Americký prezident Barack Obama uvedl, že nedůvěřuje Rusku, pokud jde o vojenskou spolupráci s USA s cílem ukončit občanskou válku v Sýrii. Na čtvrteční tiskové konferenci v Pentagonu, kde jednal o boji s Islámským státem, Obama rovněž zkritizoval Rusko za jeho pokračující podporu syrským vládním jednotkám, které podnikají útoky na opoziční síly a obléhají rozsáhlé zalidněné oblasti, jako je například město Aleppo.
Obamova administrativa nyní zkoumá možnosti rozšíření vojenské spolupráce s Ruskem v Sýrii, například pokud jde o sdílení zpravodajských informací. Někteří američtí vojenští představitelé ale v souvislosti s tím již vyjádřili své obavy. Skeptici se bojí, že by Moskva těchto informací využila k tomu, aby pomohla syrskému prezidentu Bašáru Asadovi udržet se u moci. Podle Obamy by přitom Asad měl své křeslo opustit.
Na dotaz, zda, pokud jde o spolupráci, důvěřuje ruskému prezidentu Vladimiru Putinovi, Obama odpověděl: „Nejsem si jistý tím, že můžeme Rusům a Vladimiru Putinovi věřit, proto je musíme otestovat.“ Rusko podle něj musí ukázat, že chce pracovat na ukončení násilností v zemi. Musí svůj boj rovněž zaměřit proti Islámskému státu a dalším extremistům.
Podle Obamy budou radikálové z Islámského státu nejspíš hrozbou pro USA, i když bude hnutí poraženo v Sýrii a Iráku. Skupina podle něj může i nadále inspirovat lidi, aby jako osamělí střelci provedli útoky v metru či jinde na veřejnosti. Spojené státy a NATO ale nesmí podlehnout strachu a musí i nadále proti této skupině bojovat, dodal.
Kdo stojí za údajnými chemickými útoky?
Moskva ve čtvrtek Spojené státy za jejich postup v Sýrii ostře kritizovala. Rusové tvrdí, že Spojené státy podporují povstalce, kteří útočí na civilisty plynem, a že americká letadla zabíjejí civilisty po stovkách.
Ruské ministerstvo obrany ve středu informovalo o útoku, při němž údajně jedna z povstaleckých skupin zabila v Aleppu sedm lidí s pomocí „chemických látek“. Podle ministerstva útok provedla skupina Núraddín Zinkí, jejíž členové shodili kontejnery s chemickou látkou na čtvrť, kterou má pod kontrolou vláda.
Naopak v úterý SOHR informovala o 24 případech dušení po shozu barelů ze syrských vojenských vrtulníků na povstalecké město Sarákib, které leží asi 60 kilometrů od Halabu v provincii Idlib. Místní lidé oznámili, že v kontejnerech byl chlor, což ale SOHR nebyla schopna potvrdit.
Islámský stát buduje zpravodajskou síť, řekl zadržený džihádista
Podle džihádisty, který skončil v německém vězení, vybudoval samozvaný Islámský stát vlastní zpravodajskou síť, jejímž úkolem je mimo jiné plánování útoků v Evropě. Podle Harryho Sarfa, kterého zatkla policie po návratu do Německa, je cílem podniknout co nejvíce útoků najednou – především v Británii, Francii a Německu. „Islámský stát musel být vyroben nějakým režimem, státem nebo zpravodajskou službou,“ souhlasí Rachid Khalil z Iniciativy pro svobodnou Sýrii.
Pro fungování Islámského státu je podle něj nutná podpora okolních zemí. „Pokud vnímáme zabíjení nevinných lidí jako teror, musíme si všimnout syrského režimu,“ řekl a upozornil, že také Rusko bombarduje syrská města. „Asad tvrdí, že bojuje proti teroristům, ale jeho zpravodajská služba za pomoci Íránu podporuje takovou organizaci, aby měl proti komu bojovat,“ domnívá se Khalil.
Je Islámský stát na konci sil?
V Sýrii a Iráku utrpěla organizace Islámský stát těžké ztráty a přišla o kontrolu nad velkou částí dřív ovládaného území. Podle ministra palestinské vlády Ahmeda Majdalaniho jsou tři způsoby, jak čelit islamismu. První je vojenská síla, která sama o sobě není stoprocentně účinná. Dalším pilířem v boji proti islamismu je silnější ekonomika, protože nezaměstnanost a chudoba vytvářejí podhoubí pro extremismus. „Proto si myslíme, že vojenské řešení není samotné dostatečnou zbraní,“ řekl ministr.
Třetí „zbraní“ je podle ministra vzdělanost a povědomí, aby byla šířena tolerance, demokracie a dialog. „Nemůžeme položit celé islámské náboženství jako základnu pro terorismus. Islám je stejný jako jakékoli další náboženství. Islám je o toleranci, jsou různé skupiny, různé myšlenky, různé výklady,“ řekl s tím, že je potřeba najít umírněné myšlení a rozšířit ho. Mnozí experti upozorňují, že cílem Islámského státu je vyprovokovat Západ proti evropským muslimům – tím by konflikt nabral na síle.
V bezpečnostních opatřeních se Evropa může inspirovat v Izraeli
Podle ministra kultury Daniela Hermana by měla Evropa vsadit na posilování bezpečnosti a inspirovat se třeba v Izraeli, kde mají zkušenosti s nejrůznějšími formami terorismu. „Nicméně některé věci přenosné nejsou,“ upozornil ředitel Židovského muzea v Praze Leo Pavlát s tím, že Izrael je vystaven neustálé hrozbě a zničení. Lidé v Izraeli jsou si vědomi, že existence jejich státu není samozřejmá, a jsou ochotni pro ni něco obětovat.
Nezpochybnitelnou evropskou hodnotou jsou podle Pavláta prosperita a mír. „Nicméně, aby byla prosperita a mír, tak je třeba se za ně brát. Pokud za ně brát nebudete, tak nebudete mít ani prosperitu, ani mír, a to si myslím, že je velký problém,“ řekl s tím, že pokud není zajištěna ve státě bezpečnost, přestane se společnost rozvíjet. „V Izraeli tlak terorismu tu zemi sjednocuje, kdežto Evropu naopak spor o terorismus rozděluje,“ upozornil.
