Washington - Americký prezident Barack Obama chce nastartovat ekonomický růst Spojených států komplexním programem investic do infrastruktury s názvem „Fix It First“ („nejprve to oprav“) a podporou vyššího vzdělání v celé zemi. Oba kroky mají podpořit vytváření nových pracovních míst. Uvedl to v tradiční zprávě o stavu unie. V projevu se dotkl také íránské jaderné hrozby a včerejšího nukleárního testu v Severní Koreji - je podle něj nejvyšší čas pro „vážné rozhovory“ a tvrdý postup. Obama také oznámil stažení více než poloviny amerických vojáků z Afghánistánu a tvrdá opatření proti průmyslové špionáži.
Úvodním tématem Obamova projevu, který pravidelně sledují desítky milionů Američanů, se stala strádající americká ekonomika. I když se její stav od krize před pěti lety výrazně zlepšil, nezaměstnanost se stále drží na úrovni 7,9 procenta a v posledním čtvrtletí loňského roku zpomalil hospodářský růst. Obama sice souhlasil s republikánskou námitkou, že je třeba zastavit zadlužování země, stejně důležitý je ale podle něj právě růst HDP, který podle jeho plánu nastartují investice do širokého spektra oblastí, zejména do infrastruktury a obnovitelných zdrojů energie. Tyto investice mají podle něj přispět také k vytváření nových pracovních míst. Každý Američan, který bude ochoten tvrdě pracovat, si podle Obamy zaslouží odměnu v podobě „slušného života“.
Motor slíbeného amerického růstu v následujícím období hodlá učinit z příslušníků střední třídy. „Rostoucí ekonomika, která vytváří dobrá pracovní místa pro střední třídu, musí být hvězdou Polárkou, která řídí naše úsilí,“ pronesl Obama a vysloužil si za tuto větu potlesk kongresmanů na společné slavnostní schůzi obou komor. Obama chce také zvýšit minimální mzdu. Od roku 2015 by měla podle jeho plánu činit 9 dolarů na hodinu (asi 170 korun) namísto nynějších 7,25 dolaru.
Pro přístup k novým pracovním místům bude podle něj nutné zajistit vyšší vzdělání pro co největší část americké populace, navrhl proto Kongresu změnit zákon o vzdělání, aby umožnil větší státní podporu škol a širší dosažitelnost vyššího vzdělání. Ze všeho nejdříve budou podle něj pracovní místa k dispozici na opravách americké infrastruktury. Obama vyhlásil nový pracovní program „Fix It First“ (volně přeloženo „nejprve to oprav“), v jehož rámci budou lidé dostávat místa například při opravách silnic. Podle Obamy potřebuje akutní opravy zhruba 70 000 mostů v USA.
Obama: Je pravý čas na „vážné rozhovory“ s KLDR a Íránem
V reakci na úterní jaderný test provedený severokorejským režimem Obama uvedl, že USA posílí svou raketovou obranu a stanou v čele snahy o odpověď na tuto hrozbu. „Režim v Severní Koreji musí vědět, že bezpečí a prosperitu si zajistí jedině plněním svých mezinárodních závazků,“ řekl Obama. Stejně rázně budou podle něj USA postupovat v případě Íránu, který usiluje o získání vlastní jaderné zbraně. Obama se bude snažit přimět íránský režim k rozhovorům, na něž je podle něj nyní ten pravý čas. USA prý „učiní to, co bude nutné, abychom jim znemožnili získat jadernou zbraň,“ řekl americký prezident.
Šéf Bílého domu v projevu mluvil i o budoucnosti amerického angažmá v Afghánistánu. Obama chce do roka ze země stáhnout více než polovinu ze 66 000 amerických vojáků, v roce 2014 ukončit bojovou misi a předat odpovědnost za bezpečnost země afghánské armádě. Jeho administrativa se stále rozhoduje, jaká bude americká vojenská přítomnost v Afghánistánu po skončení války. Představitelé Afghánistánu Obamovo rozhodnutí vítají, místní síly jsou podle afghánského ministerstva obrany připraveny převzít kontrolu nad bezpečností země. Taliban na internetu zdůraznil, že američtí vojáci musejí opustit Afghánistán co možná nejrychleji a ukončit „okupaci země“.
