Novou bolivijskou ústavu schválilo 62 procent voličů

La Paz - Novou bolivijskou ústavu, která mimo jiné posílí práva domorodého obyvatelstva, v nedělním referendu podpořilo 62 procent voličů. Oznámila to dnes ústřední volební komise jako oficiální konečné výsledky. Ty jsou tak ještě o něco lepší, než se očekávalo, protože neoficiální předběžné výsledky zveřejněné v pondělí uváděly 59 procent hlasů pro novou ústavu.

Podporu nové ústavě země vyjádřila výrazná většina voličů v hlavním městě La Pazu a v horských provinciích Oruro, Potos a Cochabamba. Naproti tomu v pěti nížinatých provinciích, které jsou ekonomickým motorem země, voliči hlasovali převážně proti návrhu, avšak nikoli tak výrazně jako v andských regionech pro.

Referenda se zúčastnilo 90,27 procenta z 3,89 milionu oprávněných voličů. Nová ústava obdržela 2 052 911 hlasů, bílé lístky vhodilo jen 1,68 procenta hlasujících a neplatných bylo 2,6 procenta hlasů. Konečné výsledky předloží ústřední volební komise prezidentu Evo Moralesovi, který je má potvrdit a oficiálně vyhlásit.

Nová ústava vstoupí v platnost po svém zveřejnění v oficiálním věstníku. Na prosinec ustanovuje nové prezidentské volby, v nichž se Morales bude moci ucházet o druhý pětiletý mandát v řadě. Dosavadní ústava sice umožňovala prezidentovi sloužit dvě funkční období, ta ale nesměla následovat bezprostředně po sobě. Nová ústava rovněž dává autonomii 36 domorodým „národům“, ale také více pravomocí provinciím včetně východních (nížinných), které vystupují proti Moralesovi. V ústavě ale chybí konkrétní popis rozsahu pravomocí, které získávají autonomní skupiny obyvatelstva. Novou ústavu odmítala konzervativní opozice, která se obávala, že Morales se snaží svými reformami v zemi zavést levicovou diktaturu.

Evropská unie prostřednictvím českého předsednictví vyjádřila uspokojení nad průběhem bolivijského referenda a vyjádřila naději, že výsledek umožní bolivijskému lidu dosáhnout rozvoje mírovou cestou na základě konsensu. EU je i nadále připravena sledovat proces demokratických změn v Bolívii a podporovat dialog všech stran.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V Iráku bylo při dronovém útoku zraněno nejméně šest francouzských vojáků

Při dronovém útoku na kurdsko-francouzskou základnu u Machmúru na severu Iráku utrpělo zranění nejméně šest francouzských vojáků. Ve čtvrtek to podle agentury Reuters oznámil guvernér provincie Irbíl Úmíd Chúšnáv. Portál The New Region poznamenal, že po začátku amerických a izraelských útoků na Teherán provádějí Írán a proíránské milice v Iráku protiúdery na tamní vojenská zařízení propojená se Spojenými státy a jejich spojenci.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Mise Artemis pro přistání na Měsíci může mít zásadní problémy, varuje inspektor

NASA nedávno změnila své plány ohledně mise na Měsíc. Stále ale doufá, že tam do roku 2028 její astronauti přistanou. Teď se objevila další překážka – podle zprávy kontrolního orgánu by let byl spojený s riziky pro bezpečnost posádky. Ve čtvrtek večer pak NASA informovala, že start mise Artemis II, při které astronauti obletí Měsíc, by mohl proběhnout 1. dubna.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

USA na západě Iráku ztratily tankovací letoun. Armáda vyloučila sestřelení

Spojené státy během současných válečných operací proti Íránu ztratily tankovací letoun KC-135. Zřítil se na západě Iráku. Na síti X to oznámilo regionální velitelství amerických ozbrojených sil (CENTCOM) s tím, že událost nesouvisela s nepřátelskou palbou a ani se spojeneckou palbou.
před 2 hhodinami

Česko končí s repatriačními lety z Blízkého východu, oznámilo ministerstvo

Česko končí s repatriačními lety z Blízkého východu pro lidi, kterým návrat domů zkomplikovala íránská válka. Čtvrteční dvanáctý repatriační let byl poslední, oznámilo v podvečer ministerstvo zahraničních věcí (MZV). Celkem se těmito spoji z konfliktem zasažených oblastí vrátilo více než 1500 českých občanů, doplnil resort. Repatriační lety armádními letouny a letadly společnosti Smartwings stát spustil poté, co Izrael a USA koncem února vojensky napadly Írán.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Nový íránský vůdce vyzval v prvním prohlášení k uzavření Hormuzu

Nový íránský nejvyšší duchovní vůdce Modžtaba Chameneí vydal první prohlášení od nedělního zvolení, mimo jiné vyzval k uzavření Hormuzského průlivu a k jednotě mezi Íránci. Mluvčí tamního ministerstva zahraničí však později uvedl, že průlivem je možné i nadále proplouvat. Írán mezitím pokračoval v dronových útocích na některé země v regionu. Zasaženo bylo například letiště v Kuvajtu, dubajská luxusní čtvrť či italská základna v Iráku.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Izrael tvrdí, že udeřil na další zařízení íránského jaderného programu

Izraelská armáda spustila novou vlnu úderů na Írán a oznámila, že v uplynulých dnech zasáhla zařízení, které považuje za součást íránského jaderného programu. Izraelská armáda intenzivně bombardovala také libanonské hlavní město, kde je hlášeno jedenáct mrtvých. Libanonské teroristické hnutí Hizballáh tvrdí, že ostřelovalo Tel Aviv. Agentura Reuters uvedla, že izraelská armáda téměř zdvojnásobila evakuační zónu jižního Libanonu, obyvatelé by se podle ní měli přesunout na sever od řeky Zahrání. Armáda židovského státu následně silně bombardovala centrum Bejrútu.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Írán a Hizballáh rozdrtíme, řekl Netanjahu. Promluvil poprvé od začátku úderů

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu prohlásil, že Izrael rozdrtí Írán a Hizballáh. Varoval, že libanonské teroristické hnutí za útoky zaplatí vysokou cenu. Dodal, že po izraelsko‑amerických úderech na íránské území už země není taková, jako bývala, a že elitní jednotky Teheránu utrpěly těžké ztráty. Netanjahu to ve čtvrtek dle AFP a Reuters uvedl během své první tiskové konference od vypuknutí války proti Íránu, již zahájily Washington a Jeruzalém 28. února.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Ceny ropy stouply nejvýš za téměř čtyři roky

Ceny ropy v důsledku konfliktu na Blízkém východě pokračují v silném růstu. Mezinárodní agentura pro energii (IEA), která ve středu oznámila, že uvolní rekordních 400 milionů barelů ropy z nouzových rezerv, hovoří o největším narušení dodávek ropy v historii. Americký prezident Donald Trump podle agentury DPA plánuje, že surovinu uvolní z amerických strategických rezerv. Chce tak rostoucí ceny stabilizovat. Ty nicméně nakonec ve čtvrtek stouply na nejvyšší úroveň za bezmála čtyři roky.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...