Obama ohlásil zmrazení vládních výdajů

Washington – Spojené státy by podle prezidenta Baracka Obamy měly udělat všechno proto, aby jim patřila budoucnost. Budou se muset přizpůsobit světu, který radikálně mění technologie a ve kterém posilují státy jako Čína a Indie. Budou také muset zastavit své zaostávání v mnoha oborech a předčít ostatní země v inovacích, vzdělání a stavbách. Obama to řekl před oběma komorami Kongresu ve svém tradičním projevu o stavu unie. Americký prezident při této přiležitosti rovněž představil svůj plán zmrazení výdajů na dalších pět let, chce tak dosáhnout snížení stále rostoucího státního deficitu.

Současná generace podle něj zažívá svůj „sputnikový okamžik“. Podobně jako před více než 50 lety, kdy Sovětský svaz k překvapení Američanů vypustil družici Sputnik, zjišťuje, že Spojené státy v mnoha ohledech nepatří k nejlepším na světě. Podle Obamy se to musí změnit, jinak si Spojené státy uzavřou cestu k lepší budoucnosti, která jim přinese například pracovní místa.

Federální vláda proto podle něj v následujícím období bude podporovat výzkum a inovace. Díky větším pobídkám prý lze zlomit americkou závislost na fosilních palivech. Do roku 2015 by tak na amerických silnicích jako v první zemi světa mohlo jezdit více než jeden milion elektromobilů. Do roku 2035 by pak podle Obamy mělo 80 procent americké elektřiny pocházet z čistých zdrojů, mezi něž prezident počítá i jadernou energii.

„Musíme být lepší v inovacích, vzdělání a stavbách více než zbytek světa. Musíme z Ameriky učinit nejlepší místo na Zemi pro podnikání. Musíme převzít zodpovědnost za náš deficit a reformovat naši vládu. Jen tak budou naši lidé prosperovat, jen tak vyhrajeme budoucnost.“

Lepší silnice a více učitelů

Velký důraz by podle Obamy měly Spojené státy klást i na vzdělání. Prezident připomněl, že země se propadla na deváté místo ve světě v podílu lidí s dokončeným univerzitním vzděláním. Jeho vláda proto chce například poskytnout trvalé daňové úlevy na vysokoškolská studia. Obama zároveň vyzval mladé lidi, aby se stali učiteli. Jejich řady totiž v USA opouští silná poválečná generace.

Nezbytné jsou podle šéfa Bílého domu také investice do infrastruktury. „Naše infrastruktura bývala nejlepší - ale o vedoucí místo jsme přišli,“ konstatoval. Obama proto například zdůraznil, že je třeba opravit mosty a silnice či stavět vysokorychlostní železnice. Během 25 let by k nim mělo mít přístup 80 procent Američanů. Ještě více, a to 98 procent obyvatel Spojených států, by během pěti let mělo získat přístup k vysokorychlostnímu bezdrátovému internetu.

Oživení země podle Obamy nebude možné ani bez reformy a zeštíhlení federální vlády. Šéf Bílého domu navrhl zrušení zbytečných úřadů, zjednodušení daňového systému, díky kterému by bylo možné snížit daně pro firmy. Vláda by se zároveň měla uskrovnit. Obama navrhuje na pět let zmrazit část jejích výdajů. Během příští dekády by to mělo deficity amerických rozpočtů snížit o 400 miliard dolarů.

„Toto zmrazení si vyžádá bolestivé škrty. Jsem ochoten zbavit se čehokoliv, bez čeho se opravdu dokážeme obejít. Musíme se však zároveň ujistit, že úspory nebudou prováděny na úkor našich nejzranitelnějších občanů.“

Nic z toho podle Obamy nebude možné, pokud obě americké hlavní strany nebudou spolupracovat. Prezident v této souvislosti připomněl nový poměr sil na politické scéně, kde posílili republikáni. Jako dobrý základ pro budoucí spolupráci obou stran označil kompromis ohledně prodloužení daňových úlev, který strany uzavřely v prosinci. Obama také připustil, že lze změnit jeho reformu zdravotnictví, se kterou republikáni ostře nesouhlasí. Důrazně ale odmítl úpravy jejích klíčových částí, které podle něj zpřístupňují zdravotní péči desítkám milionů Američanů.

