La Paz - Neúspěchem skončilo v neděli už třetí kolo jednání mezi bolivijskou vládou a představiteli čtyř provincií vedených opozicí, které žádají rozsáhlou autonomii a větší podíl ze zisků ze svého nerostného bohatství a odmítají vládní návrh nové ústavy. Účastníci se nedomluvili ani na pokračování jednání. Guvernér departementu Tarija Mario Cossío řekl, že doufá, že neúspěch nepovede k obnovení násilností, které si minulý měsíc vyžádaly dvě desítky mrtvých.
Nový neúspěch jednání o řešení politické krize v Bolívii
Na jednání byly zastoupeny departementy Tarija, Santa Cruz, Beni a Chiquisaca. Spolu s departementem Pando jde o oblasti, kde je soustředěna většina nerostného bohatství země, zvlášť ložiska plynu, a také většina půdy, kde se pěstují potravinářské plodiny. Prezident Evo Morales chce zisky z přírodních zdrojů větší měrou využít pro zlepšení údělu chudých náhorních oblastí, kde je hlavní základna jeho podpory. Chce také pozemkovou reformu.
Zmíněné departementy žádají, aby jim z peněz za „jejich“ suroviny zůstal větší díl, pozemkovou reformu odmítají a žádají širší autonomii, případně hrozí odtržením. Nelíbí se jim ani to, že návrh nové ústavy dává široké pravomoci prezidentovi a umožňuje mu výkon dvou mandátů za sebou.
Měsíce trvající politické napětí přerostlo minulý měsíc v krvavé srážky, když pravicoví odpůrci vlády napadli sídla vládních úřadů a těžební zařízení a blokovali silnice. V Pandu bylo zabito kolem 20 indiánských rolníků. Guvernér Panda pak byl pro údajnou odpovědnost za to zatčen.
Morales, který nastoupil v roce 2006, je první indiánský prezident země, kde indiáni tvoří většinu. Kvůli svým reformám, zahrnujícím i zestátnění energetiky, se dostal do sporu i se Spojenými státy. Bolívie, jejíž město Potosí se kdysi díky stříbrným dolům stalo synonymem bohatství, je dnes nejchudší země Jižní Ameriky.