Obama chce v Afghánistánu nechat 9 800 vojáků

Washington – Podle amerického prezidenta Baracka Obamy by mělo po roce 2014 zůstat v Afghánistánu 9 800 amerických vojáků. Měli by mít na starosti výcvik místních jednotek a podporu protiteroristických operací, zatímco jejich bojové mise ke konci tohoto roku skončí. Obama to dnes oznámil během krátkého prohlášení na zahradě Bílého domu. Zdůraznil, že vše nicméně závisí na podpisu bezpečnostní dohody, kterou zatím afghánský prezident neschválil.

Podle Obamova plánu by následně do konce roku 2015 měl být počet amerických vojáků v Afghánistánu snížen na polovinu. Do konce roku 2016 by pak američtí vojáci měli z asijské země odejít téměř úplně: jejich počet by měl být snížen na běžný stav nutný jen pro chod místní ambasády, podobně jako je tomu nyní v Iráku. Ve stejném roce bude Obamovi končit jeho druhé volební období ve funkci hlavy státu.

Není úkolem Američanů udělat z Afghánistánu ideální místo

„Po více než desetiletí afghánské války dokončujeme práci, kterou jsme začali,“ prohlásil Obama. „Jsme v Afghánistánu déle, než mnoho Američanů očekávalo,“ dodal s tím, že Spojené státy tuto válku nechtěly a šly do boje proti teroristické síti al-Káida.

Afghánské bezpečnostní složky podle amerického prezidenta ukázaly, že jsou schopny bránit svou zemi. „Je třeba uznat, že Afghánistán nebude ideálním místem, ale není americkou povinností takové místo z něj udělat,“ řekl Obama s tím, že o své budoucnosti si musí Afghánci rozhodnout sami.

Američtí vojáci v Afghánistánu
Zdroj: Musadeq Sadeq/ČTK/AP

Dvouletý plán počítá s tím, že američtí vojáci, kteří v zemi zůstanou, se nebudou věnovat bojovým misím. Během příštího roku se bude postupně jejich počet snižovat a jednotky budou soustředěny pouze v metropoli Kábulu a na hlavní americké základně Bagrám. Na konci roku 2016 by jich mělo zůstat v Afghánistánu méně než tisíc. Počátkem letošního roku měli Američané v Afghánistánu přibližně 38 000 mužů, z nichž 27 000 sloužilo v rámci Mezinárodních sil pro podporu bezpečnosti (ISAF).

Obamův plán je součástí navržené bezpečnostní dohody mezi Spojenými státy a Afghánistánem, dosavadní afghánský prezident Hámid Karzaj ale dokument odmítl schválit. O jeho nástupci se rozhoduje v nynějších prezidentských volbách, jejichž druhé kolo se má uskutečnit 14. června. Obama dnes uvedl, že oba zbývající kandidáti naznačili, že smlouvu odsouhlasí. „Doufám, že se to podaří,“ dodal šéf Bílého domu.

Barack Obama v neděli přicestoval do Afghánistánu, kde americkým vojákům poděkoval. Slíbil jim, že nejdelší válka v dějinách Spojených států – trvající bezmála 13 let – skončí v závěru roku. V bojích v Afghánistánu dosud zemřelo nejméně 2 181 amerických vojáků a tisíce dalších byly zraněny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko podle Zelenského nedodržuje ani vlastní příměří. Ukrajina zasáhla ropné zařízení

Rusko v noci útočilo na ukrajinské pozice na frontě a vyslalo nad Ukrajinu drony, napsal v pátek na telegramu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ukrajinské síly podle něj zasáhly mimo jiné ropné zařízení v ruské Jaroslavli. Obě země se navzájem obviňují z porušení příměří, které Moskva jednostranně vyhlásila v souvislosti s oslavami konce druhé světové války. Rusko ohlásilo stovky sestřelených ukrajinských dronů, Kyjev podle něj útočil na vojenské i civilní cíle.
před 47 mminutami

