Budapešť – Maďaři žijící v cizině si odedneška mohou požádat o maďarské občanství. Obavy z toho má hlavně Slovensko – na jihu země totiž žije půlmilionová maďarská menšina. Velký zájem o získání maďarského občanství ze strany slovenských Maďarů ovšem zatím není. Větší zájem se čeká u rumunských a srbských Maďarů, kteří budou moct s maďarskými doklady bez problémů vstupovat do schengenského prostoru.
Sporný zákon o udílení občanství na základě maďarského původu a znalosti maďarštiny vyostřil napjaté vztahy s více než pětimilionovým Slovenskem, kde žije asi půl milionu etnických Maďarů.
Minulá slovenská vláda Roberta Fica na maďarskou normu okamžitě odpověděla vlastní novelou, podle které mají Slováci nabytím nového občanství přijít až na výjimky o slovenskou státní příslušnost. Vláda premiérky Ivety Radičové chce kontroverzní novelu zmírnit. Zákaz dvojího občanství by měl platit jen pro policisty a členy tajných služeb. Procedura zisku občanství trvá zpravidla dva až tři měsíce, takže než první žadatelé získají maďarské občanství, přísný slovenský zákon by už neměl platit. Maďarsko navíc přidává další trumf: novým občanům chce dát i volební právo.
Slovenští Maďaři chtějí občanství kvůli rodinné tradici
Mezi prvními se v maďarském Komáromu přihlásil o nové občanství slovenský Maďar Lászlo Gál. Celý život žije na Slovensku, jeho svět je ale čistě maďarský. „Slovenské občanství jsem nechtěl, mám ho, protože jsem se tu narodil a chci tu i zůstat. Celá moje rodina má ale maďarské kořeny. Nechápu, proč to někomu vadí, nejsem v rukách politiků, ale pouze boha.“
Herec Národního divadla Oliver Boldoghy promlouvá většinou ke slovenskému publiku, pouto s maďarským prostředím je ale pro něj srdeční záležitostí. „Nebudu čekat, než se změní zákon, než to někdo změní k lepšímu. Já do toho jdu, a pokud mě chce někdo potrestat, ať to udělá,“ říká Boldoghy.
Za hranicemi žije asi 5 milionů Maďarů
Mimo desetimilionové Maďarsko žije asi pět milionů etnických Maďarů. Nejvíce jich obývá západní a střední Rumunsko, jih Slovenska a srbskou provincii Vojvodinu. V Rumunsku tvoří osm procent z dvaadvacetimilionové populace, což z nich dělá největší národnostní menšinu v Evropě.
Početné menšiny Maďarů v v sousedních zemích jsou výsledkem Trianonské mírové smlouvy z roku 1920. Ta po první světové válce nově určila hranice zemí ve střední Evropě - včetně Československa. Někdejší Uhersko tak přišlo o rozsáhlá území a mnozí Maďaři smlouvu považují za historickou křivdu.
