Bukurešť – V Bukurešti budou jednat rumunští a francouzští představitelé o vyhošťování především rumunských Romů z Francie. Zároveň by mělo v Evropském parlamentu dojít k hlasování o rezoluci o kontroverzním postupu Francie a několika dalších unijních zemí v této otázce. Už v úterý někteří členové Evropského parlamentu ostře kritizovali Paříž za vyhošťování těch Romů, kteří v zemi nemají povolení k dlouhodobému pobytu. Část zákonodárců chce prosadit výzvu k okamžitému zastavení deportací.
Do Rumunska přiletí francouzský ministr pro imigraci, integraci a národní identitu Eric Besson a státní tajemník pro evropské záležitosti v úřadu ministra zahraničí Pierrea Lellouchea. Přijmout je mají rumunský premiér Emil Boc a šéf rumunské diplomacie Teodor Baconschi.
Od začátku letošního roku Francie vrátila do jejich vlasti přes 8 300 Romů, kteří neměli povolení k pobytu. Tyto repatriace jsou součástí bezpečnostní politiky, kterou v červenci upřesnil francouzský prezident Nicolas Sarkozy a která je zaměřena především na nelegální imigranty a právě Romy. Vyhošťování Romů vyvolalo ostré reakce.
„Všichni evropští občané mají v EU stejná práva. Nikdo nemůže být vyhnán z jedné země pouze kvůli tomu, že patří k romské menšině,“ uvedl v tiskovém prohlášení předseda Evropského parlamentu Jerzy Buzek.
Francie považuje reakci za přehnanou
„Je jasné, že Romové ve Francii nejsou vyháněni na jednotlivém základě. Jde o masové deportace… Nemůžeme připustit kolektivní tresty,“ prohlásila v úterý německá europoslankyně Franziska Kellerová.
Francie postoj europoslanců odsoudila. „Vyjádření europoslanců považuji za zcela přehnaná a nespravedlivá… Francie jen uplatňuje Lisabonskou smlouvu, evropské právo a směrnici (EU) z roku 2004,“ prohlásil státní tajemník pro evropské záležitosti v úřadu francouzského ministra zahraničních věcí Pierrea Lellouchea. Rumunští, bulharští, irští či belgičtí občané prý mají právo pobytu omezeno na tři měsíce.
Europarlament řeší vystěhovávání Romů
Evropský parlament bude schvalovat rezoluci vymezující se proti postupu Francie a dalších zemí při vystěhovávání Romů. Dokument má mezi poslanci příznivce i odpůrce a není jasné, jak nakonec hlasování dopadne. Socialisté, liberálové, zelení a komunisté chtějí postup Paříže tvrdě odsoudit, na straně Francie stojí nejsilnější frakce lidovců a křesťanských demokratů.
Z řad kritiků prezidenta Nicolase Sarkozyho zaznívají hlasy, že odchod rumunských a bulharských Romů zpět do vlasti byl vynucený a neodpovídal politice a pravidlům Evropské unie. Místopředseda frakce lidovců a křesťanských demokratů Manfred Weber naopak tvrdí, že Francie evropské zákony dodržela. Paříž se brání tím, že se jen snaží bojovat s kriminalitou a právo pobytu je navíc omezeno jen na tři měsíce.
