Nové americké sankce proti Rusku znepokojily Unii a rozlítily Moskvu. Výhrady má i Trump

Nahrávám video

Americká Sněmovna reprezentantů schválila nové sankce vůči Rusku, Íránu a Severní Koreji. Opatření musí ještě odsouhlasit Senát a podepsat prezident Donald Trump, kterému se ovšem návrh příliš nezamlouvá. V Bruselu i jednotlivých unijních zemích sklidil kritiku kvůli tomu, že prý může ohrozit evropskou energetiku.

Návrh zákona, který zavádí nové sankce vůči trojici zemí, přijala Sněmovna reprezentantů naprostou většinou hlasů. Pro se vyslovilo 419 poslanců, proti tři. Návrh tak získal podporu i Trumpových republikánských spolustraníků.

„Je to velmi důležitý návrh zákona. Tyto tři režimy v různých částech světa ohrožují zásadní americké zájmy a destabilizuji své sousedy. Už je to dávno, co jsme rozhodně odpověděli,“ podotkl republikánský kongresman Ed Royce.

Na Teherán a Pchjongjang návrh zákona cílí kvůli testům balistických střel a k protiruským sankcím se Washington uchýlil po připojení Krymu Ruskou federací – následně přitvrdil po podezření z ovlivňování amerických voleb. Nová opatření míří na ruskou energetiku, finanční oblast, železniční i námořní dopravu a těžební sektor.

Sankce uvádějí, že kdokoli přispěje na plynovod Nordstream 2 buď jednorázovou částkou nejméně ve výši jednoho milionu dolarů, nebo pěti miliony dolarů během jednoho roku, ocitne se v sankčním seznamu.
Libor Dvořák
komentátor ČRo Plus

Nyní se bude návrhem zabývat Senát, zatím ale není jasné kdy. Osud sankcí v Senátu je podle Reuters nejistý, ačkoli touto komorou již dříve bez problémů prošel obdobný návrh.

Trump zatím s podpisem váhá

Trump má k opatření výhrady a podle pondělního vyjádření mluvčí Bílého domu se ještě nerozhodl, zda jej podepíše. Dosud argumentoval tím, že pro jednání s Ruskem potřebuje diplomatické páky. Případné veto prezidenta ale mohou zákonodárci přehlasovat. „Nemá v úmyslu zmíněné sankce zrušit, jen se chce ujistit, že je to pro Američany to nejlepší,“ poznamenala mluvčí Bílého domu Sarah Huckabee Sandersová.

Moskva už hrozí odvetou. „Vzhledem k jednomyslnému schválení balíčku sankcí (…) v americké Sněmovně reprezentantů nelze očekávat průlom (v americko-ruských vztazích)… Ve skutečnosti je další zhoršení dvoustranné spolupráce nevyhnutelné,“ míní předseda zahraničního výboru Rady federace Konstantin Kosačov. Spolupráce v oblasti boje proti terorismu nadále nemusí být možná, uvedl.

Návrh kritizoval i náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov. Podle něj nedává prostor pro zlepšení vztahů mezi Moskvou a Washingtonem v blízké budoucnosti a tímto se dostávají do „neprozkoumaných vod“.

Juncker: Evropské zájmy nesmí být až poslední

Přípravu protiruských sankcí sleduje s určitým znepokojením Evropská komise. „Americký zákon (o sankcích) by mohl mít nechtěný dopad na energetické bezpečnostní zájmy EU,“ konstatoval  šéf EK Jean-Claude Juncker.

„Proto se komise shodla, že pokud naše obavy nebudou dostatečně vyslyšeny, jsme připraveni zareagovat v řádu dní. Motto Amerika na prvním místě nesmí znamenat, že evropské zájmy budou až poslední,“ dodal.

Nové sankce by mohly dopadnout například na výstavbu druhé větve plynovodu Nordstream z Ruska pod Baltským mořem do Německa. Berlín už varoval USA před odvetou, pokud by další sankce měly zasáhnout firmy, které se na jeho výstavbě podílejí, zejména ruský Gazprom, uvedla agentura Reuters.

Výhrady z postupu USA neskrývá ani Rakousko, které kritizuje Spojené státy za to, že přípravu odvetných opatření proti Moskvě nekoordinuje s Unií. Rakouský kancléř Christian Kern se podle svého mluvčího Jürgena Schwarze obává, že jednostranné vyostření sankcí proti Ruské federaci by byl politováníhodným odklonem od dosavadního společného evropsko-amerického postupu.

Schwarz rovněž poukázal na obavu, že americká odvetná opatření by mohla poškodit ruské aktivity evropských firem v energetickém a infrastrukturním odvětví. 

Paříž: Jde o zásah do mezinárodního práva

Za nedovolený zásah do mezinárodního práva označila pak nová americká opatření francouzská diplomacie. „Abychom se obrnili vůči extrateritoriálním následkům americké (případně jiné) legislativy, bude zapotřebí souběžně pracovat na přijetí národních mechanismů a aktualizovat ty evropské,“ řekla mluvčí francouzského ministerstva zahraničí Agnes Romatetová.

„Rusové mluví o tom, že snahou Američanů je prosadit se se svým zkapalněným plynem na evropském trhu. Ekonomická komentátorka upozorňovala, že zatímco cena ruského potrubního zemního plynu v průměru pro Evropu je 167 dolarů za tisíc kubíků, tak americký zkapalněný plyn by stál 256 dolarů za tisíc kubíků,“ prohlásil komentátor ČRo Plus Libor Dvořák.