Někteří analytici i představitelé Pentagonu se obávají, že příliš rychlý odchod z Afghánistánu s sebou nese riziko zhroucení afghánského státu. V nejhorším případě by se mohla otevřít cesta pro vládu Talibanu. Na druhou stranu průzkumy ukazují, že Američané jsou afghánskou válkou unaveni a většina z nich si myslí, že by tam už američtí vojáci neměli umírat. Malý počet vojáků tak v zemi pravděpodobně zůstane. Ještě v roce 2010 přitom americký kontingent na afghánském území čítal na sto tisíc mužů.
Zatočíme s hackery a čínskou průmyslovou špionáží
Prezident v projevu rovněž představil do této doby nejkomplexnější plán proti elektronickým útokům na amerických počítačových sítích. Důležité americké podniky podle nařízení mají sdílet informace o akcích ohrožujících jejich kybernetickou bezpečnost, jimiž jsou zejména útoky hackerů. Tajné služby zase dostaly za úkol analyzovat rizika hrozící těmto firmám například z oblasti infrastruktury či bankovnictví a více než dnes poskytovat informace o případných kyberútocích, které těmto společnostem hrozí.
Opatření představuje novou snahu o zpevnění elektronického obranného valu po loňském masivním náporu zejména v oboru průmyslové špionáže, ze kterého odborníci obviňují především Čínu. Součástí nařízení je i vytvoření nového rámce a pravidel pro kybernetickou bezpečnost. Tímto úkolem pověřil Obama Národní institut pro standardy a technologie (NIST), který bude na vytvoření těchto základů spolupracovat s vlastníky firem. Obama vydal příslušné nařízení poté, co loni neprošel v Kongresu navrhovaný zákon o ochraně před kybernetickými útoky.
Obama otevřel i další své téma - ekologicky odpovědnou politiku. Navrhl zřízení fondu k financování výzkumu nových technologií, které umožní zbavit americká auta závislosti na fosilních palivech. Amerika má podle Obamy nový cíl v úsporách energie: do dvaceti let by měla snížit na polovinu energii, již domácnosti a podniky používají zbytečně.
Hosté a republikáni pod lupou
Ačkoliv by se dalo předpokládat, že v roce, kdy nově zvolený prezident přednesl svůj inaugurační projev, bude poselství o stavu unie pouhou formalitou, není tomu tak. Zprávu o stavu unie sledovaly desítky milionů Američanů. V hlavním vysílacím čase večer ji přeneslo několik televizních kanálů. Minimálně pod stejným drobnohledem, jako bývá prezidentova zpráva, je reakce republikánů či fakt, kteří politici či osobnosti usednou v sále a na čestných místech pro hosty.
Mezi hosty první dámy Michelle Obamové, kteří téměř hodinový projev sledovali na místě, byli mimo jiné rodiče patnáctileté dívky, jež se účastnila hudebního vystoupení při lednové Obamově inauguraci. Na konci ledna ji v Chicagu kdosi zastřelil. Nejen pro uši těchto dvou hostů mluvil prezident o nutnosti kontroly prodeje zbraní. Naléhal na kongresmany, aby hlasovali o jeho návrzích na omezení prodeje poloautomatických zbraní a regulaci kapacity zásobníků.
Republikán Rubio: Zvyšováním daní škodíte celé společnosti
V souladu s tradicí se nedlouho po projevu k Obamovým slovům vyjádřil zástupce republikánské opozice. Senátor a možný budoucí prezidentský kandidát Marco Rubio Obamovi vzkázal, že by měl skončit se svou posedlostí zvyšování daní, kterým financuje své sociální plány. Růst daní podle něj neškodí jen bohatým Američanům, kteří tradičně volí republikány, ale celé společnosti. „Neoponuji vašim plánům, protože bych hájil bohaté. Oponuji vašim plánům, protože hájím své sousedy,“ prohlásil Rubio.
Tradice zpráv o stavu unie se v USA dodržuje již od dob prvního prezidenta George Washingtona. Zatímco minulý rok Obama poselstvím fakticky zahájil kampaň před prezidentskými volbami, letos jím vstupuje do svého druhého období v prezidentském úřadě.
