New York - Nezdar USA prosadit na summitu Severoatlantické aliance v Bukurešti přiblížení Ukrajiny a Gruzie k NATO bylo některými zeměmi střední a východní Evropy považováno za vzkaz Moskvě o slabinách aliance, napsal dnes deník The New York Times. Připomněl zároveň, že se tak stalo před první návštěvou odcházejícího ruského prezidenta Vladimira Putina na jednání summitu.
S plánem amerického prezidenta George Bushe začlenit bývalé sovětské
republiky do Akčního plánu členství (MAP) nesouhlasily zejména Německo, Francie, Itálie a Španělsko. Šlo o významné odmítnutí americké politiky v alianci, jíž normálně dominuje Washington. Vyslalo to matoucí signál, že některé státy zamýšlejí bližší usmíření s Moskvou, soudí The New York Times.
Američtí činitelé se soustředí na dohodu, že otázkou Ukrajiny a Gruzie se budou zabývat ministři zahraničí států NATO znovu v prosinci, tedy ještě před Bushovým odchodem z Bílého domu. Ovšem jen pár Evropanů očekává jiný výsledek než v Bukurešti, napsal list. Evropané navrhují, že by pozvánka do MAP mohla přijít na summitu v příštím roce nebo o rok později.
Nejmenovaní britští a němečtí činitelé vytkli Bushově administrativě, že s problémem Ukrajiny a Gruzie nepřišla s dostatečným předstihem. Naznačovali, že Bushova neschopnost prorazit v této otázce ruský odpor předem vzbudila pochybnosti mezi klíčovými spojenci, jako jsou Německo a Francie. Oba tito hráči kromě toho cítí, že gruzínské vedení je nestabilní a rozpolcená Ukrajina s novou vládou ještě není na vstup do MAP připravená, napsal The New York Times.
List zároveň připomíná Bushův úspěch na summitu v podobě alianční podpory umístění prvků amerického protiraketového systému v České republice a Polsku a souhlasu NATO vyslat více vojáků do Afghánistánu. Právě posílení afghánského kontingentu bylo washingtonskou prioritou, uvedl deník.
