Obama chce v Afghánistánu nechat 9 800 vojáků

Washington – Podle amerického prezidenta Baracka Obamy by mělo po roce 2014 zůstat v Afghánistánu 9 800 amerických vojáků. Měli by mít na starosti výcvik místních jednotek a podporu protiteroristických operací, zatímco jejich bojové mise ke konci tohoto roku skončí. Obama to dnes oznámil během krátkého prohlášení na zahradě Bílého domu. Zdůraznil, že vše nicméně závisí na podpisu bezpečnostní dohody, kterou zatím afghánský prezident neschválil.

Podle Obamova plánu by následně do konce roku 2015 měl být počet amerických vojáků v Afghánistánu snížen na polovinu. Do konce roku 2016 by pak američtí vojáci měli z asijské země odejít téměř úplně: jejich počet by měl být snížen na běžný stav nutný jen pro chod místní ambasády, podobně jako je tomu nyní v Iráku. Ve stejném roce bude Obamovi končit jeho druhé volební období ve funkci hlavy státu.

Není úkolem Američanů udělat z Afghánistánu ideální místo

„Po více než desetiletí afghánské války dokončujeme práci, kterou jsme začali,“ prohlásil Obama. „Jsme v Afghánistánu déle, než mnoho Američanů očekávalo,“ dodal s tím, že Spojené státy tuto válku nechtěly a šly do boje proti teroristické síti al-Káida.

Afghánské bezpečnostní složky podle amerického prezidenta ukázaly, že jsou schopny bránit svou zemi. „Je třeba uznat, že Afghánistán nebude ideálním místem, ale není americkou povinností takové místo z něj udělat,“ řekl Obama s tím, že o své budoucnosti si musí Afghánci rozhodnout sami.

Američtí vojáci v Afghánistánu
Zdroj: Musadeq Sadeq/ČTK/AP

Dvouletý plán počítá s tím, že američtí vojáci, kteří v zemi zůstanou, se nebudou věnovat bojovým misím. Během příštího roku se bude postupně jejich počet snižovat a jednotky budou soustředěny pouze v metropoli Kábulu a na hlavní americké základně Bagrám. Na konci roku 2016 by jich mělo zůstat v Afghánistánu méně než tisíc. Počátkem letošního roku měli Američané v Afghánistánu přibližně 38 000 mužů, z nichž 27 000 sloužilo v rámci Mezinárodních sil pro podporu bezpečnosti (ISAF).

Obamův plán je součástí navržené bezpečnostní dohody mezi Spojenými státy a Afghánistánem, dosavadní afghánský prezident Hámid Karzaj ale dokument odmítl schválit. O jeho nástupci se rozhoduje v nynějších prezidentských volbách, jejichž druhé kolo se má uskutečnit 14. června. Obama dnes uvedl, že oba zbývající kandidáti naznačili, že smlouvu odsouhlasí. „Doufám, že se to podaří,“ dodal šéf Bílého domu.

Barack Obama v neděli přicestoval do Afghánistánu, kde americkým vojákům poděkoval. Slíbil jim, že nejdelší válka v dějinách Spojených států – trvající bezmála 13 let – skončí v závěru roku. V bojích v Afghánistánu dosud zemřelo nejméně 2 181 amerických vojáků a tisíce dalších byly zraněny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
před 2 hhodinami

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 5 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 13 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 15 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 22 hhodinami
Načítání...