Nové americké sankce proti Rusku znepokojily Unii a rozlítily Moskvu. Výhrady má i Trump

Nahrávám video

Americká Sněmovna reprezentantů schválila nové sankce vůči Rusku, Íránu a Severní Koreji. Opatření musí ještě odsouhlasit Senát a podepsat prezident Donald Trump, kterému se ovšem návrh příliš nezamlouvá. V Bruselu i jednotlivých unijních zemích sklidil kritiku kvůli tomu, že prý může ohrozit evropskou energetiku.

Návrh zákona, který zavádí nové sankce vůči trojici zemí, přijala Sněmovna reprezentantů naprostou většinou hlasů. Pro se vyslovilo 419 poslanců, proti tři. Návrh tak získal podporu i Trumpových republikánských spolustraníků.

„Je to velmi důležitý návrh zákona. Tyto tři režimy v různých částech světa ohrožují zásadní americké zájmy a destabilizuji své sousedy. Už je to dávno, co jsme rozhodně odpověděli,“ podotkl republikánský kongresman Ed Royce.

Na Teherán a Pchjongjang návrh zákona cílí kvůli testům balistických střel a k protiruským sankcím se Washington uchýlil po připojení Krymu Ruskou federací – následně přitvrdil po podezření z ovlivňování amerických voleb. Nová opatření míří na ruskou energetiku, finanční oblast, železniční i námořní dopravu a těžební sektor.

Sankce uvádějí, že kdokoli přispěje na plynovod Nordstream 2 buď jednorázovou částkou nejméně ve výši jednoho milionu dolarů, nebo pěti miliony dolarů během jednoho roku, ocitne se v sankčním seznamu.
Libor Dvořák
komentátor ČRo Plus

Nyní se bude návrhem zabývat Senát, zatím ale není jasné kdy. Osud sankcí v Senátu je podle Reuters nejistý, ačkoli touto komorou již dříve bez problémů prošel obdobný návrh.

Trump zatím s podpisem váhá

Trump má k opatření výhrady a podle pondělního vyjádření mluvčí Bílého domu se ještě nerozhodl, zda jej podepíše. Dosud argumentoval tím, že pro jednání s Ruskem potřebuje diplomatické páky. Případné veto prezidenta ale mohou zákonodárci přehlasovat. „Nemá v úmyslu zmíněné sankce zrušit, jen se chce ujistit, že je to pro Američany to nejlepší,“ poznamenala mluvčí Bílého domu Sarah Huckabee Sandersová.

Moskva už hrozí odvetou. „Vzhledem k jednomyslnému schválení balíčku sankcí (…) v americké Sněmovně reprezentantů nelze očekávat průlom (v americko-ruských vztazích)… Ve skutečnosti je další zhoršení dvoustranné spolupráce nevyhnutelné,“ míní předseda zahraničního výboru Rady federace Konstantin Kosačov. Spolupráce v oblasti boje proti terorismu nadále nemusí být možná, uvedl.

Návrh kritizoval i náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov. Podle něj nedává prostor pro zlepšení vztahů mezi Moskvou a Washingtonem v blízké budoucnosti a tímto se dostávají do „neprozkoumaných vod“.

Juncker: Evropské zájmy nesmí být až poslední

Přípravu protiruských sankcí sleduje s určitým znepokojením Evropská komise. „Americký zákon (o sankcích) by mohl mít nechtěný dopad na energetické bezpečnostní zájmy EU,“ konstatoval  šéf EK Jean-Claude Juncker.

„Proto se komise shodla, že pokud naše obavy nebudou dostatečně vyslyšeny, jsme připraveni zareagovat v řádu dní. Motto Amerika na prvním místě nesmí znamenat, že evropské zájmy budou až poslední,“ dodal.

Nové sankce by mohly dopadnout například na výstavbu druhé větve plynovodu Nordstream z Ruska pod Baltským mořem do Německa. Berlín už varoval USA před odvetou, pokud by další sankce měly zasáhnout firmy, které se na jeho výstavbě podílejí, zejména ruský Gazprom, uvedla agentura Reuters.