Obama podpořil tuniskou revoluci

Menší část své řeči Obama věnoval zahraniční politice. Zmínil se o americkém stahování z Iráku i o situaci v Afghánistánu, která se podle něj zlepšuje. Připomenul také schválení nové smlouvy START s Ruskem o snížení jaderných zbraní a celkově lepší vztahy s Moskvou. Prezident zdůraznil, že hodlá dále bojovat proti šíření jaderných zbraní. „Trváme na tom, aby Severní Korea dodržela svůj závazek vzdát se jaderných zbraní,“ uvedl.

Prezident dále oznámil, že chce posílit vztahy s latinskoamerickými zeměmi, a že se proto chystá v březnu navštívit Brazílii, Chile a Salvador. Obama také uvítal referendum v jižním Súdánu, kde si lidé po letech válek zvolili nezávislost. „Spojené státy americké stojí při tuniském lidu a podporují demokratické aspirace všech lidí,“ vyjádřil se k aktuální situaci v Tunisku, kde po nepokojích padl autokratický prezident Bin Alí.

Hlavní body Obamovy zprávy o stavu unie:

INOVACE

- Obama chce, aby výrazně vzrostly investice do výzkumu a vývoje

- američtí vědci a inženýři by podle něj měli vyvinout nové technologie pro čistou energii, dotace na tyto účely by mělo umožnit ukončení vládních subvencí pro fosilní paliva

- Spojené státy by měly do roku 2035 z čistých zdrojů - větru, slunce, jádra, „čistého“ uhlí a plynu - získávat 80 procent elektřiny

- do roku 2015 by v USA jako první zemi na světě mělo jezdit více než milion vozů poháněných „pokročilými technologiemi“, například elektřinou

VZDĚLÁNÍ

- Kongres by podle Obamy měl přijmout nové zákony, které školám poskytnou větší flexibilitu pro zlepšování výuky

- Obama chce do konce desetiletí připravit 100 000 učitelů vědy, technologií, inženýrství a matematiky navíc

- Kongres by podle něj měl schválit zákony, jež natrvalo zavedou daňovou úlevu na univerzitní vzdělání v hodnotě 10 000 dolarů během čtyř let

INFRASTRUKTURA

- vybudování nových vysokorychlostních železnic, které by měly do 25 let být přístupné 80 procentům Američanů

- vybudování nového vysokorychlostního bezdrátového internetového připojení, které by do pěti let mělo být přístupné 98 procentům Američanů

- opravy mostů a silnic

REFORMA VLÁDY

- odstranění zbytečných předpisů a nařízení, které zatěžují firmy

- zeštíhlení federální vlády pomocí reorganizace, spojování a konsolidace přebujelých úřadů

- zastavení růstu nákladů na zdravotní péči

- změna daňového systému pro firmy: na jedné straně odstranění skulin k zákonech, které umožňují obcházet placení daní, na druhé straně snížení daní pro firmy

- zdvojnásobení exportu do roku 2014

ROZPOČTOVÁ ODPOVĚDNOST

- pětileté zmrazení vládních výdajů s výjimkou výdajů na bezpečnost, sociální zabezpečení a zdravotnictví, během deseti let by to mělo snížit deficit o 400 miliard dolarů

- Obama řekl, že bude bránit americké obdobě porcování medvěda, hodlá proto vetovat zákony s dotacemi, které se poslanci budou snažit z federálního rozpočtu přihrát na projekty v jejich volebních okrscích

- ukončení daňových úlev pro nejbohatší Američany v roce 2012

ZAHRANIČNÍ POLITIKA

- další snaha o nešíření jaderných zbraní

- Obama uvítal přijetí nové smlouvy START s Ruskem omezující strategické jaderné zbraně, ale i celkové zlepšení vztahů s Moskvou

- USA trvají na tom, aby se Severní Korea vzdala jaderných zbraní

- USA podporují demokratizační snahy Tunisanů

- válka v Iráku končí

- situace v Afghánistánu se zlepšuje

- snaha o upevnění vztahů s latinskou Amerikou, Obama navštíví Brazílii, Chile a Salvador

Jak poznamenal zpravodaj ČT Michal Kubal, večer v Kongresu bořil pravidla - poprvé nedělila obě strany ulička, ale na počest obětí střelby v Arizoně seděli demokraté vedle republikánů. Místo postřelené Gabrielle Giffordsové zůstalo prázdné. Poprvé rovněž opozice přinesla hned dvě reakce: oficiální s požehnáním republikánského aparátu a další od političky podporované neřízenou střelou americké politiky - konzervativní Tea Party. Poprvé také Obama mluvil před opoziční většinou a poprvé po dlouhé době měl důvod k optimismu. Za tři měsíce jeho popularita stoupla o 13 procent a o politickou odpovědnost před voliči se dělí s republikány z Kongresu. Obama tak vyhrál první bitvu před prezidentskými volbami v roce 2012.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Analytici se ohlížejí za rokem Trumpa v úřadu