Soud částečně zablokoval Trumpova nejnovější cla

Nejnovější globální desetiprocentní cla uvalená v únoru prezidentem USA Donaldem Trumpem podle obchodního zákona z roku 1974 jsou nezákonná, rozhodl ve čtvrtek americký soud pro mezinárodní obchod. Zablokoval je však pouze pro dva soukromé dovozce a americký stát Washington. Rozhodnutí soudu ponechává dočasné celní poplatky, které by měly vypršet v červenci, v platnosti pro všechny ostatní dovozce, zatímco soudy projednají případné odvolání vládou. Píše o tom agentura Reuters.
před 2 hhodinami

AFP: Izraelské údery na jihu Libanonu zabily 12 lidí, včetně dvou dětí

Několik izraelských úderů si během čtvrtka v Libanonu vyžádalo 12 obětí, uvedlo místní ministerstvo zdravotnictví. Izrael útočil navzdory příměří, které vstoupilo v platnost 16. dubna. Mezi mrtvými jsou podle ministerstva dvě děti. Informovala o tom agentura AFP. Válka mezi Izraelem a Hizballáhem trvá od 2. března, kdy libanonské hnutí zaútočilo na sousední zemi v reakci na izraelsko-americké útoky na Írán.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Příměří s Íránem je stále platné, řekl Trump po amerických odvetných úderech

Příměří s Íránem zůstává nadále platné, i když USA provedly ve čtvrtek odvetné útoky na íránské cíle. Stanici ABC News to řekl americký prezident Donald Trump, který údery nazval laskavým poplácáním. Vzápětí Trump ale na sociální síti Truth Social pohrozil mnohem tvrdšími vojenskými zásahy, pokud Teherán rychle nepodepíše dohodu, kterou prezident dlouhodobě požaduje. Během pátku také protivzdušná obrana Spojených arabských emirátů zasahovala po celé zemi proti íránským střelám, uvedlo ministerstvo obrany.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

David Attenborough slaví sté narozeniny. Změnil pohled lidí na svět

Britský přírodovědec, spisovatel a filmař sir David Attenborough patří k nejznámějším popularizátorům vědy. Jeho přírodovědná díla jako Modrá planeta či Život na Zemi, která už od poloviny padesátých let připravoval hlavně pro BBC, lákaly k obrazovkám miliony diváků po celém světě. Dokázal poutavě vyprávět jak o existujících zvířatech, tak o dávno vyhynulých dinosaurech a své pořady přetvářel i v úspěšné knihy. V pátek 8. května slaví sté narozeniny.
před 3 hhodinami

Evropa si připomíná konec druhé světové války. Československo osvobozovali i Rumuni

Den vítězství je v Česku státní svátek připomínající konec druhé světové války v Evropě v roce 1945, na letošek připadá jeho 81. výročí. Navazuje na kapitulaci nacistického Německa, která vstoupila v platnost 8. května ve 23:01 středoevropského času. Na území tehdejšího Československa boje končily postupně – zásadní roli sehrálo Pražské povstání. Na osvobozování tehdejšího Československa se kromě Američanů a Sovětů podílela i rumunská armáda.
před 5 hhodinami

V místních volbách v Británii se očekává oslabení labouristů i premiéra Starmera

Velká část Británie včetně Londýna si ve čtvrtek vybírala nové zástupce do místních samospráv. Hlasovalo se také o složení velšského a skotského parlamentu. Podle agentury AP průzkumy hovořily o velkých ztrátách vládnoucích labouristů, které mohou uspíšit odchod premiéra Keira Starmera. Média předpovídaly také další roztříštění britské politické scény, na níž se u moci v posledních dekádách střídali labouristé a konzervativci.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Hantavirus není počátkem další pandemie, ujišťuje WHO

Bezmála dva týdny po smrti prvního z celkem tří dosud zemřelých cestujících, kteří se nakazili hantavirem, opustily výletní loď během plavby v jižním Atlantiku tři desítky lidí nejméně 12 národností. Úřady po celém světě se je snaží najít. Píší to tiskové agentury s odvoláním na nizozemské úřady a provozovatele lodi MV Hondius. V Amsterdamu byla nově hospitalizována žena s příznaky hantaviru. Světová zdravotnická organizace (WHO) ubezpečuje, že šíření viru nepředstavuje počátek nové pandemie.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...