Obama: Palestina má vzniknout v hranicích z roku 1967

Washington - Americký prezident Barack Obama dnes nečekaně podpořil vznik budoucího státu Palestina v hranicích z roku 1967. Měl by zahrnovat část palestinského území, které tehdy Izrael zabral po takzvané šestidenní válce. Vznik dvou států je podle šéfa Bílého domu jedinou možností pro mír na Blízkém východě. Obama přirovnal revoluce v arabském světě k někdejšímu americkému boji za nezávislost a k hnutí za lidská práva. Araby podle něj pohání stejná touha po svobodě.

„Spojené státy věří, že jednání by měla vyústit ve vznik dvou států, s trvalými palestinskými hranicemi s Izraelem, Jordánskem a Egyptem a trvalými izraelskými hranicemi s Palestinou. Hranice Izraele a Palestiny by měly spočívat na liniích z roku 1967 se vzájemně dohodnutými výměnami území,“ řekl americký prezident v napjatě očekávaném projevu k situaci v regionu.

Zdůraznil, že řešení blízkovýchodního konfliktu je podmíněno pevnými bezpečnostními zárukami pro Izrael. Nynější status quo v regionu je ale podle amerického prezidenta neudržitelný stejně jako trvalá izraelská okupace palestinských území. Palestinci musí mít podle Obamy právo sami si vládnout a dosáhnout své státní svrchovanosti. Zároveň ale musejí přestat zpochybňovat právo Izraele na existenci.

Palestinci se také snaží prosadit uznání svého státu v Organizaci spojených národů. Obama to ale dnes odmítl. „Symbolické kroky k izolaci Izraele v OSN (…) nepovedou ke vzniku nezávislého státu,“ řekl. Vzniku dvou států v oblasti podle amerického prezidenta musí předcházet proces, který zajistí v oblasti bezpečnost.

Za úlitbu Izraeli v dnešním projevu lze nicméně považovat to, že nezmínil dvě další překážky mírového procesu na Blízkém východě. Nemluvil o Jeruzalému a návratu palestinských uprchlíků, kteří opustili své domovy po konfliktech mezi Araby a židovským státem v letech 1948 a 1949. Jeruzalém si Izrael nárokuje jako své hlavní město. Jeho východní část ale zabral právě po šestidenní válce. Palestinci by tu chtěli mít hlavní město svého nového státu.

Izrael kromě východního Jeruzalému v šestidenní válce, kdy se bleskově ubránil napadení ze strany Egypta, Sýrie a Jordánska, v roce 1967 zabral i západní břeh Jordánu. Na území léta vznikají židovské osady, které Palestinci považují za nelegální. Případná dohoda o hranicích by proto musela zahrnovat vzájemnou výměnu území.

Netanjahu nesouhlasí s Obamovou vizí

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ocenil výzvu amerického prezidenta Baracka Obamy k míru na Blízkém východě, ale odmítl stažení Izraelců z palestinských území k hranici z roku 1967. Podle Netanjahua není tato hranice z bezpečnostního hlediska ubránitelná. Po Obamově projevu řekl, že palestinský stát nemůže vzniknout na úkor Izraele.

Palestinci svolali mimořádné jednání vedení

Předseda palestinské samosprávy Mahmúd Abbás dnes v reakci na projev Baracka Obamy svolal mimořádnou schůzku palestinského vedení. Obama se vyslovil sice jasně pro palestinský stát, ale zároveň proti tomu, aby se ho Palestinci domohli jednostrannými kroky v OSN, jak mají v září v úmyslu.

Američané poskytnou bouřícímu se arabskému světu pomoc

Šéf Bílého domu zároveň odsoudil násilné potlačování lidových protestů v regionu. Spojené státy tam podle něj budou podporovat reformy a přechod k demokracii. Začnou s tím v Egyptě a Tunisku, zaměří se ale i na země, kde stále vládnou autoritářské režimy, jako je například Libye.

Americká vláda již před projevem signalizovala, že chce regionu nabídnout rozsáhlou ekonomickou pomoc, aby jej stabilizovala. Bílý dům si dobře uvědomuje, že za protesty, které v posledních měsících otřásly po desetiletí trvajícím stavem v regionu, stojí nesnadná ekonomická situace běžných lidí. Masivní ekonomická pomoc tamním zemím by měla odvrátit či alespoň zmírnit riziko, že se oblast propadne do nebezpečného chaosu.