Americký prezident Donald Trump se přesně před rokem vrátil do Bílého domu. Sliboval ekonomický růst, tvrdou protiimigrační politiku, cla, zeštíhlení federální vlády nebo rychlý konec ruské invaze na Ukrajinu. Za prvním rokem druhého Trumpova mandátu se postupně ohlížejí analytici a redaktoři ČT.
13:28Aktualizovánopřed 21 mminutami

Trump skládá vlastní OSN. S právem veta a placeným stálým členstvím

Americký prezident Donald Trump láká státníky do své vznikající Rady míru, v níž má mít s takřka neomezeným právem veta hlavní slovo při rozhodování o členech i usneseních. V dopise slibuje „nový odvážný přístup k řešení mezinárodních konfliktů“. Podle diplomatů by plán mohl podkopat pozici OSN. Trump, který kritizuje OSN za nečinnost, chce podle některých expertů obejít Radu bezpečnosti.
před 30 mminutami

Dánsko není podle Trumpa schopno ochránit Grónsko, proto ho musejí získat USA

Dánsko není schopné ochránit Grónsko, tvrdí americký prezident Donald Trump. USA proto podle něj musejí získat tento ostrov, který je poloautonomní součástí Dánského království. Řekl, že o věci hovořil s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem a že rozhovory s dalšími lídry na toto téma budou pokračovat ve švýcarském Davosu, kde se koná zasedání Světového ekonomického fóra (WEF). Situací kolem ostrova se bude zabývat také Evropský parlament. Na krizi mezi spojenci reagují i ceny kovů či akcií.
10:15Aktualizovánopřed 55 mminutami

Snaha oslabit Evropu, kritizoval Macron v Davosu americké kroky

Francouzský prezident Emmanuel Macron kritizoval imperiální ambice některých vůdců a odsoudil kroky současné americké vlády, které vnímá jako snahu oslabit a podřídit si Evropu. Prohlásil to na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu, kde hovořil také o tom, že se svět přesouvá do éry roztříštěnosti bez pravidel. Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová předtím v Davosu mimo jiné řekla, že Evropská unie chce masivně investovat do Grónska.
13:00Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Američané v Grónsku měli mnoho vojáků i základen. Už dekády se stahují

Americký prezident Donald Trump kritizuje Dánsko, že podle něj neposkytuje Grónsku dostatečnou obranu, a opakovaně vznáší požadavky na získání největšího ostrova světa. USA přitom v Grónsku samy desítky let působily, nejprve aby čelily nacistickému Německu a později Sovětskému svazu. Na ostrově umístily jaderné zbraně a řadu klíčových základen, ale své jednotky začaly po konci studené války stahovat.
před 1 hhodinou

Přátelství Česka a Izraele bude sílit, řekl Macinka po jednání se Sa'arem

Pod současnou vládou bude pokračovat a sílit tradiční přátelství Česka s Izraelem, řekl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) po jednání se svým izraelským protějškem Gideonem Sa'arem v Praze. Obě země mají hodně společných postojů, dodal Macinka. Sa'ar uvedl, že vztahy obou zemí se mohou pod novou vládou dostat na novou úroveň.
10:44Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Američané staví „přísně tajný“ projekt pod Bílým domem, píše CNN

Americký prezident Donald Trump nařídil vybudování utajeného podzemního zařízení pod východním křídlem Bílého domu, které nechal loni v říjnu zdemolovat, aby ustoupilo plánům na výstavbu nového rozlehlého tanečního sálu, píše server CNN s odvoláním na své zdroje. Bílý dům informaci nepotvrdil.
před 2 hhodinami

Ruský útok na Kyjev narušil dodávky elektřiny a vody

Ruský dronový a raketový útok na Kyjev způsobil výpadky elektřiny a narušil dodávky vody, úderům čelily i další regiony, například v Kyjevské oblasti zahynul nejméně jeden člověk, informovala agentura Reuters. Ukrajina potřebuje naléhavou energetickou pomoc a protivzdušnou obranu, uvedl ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha.
09:10Aktualizovánopřed 2 hhodinami
Načítání...