Washington - Americký prezident Barack Obama dnes v Bílém domě hostí izraelského premiéra Benjamina Netanjahua. Řeč bude především o postoji k Íránu a jeho jaderném programu. Ještě před schůzkou se oba spojenci shodli, že íránská krize by měla být vyřešena diplomaticky.
„Premiér i já dáváme přednost tomu, aby se to vyřešilo diplomaticky,“ prohlásil Obama na úvod několikahodinových konzultací. „Spojené státy zváží všechny možnosti, jak se postavit nepřijatelné možnosti íránské jaderné zbraně,“ dodal americký prezident.
Na deváté schůzce, kterou někteří komentátoři považují za dosud nejdůležitější, se Obama bude snažit izraelského premiéra přesvědčit, aby dal šanci sankcím a diplomacii. Obama v neděli v projevu k mocné proizraelské lobby AIPAC zopakoval, že USA nebudou váhat s nasazením vojenské síly, aby zabránily Íránu získat jadernou zbraň.
Podle profesora mezinárodních vztahů na bostonské univerzitě Igora Lukeše chce americký prezident tímto prohlášením ověřit, zda lze Írán odradit od vyvíjení jaderné zbraně pomocí kombinace tvrdých hospodářských sankcí a hrozby vojenské akce. Obama totiž zároveň varoval před „lehkomyslnými řečmi o válce“, které v poslední době Teheránu jen pomohly a zvýšily ceny ropy.
Nečeká se, že by Obama veřejně oznámil meze, které nesmí Írán překročit, aniž by vyvolal vojenskou odvetu. Izraelci na Washington tlačí, aby tyto podmínky veřejně stanovil.
Barack Obama, prezident USA:
„Írán vyzbrojený jaderným arzenálem je zcela proti izraelským bezpečnostním zájmům, je ale také proti zájmům americké národní bezpečnosti. Zabránit Íránu ve výrobě jaderné zbraně je v zájmu opravdu celého světa.“
Lukeš v rozhovoru pro ČT24 poznamenal, že během dnešní schůzky rozpad dlouholetého spojenectví Izraele a USA nehrozí, prezident Obama ale svému protějšku silně naznačí, že americká diplomacie nebude pracovat v zájmů jiných. „Obama sice americko-izraelské spojenectví garantuje, ale dává najevo, že Netanjahu a jeho spojenci ve Washingtonu mu nebudou diktovat,“ upozornil profesof Lukeš.
Atmosféra při setkání s novináři před schůzkou byla podle listu The New York Times vážná a věcná, jak bývá pravidlem u obou politiků, kteří mají spíše chladné vzájemné vztahy. V listopadu 2011 na summitu skupiny G20 novináři zaslechli soukromý rozhovor Obamy a jeho francouzského protějšku Nicolase Sarkozyho, který označil Netanjahua za lháře. „Ty ho můžeš mít plné zuby, ale já s ním musím jednat každý den,“ odtušil tehdy Obama.
Napětí kolem íránského jaderného programu odsunulo stranou otázkou izraelských jednání s Palestinci, která dominovala předcházejícím schůzkám obou politiků. „Izrael a Amerika jsou jednotné,“ prohlásil před jednáním Netanjahu, zároveň ale zdůraznil, že Izrael je suverénním státem, který má právo na sebeobranu. Izrael musí zůstat pánem svého osudu," zdůraznil premiér.
Izraelský útok znamená útok USA
Pokud by židovský stát chtěl na Írán zaútočit, bez americké pomoci to nedokáže, tvrdí Igor Lukeš. „Jakákoliv izraelská akce bude znamenat, že Washington de facto vyhlásil Teheránu válku,“ podotkl. Izraelské letectvo totiž bez amerických tankerů nezvládne doletět nad jaderná zařízení v íránské poušti, bez amerických satelitů ani nebude vědět, kde a jakým způsobem zaútočit. Potřebnou munici, která je nutná ke zničení pozemních cílů, také vlastní pouze americká armáda.
I když Izrael tvrdí, že se nerozhodl, zda udeří, dal najevo připravenost to udělat během několika měsíců. Američtí vojenští představitelé označili jednostranný izraelský úder za nerozumný.