Schválený návrh potvrzuje dřívější sankce vyhlášené exekutivním nařízením bývalého prezidenta Baracka Obamy. Reaguje také na ruskou agresi v Sýrii a na Ukrajině. Návrh také značně omezuje prezidentovy možnosti opatření odvolat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Do Moldavska vletěla ruská střela s plochou dráhou letu, tvrdí Kyjev

Ukrajinské letectvo v pondělí uvedlo, že do Moldavska vletěla ruská střela s plochou dráhou letu Banderol. Chvíli předtím varovalo, že střely Banderol letí na Oděskou oblast na jihu země. Moldavská policie následně informovala o výbuchu u vsi Talmaza. Tamní ministerstvo zahraničí podle médií odsoudilo narušení vzdušného prostoru země a výbuch, který v okolí způsobil lesní požár. Moldavská prezidentka Maia Sanduová se v pondělí vyslovila pro větší podporu Ukrajiny, bránící se plnohodnotné ruské invazi.
před 3 hhodinami

Nejhorší lesní požár v dějinách Belgie se šířil do Německa, zastavil ho déšť

Nejhorší lesní požár v historii Belgie, který zuří na východě země, se šířil i do Německa. V pondělí dopoledne ho ale zastavil déšť, informovala s odvoláním na hasiče agentura DPA. Plameny byly v určitou chvíli jen asi tři sta metrů od prvních domů na německém území. Úřady proto nechaly tamní obyvatele v neděli evakuovat. Belgie původně požádala o pomoc i české hasiče, později ale žádost zrušila. Belgický král Philippe přerušil svou letní dovolenou a navštívil zasahující hasiče.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoV Chorvatsku počítají škody po požáru u Omiše, evakuováno tam bylo 300 Čechů

Letošní lesní požáry dosud spálily téměř 600 tisíc hektarů napříč celou Evropou. Škody počítají i v Chorvatsku, kde minulý týden vypukl rozsáhlý požár v pobřežním letovisku u Omiše. Zahynul tam jeden člověk, čtyřicet dalších utrpělo zranění. Tisíce lidí se musely evakuovat, mezi nimi i tři sta Čechů. „Nic nám nezbylo,“ řekl český turista Matyáš Vičan. Společně se svým otcem měl všechna zavazadla v autě, které shořelo. Aut během požárů celkem shořelo více než sto, plameny zničily také třicet domů a čtyřicet lodí.
před 6 hhodinami

Sestřelený dron přiletěl do Lotyšska z Běloruska, uvedl ministr obrany Melnis

Dron sestřelený v pátek v Balvském kraji vletěl do lotyšského vzdušného prostoru z Běloruska, uvedl v pondělí ráno v rozhovoru pro Lotyšskou televizi ministr obrany Raivis Melnis. Trosky byly nalezeny v Balvském kraji a odborníci je nadále zkoumají. Původ dronu zatím nebyl oficiálně potvrzen, je však pravděpodobné, že šlo o ukrajinský bezpilotní letoun útočící na cíle v Rusku, který z kurzu vychýlila ruská opatření elektronického boje.
před 9 hhodinami

Ministr spravedlnosti USA odmítl říct, zda bude jednat nezávisle na Trumpovi

Americký ministr spravedlnosti Todd Blanche v nedělním rozhovoru se stanicí NBC News odmítl říct, že bude vždy jednat nezávisle na Bílém domě. Zároveň uvedl, že prezident Donald Trump ho nikdy nepožádal, aby stíhal konkrétní osoby. Senát potvrdil Trumpova bývalého osobního právníka do funkce ministra spravedlnosti na začátku srpna. Kritici se obávají, že úřad tradičně nezávislý na Bílém domě bude pod jeho vedením prosazovat Trumpovu politickou agendu.
před 10 hhodinami

Bulharský ostrov svaté Anastázie se připravuje na hosty Eurovize 2027

Ostrov svaté Anastázie by se mohl stát jedním z hlavních dějišť Eurovize 2027 v Burgasu. Jediný obydlený ostrov v Bulharsku se připravuje na účinkující i další hosty. Konat by se tam mohly tvůrčí dílny, setkání zaměřená na psaní písní nebo speciální večírek.
před 10 hhodinami

V USA schválená mRNA vakcína může zásadně proměnit zvládání chřipky

Přes řadu sporů nakonec Spojené státy schválily první vakcínu proti chřipce, která je založená na technologii mRNA. Umožní reagovat rychleji na změny, jimiž tento virus prochází.
před 10 hhodinami

Nová pravidla EU mohou zdražit čokoládu. Afričtí pěstitelé kakaa se chystají na změny

Nová pravidla Evropské unie proti odlesňování přinesou změny v obchodování s kakaem ze západní Afriky, která zajišťuje zhruba 70 procent světové produkce. Nařízení, které začne platit na konci letošního roku, má zajistit, aby dovozci dokázali dohledat původ kakaa až ke konkrétní farmě a prokázat, že nebylo vypěstováno na půdě odlesněné po stanoveném datu. V Nigérii, která je čtvrtým největším producentem kakaa na světě, se pěstitelé a exportéři na nové požadavky připravují mimo jiné mapováním farem a zaváděním systémů pro sledování původu úrody. Podobný proces probíhá také v Pobřeží slonoviny a Ghaně, kde kakao pěstují statisíce drobných zemědělců často v odlehlých oblastech. Nová pravidla tak přispívají k větší dohledatelnosti kakaa v dodavatelském řetězci, jejich zavedení však pro producenty znamená také potřebu investovat do mapování, ověřování původu a digitálního sledování. To může zvýšit i cenu kakaa a potažmo čokolády.
před 11 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.