Bali - Barmská opoziční vůdkyně Su Ťij chce kandidovat v doplňovacích volbách do parlamentu. Její prodemokratická strana se rozhodla zapojit do politiky. Dosud to odmítala kvůli vládním obstrukcím proti Su Ťij. Podle analytiků to znamená uvolňování režimu v zemi, kde do loňského roku vládla armáda. Reformy v Barmě ocenil i americký prezident, který do oblasti dorazil na summit států jihovýchodní Asie.
Vedení Národní ligy pro demokracii (NLD) se rozhodlo, že se strana nechá zaregistrovat a bude kandidovat v nadcházejících doplňovacích volbách do parlamentu. Přijaté rozhodnutí, které na úvod setkání ústředního výboru strany podpořila i Su Ťij, je známkou důvěry NLD a její šéfky v nedávné reformy s armádou provázané civilní vlády. V prohlášení, které vedení strany zveřejnilo, se uvádí, že „NLD se jednomyslně rozhodla nechat znovu zaregistrovat jako politická strana a kandidovat ve volbách“.
Barack Obama: „V posledních týdnech jsme viděli záblesky pokroku. Prezident Thein Sein a barmský parlament přijali důležitá proreformní opatření. Začal dialog mezi vládou a Su Ťij. Vláda propustila řadu politických vězňů a uvolnila omezení médií.“
Celkem 103 členů ústředního výboru NLD se sešlo v sídle strany v Rangúnu, aby diskutovali o návrhu, k jehož přijetí přispělo letošní rozhodnutí vlády zrušit omezení, která dosud bránila Su Ťij kandidovat. NLD bojkotovala parlamentní volby v listopadu 2010, které vypsala vojenská junta jako součást slibu zavést v zemi demokracii; poté byla strana zrušena.
Příčinou bojkotu byla součást volebního zákona, která nařizovala stranám vyřadit z kandidátek kohokoli, kdo byl vězněn. Toto ustanovení bylo namířeno proti Su Ťij, jež strávila za vojenského režimu od roku 1990 značnou část života ve vězení nebo v domácím vězení.
Reformy, k nimž Barma v poslední době přikročila, přiměly USA ke zmírnění tvrdého postoje vůči Barmě. Americký prezident Barack Obama dnes oznámil, že příští měsíc vyšle do Barmy svou ministryni zahraničí Hillary Clintonovou. Ta se tak stane prvním americkým diplomatem na postu ministra zahraničí, který Barmu navštíví za více než 50 let.
Barmská vězení opustilo 200 z odhadovaných dvou tisíc politických vězňů. Brzy jich má následovat dalších 570. Vláda povolila odbory a také zrušila obří a ekologicky riskantní projekt přehrady u čínských hranic. Washington sice dál trvá na sankcích a o barmské demokratizaci nemá velké iluze. Pokud ale příští rok Su Ťij místo domácího vězení opravdu zasedne v parlamentu, naděje na skutečnou změnu jedné z nejtvrdších diktatur světa dostane jasnější obrysy.
Summit poznamenaly spory USA a Číny
Barack Obama přijel na summit do Tichomoří s poselstvím, že je tato oblast pro USA klíčová. Nedávnou návštěvu Austrálie začal oznámením o posílení americké vojenské přítomnosti. Proti rostoucím ambicím Spojených států se okamžitě ohradila Čína. „Doufáme, že region nezačne být považovaný za problematický. To by vedlo k napětí a konfliktu. Chceme zapojit svět. Ale konstruktivně, aby to přineslo víc stability a bezpečnosti,“ uvedl na summitu generální tajemník ASEANu Surin Pitsuwan.
Řada zemí skupiny ASEAN dlouhodobě a neúspěšně řeší územní spory v Jihočínském moři - oblasti bohaté na suroviny a také jedné z nejlukrativnějších námořních cest světa. A Peking začíná s obavou sledovat, jak se USA do sporů zapojují. „Mělo by se to vyřešit přátelskými konzultacemi a rozhovory mezi státy, kterých se to přímo týká. Vnější síly by se neměly zapojovat pod žádnými záminkami,“ prohlásil čínský premiér Wen Ťia-pao.
Mnohostranný dialog by podle Číny nepomohl rozvoji vztahů zemí jihovýchodní Asie. „Naopak by mohl otevřít Pandořinu skříňku a vyvolat regionální napětí,“ napsal ve svém dnešním komentáři čínský Lidový deník, který vyjadřuje názory vládnoucí čínské komunistické strany.
