odkazem na své zdroje ve frakci uvedl, že PfE vyloučili Bartůšek, protože s europoslancem Ondřejem Dostálem (Stačilo!) navzájem pomohli svým partnerům k práci v Evropském parlamentu (EP). Podle Bartůšek na ni ovšem byl vyvíjen tlak, aby vystoupila z hnutí Přísaha.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami
Načítání...