Barack Obama
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trumpovo letadlo mířící do Švýcarska se vrátilo do USA kvůli technické závadě

Letadlo s americkým prezidentem Donaldem Trumpem mířící do Švýcarska se kvůli závadě vrátilo zpět do Spojených států. Příčinou je problém s elektřinou, prezident po návratu nastoupí do náhradního letadla, informoval Bílý dům podle agentur AP a Reuters. Mluvčí Karoline Leavittová uvedla, že stroj se vrací preventivně z důvodů opatrnosti.
05:11Aktualizovánopřed 10 mminutami

„Proč mám mít hidžáb?“ Členové menšin v Sýrii uvažují i o emigraci

Stovky bojovníků teroristické organizace Islámský stát unikly z věznice Šaddádí v Sýrii. Tu spravovali tamní Kurdové, ale vytlačily je vládní jednotky, které s nimi svádějí boje už přes dva týdny. Vláda v Damašku tvrdí, že většinu vězňů zase pochytala. Její postup vůči Kurdům nicméně posiluje obavy dalších syrských menšin.
před 52 mminutami

Americké ministerstvo spravedlnosti předvolalo činitele státu Minnesota

Americké ministerstvo spravedlnosti v úterý předvolalo přední činitele státu Minnesota kvůli vyšetřování údajného maření práce imigračních agentů, informovaly tiskové agentury. Předvolání se týká úřadů guvernéra Tima Walze, starosty města Minneapolis Jacoba Freye, generálního prokurátora Keitha Ellisona a dalších představitelů, kteří veřejně kritizovali masivní nasazení federálních složek při zátazích proti migrantům.
před 2 hhodinami

Americká armáda obsadila sedmý tanker porušující námořní blokádu Venezuely

Americká armáda obsadila sedmý tanker podezřelý z porušování sankcí uvalených na venezuelskou ropu. Uvedly to agentury AP a AFP. Podle velitelství amerických ozbrojených sil pro oblast Latinské Ameriky (SOUTHCOM), které o události informovalo na síti X, se operace proti lodi uskutečnila v úterý ráno místního času v Karibiku. Americký prezident Donald Trump nařídil blokádu Venezuely v prosinci.
před 5 hhodinami

Vlak u Barcelony narazil do zdi spadlé na koleje, jeden mrtvý a desítky zraněných

Jeden člověk zemřel a čtyři desítky dalších utrpěly zranění při úterní nehodě regionálního vlaku, který poblíž Barcelony narazil do zdi zřícené na koleje. Informují o tom španělská média, podle nichž je smrtelnou obětí strojvůdce vlaku. Pět lidí má těžká zranění. Nehoda se stala dva dny po tragické srážce vlaků na jihu Španělska, při níž zemřelo 42 lidí.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Dánsko není podle Trumpa schopno ochránit Grónsko, proto ho musejí získat USA

Dánsko není schopné ochránit Grónsko, tvrdí americký prezident Donald Trump. USA proto podle něj musejí získat tento ostrov, který je poloautonomní součástí Dánského království. Řekl, že o věci hovořil s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem a že rozhovory s dalšími lídry na toto téma budou pokračovat ve švýcarském Davosu, kde se koná zasedání Světového ekonomického fóra (WEF). Situací kolem ostrova se bude zabývat také Evropský parlament. Na krizi mezi spojenci reagují i ceny kovů či akcií.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Trump skládá vlastní OSN. S právem veta a placeným stálým členstvím

Americký prezident Donald Trump láká státníky do své vznikající Rady míru, v níž má mít s takřka neomezeným právem veta hlavní slovo při rozhodování o členech i usneseních. V dopise slibuje „nový odvážný přístup k řešení mezinárodních konfliktů“. Podle diplomatů by plán mohl podkopat pozici OSN. Trump, který kritizuje OSN za nečinnost, chce podle některých expertů obejít Radu bezpečnosti.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

„Jen ať nepadají bomby.“ Z Kyjeva za leden kvůli výpadkům odešlo na 600 tisíc lidí

Kvůli výpadkům proudu, tepla a vody, způsobenými ruskými útoky na energetickou infrastrukturu, platí na Ukrajině nouzový stav. Například na levém břehu Kyjeva jsou domy, které nemají teplo už jedenáct dní. Podle starosty Kyjeva Vitalije Klyčka město za leden opustilo 600 tisíc lidí.
před 9 hhodinami
Načítání...