Americká Sněmovna reprezentantů schválila nové sankce vůči Rusku, Íránu a Severní Koreji. Opatření musí ještě odsouhlasit Senát a podepsat prezident Donald Trump, kterému se ovšem návrh příliš nezamlouvá. V Bruselu i jednotlivých unijních zemích sklidil kritiku kvůli tomu, že prý může ohrozit evropskou energetiku.
Nové americké sankce proti Rusku znepokojily Unii a rozlítily Moskvu. Výhrady má i Trump
Návrh zákona, který zavádí nové sankce vůči trojici zemí, přijala Sněmovna reprezentantů naprostou většinou hlasů. Pro se vyslovilo 419 poslanců, proti tři. Návrh tak získal podporu i Trumpových republikánských spolustraníků.
„Je to velmi důležitý návrh zákona. Tyto tři režimy v různých částech světa ohrožují zásadní americké zájmy a destabilizuji své sousedy. Už je to dávno, co jsme rozhodně odpověděli,“ podotkl republikánský kongresman Ed Royce.
Na Teherán a Pchjongjang návrh zákona cílí kvůli testům balistických střel a k protiruským sankcím se Washington uchýlil po připojení Krymu Ruskou federací – následně přitvrdil po podezření z ovlivňování amerických voleb. Nová opatření míří na ruskou energetiku, finanční oblast, železniční i námořní dopravu a těžební sektor.
Nyní se bude návrhem zabývat Senát, zatím ale není jasné kdy. Osud sankcí v Senátu je podle Reuters nejistý, ačkoli touto komorou již dříve bez problémů prošel obdobný návrh.
Trump zatím s podpisem váhá
Trump má k opatření výhrady a podle pondělního vyjádření mluvčí Bílého domu se ještě nerozhodl, zda jej podepíše. Dosud argumentoval tím, že pro jednání s Ruskem potřebuje diplomatické páky. Případné veto prezidenta ale mohou zákonodárci přehlasovat. „Nemá v úmyslu zmíněné sankce zrušit, jen se chce ujistit, že je to pro Američany to nejlepší,“ poznamenala mluvčí Bílého domu Sarah Huckabee Sandersová.
Moskva už hrozí odvetou. „Vzhledem k jednomyslnému schválení balíčku sankcí (…) v americké Sněmovně reprezentantů nelze očekávat průlom (v americko-ruských vztazích)… Ve skutečnosti je další zhoršení dvoustranné spolupráce nevyhnutelné,“ míní předseda zahraničního výboru Rady federace Konstantin Kosačov. Spolupráce v oblasti boje proti terorismu nadále nemusí být možná, uvedl.
Návrh kritizoval i náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov. Podle něj nedává prostor pro zlepšení vztahů mezi Moskvou a Washingtonem v blízké budoucnosti a tímto se dostávají do „neprozkoumaných vod“.
Juncker: Evropské zájmy nesmí být až poslední
Přípravu protiruských sankcí sleduje s určitým znepokojením Evropská komise. „Americký zákon (o sankcích) by mohl mít nechtěný dopad na energetické bezpečnostní zájmy EU,“ konstatoval šéf EK Jean-Claude Juncker.
„Proto se komise shodla, že pokud naše obavy nebudou dostatečně vyslyšeny, jsme připraveni zareagovat v řádu dní. Motto Amerika na prvním místě nesmí znamenat, že evropské zájmy budou až poslední,“ dodal.
Nové sankce by mohly dopadnout například na výstavbu druhé větve plynovodu Nordstream z Ruska pod Baltským mořem do Německa. Berlín už varoval USA před odvetou, pokud by další sankce měly zasáhnout firmy, které se na jeho výstavbě podílejí, zejména ruský Gazprom, uvedla agentura Reuters.
Výhrady z postupu USA neskrývá ani Rakousko, které kritizuje Spojené státy za to, že přípravu odvetných opatření proti Moskvě nekoordinuje s Unií. Rakouský kancléř Christian Kern se podle svého mluvčího Jürgena Schwarze obává, že jednostranné vyostření sankcí proti Ruské federaci by byl politováníhodným odklonem od dosavadního společného evropsko-amerického postupu.
Schwarz rovněž poukázal na obavu, že americká odvetná opatření by mohla poškodit ruské aktivity evropských firem v energetickém a infrastrukturním odvětví.
Paříž: Jde o zásah do mezinárodního práva
Za nedovolený zásah do mezinárodního práva označila pak nová americká opatření francouzská diplomacie. „Abychom se obrnili vůči extrateritoriálním následkům americké (případně jiné) legislativy, bude zapotřebí souběžně pracovat na přijetí národních mechanismů a aktualizovat ty evropské,“ řekla mluvčí francouzského ministerstva zahraničí Agnes Romatetová.
„Rusové mluví o tom, že snahou Američanů je prosadit se se svým zkapalněným plynem na evropském trhu. Ekonomická komentátorka upozorňovala, že zatímco cena ruského potrubního zemního plynu v průměru pro Evropu je 167 dolarů za tisíc kubíků, tak americký zkapalněný plyn by stál 256 dolarů za tisíc kubíků,“ prohlásil komentátor ČRo Plus Libor Dvořák.
Schválený návrh potvrzuje dřívější sankce vyhlášené exekutivním nařízením bývalého prezidenta Baracka Obamy. Reaguje také na ruskou agresi v Sýrii a na Ukrajině. Návrh také značně omezuje prezidentovy možnosti opatření odvolat.