Výhrady z postupu USA neskrývá ani Rakousko, které kritizuje Spojené státy za to, že přípravu odvetných opatření proti Moskvě nekoordinuje s Unií. Rakouský kancléř Christian Kern se podle svého mluvčího Jürgena Schwarze obává, že jednostranné vyostření sankcí proti Ruské federaci by byl politováníhodným odklonem od dosavadního společného evropsko-amerického postupu.

Schwarz rovněž poukázal na obavu, že americká odvetná opatření by mohla poškodit ruské aktivity evropských firem v energetickém a infrastrukturním odvětví. 

Paříž: Jde o zásah do mezinárodního práva

Za nedovolený zásah do mezinárodního práva označila pak nová americká opatření francouzská diplomacie. „Abychom se obrnili vůči extrateritoriálním následkům americké (případně jiné) legislativy, bude zapotřebí souběžně pracovat na přijetí národních mechanismů a aktualizovat ty evropské,“ řekla mluvčí francouzského ministerstva zahraničí Agnes Romatetová.

„Rusové mluví o tom, že snahou Američanů je prosadit se se svým zkapalněným plynem na evropském trhu. Ekonomická komentátorka upozorňovala, že zatímco cena ruského potrubního zemního plynu v průměru pro Evropu je 167 dolarů za tisíc kubíků, tak americký zkapalněný plyn by stál 256 dolarů za tisíc kubíků,“ prohlásil komentátor ČRo Plus Libor Dvořák.

Schválený návrh potvrzuje dřívější sankce vyhlášené exekutivním nařízením bývalého prezidenta Baracka Obamy. Reaguje také na ruskou agresi v Sýrii a na Ukrajině. Návrh také značně omezuje prezidentovy možnosti opatření odvolat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izrael udeřil na jihu Libanonu, útoky provedl i Hizballáh

Libanonské ministerstvo zdravotnictví tvrdí, že při úterních izraelských úderech na jihu Libanonu zahynulo devatenáct lidí. Teroristé z libanonského hnutí Hizballáh současně oznámili, že v oblasti pokračují střety mezi jeho bojovníky a izraelskými vojáky. Děje se tak navzdory příměří, které uzavřeli zástupci Libanonu a Izraele za zprostředkování USA. Informovala o tom agentura AFP.
před 3 hhodinami

USA zabavily v Indickém oceánu tanker spojovaný s Íránem, píše WSJ

Spojené státy americké v Indickém oceánu v noci na úterý zabavily ropný tanker spojovaný s Íránem, napsal s odvoláním na své zdroje list The Wall Street Journal (WSJ), podle něhož je plavidlo na americkém sankčním seznamu. List poznamenal, že tento krok přichází v době, kdy americký prezident Donald Trump pokračuje v ekonomickém tlaku na Írán, kterému rovněž hrozí obnovením bojů.
před 6 hhodinami

Trump nevylučuje nový útok na Írán. Podle Vance přinesly rozhovory pokrok

Spojené státy možná budou muset znovu zaútočit na Írán, řekl podle Reuters v úterý americký prezident Donald Trump s tím, že jistý si ale není. Poznamenal také, že Teherán prosí o uzavření dohody s Washingtonem. Viceprezident JD Vance mezitím na brífinku v Bílém domě uvedl, že rozhovory s Íránem přinesly značný pokrok, obnovení bojů ale také nevyloučil.
před 6 hhodinami

Britská policie vyšetřuje dvě podezření ze zneužívání dětí spojená s Epsteinem

Britská policie v úterý oznámila, že na základě dokumentů týkajících se amerického delikventa Jeffreyho Epsteina zahájila vyšetřování dvou přes dvacet let starých podezření ze zneužívání dětí. Informovaly o tom tiskové agentury. Dokumenty ze spisů o zesnulém sexuálním predátorovi zveřejnilo americké ministerstvo spravedlnosti na začátku letošního roku.
před 6 hhodinami

Ukrajina hlásí po ruských útocích mrtvé i raněné

Nejméně tři lidi zabila a dalších 23 zranila ruská raketa, která dopoledne zasáhla centrum města Pryluky v Černihivské oblasti na severu Ukrajiny. O aktuálním počtu obětí odpoledne informoval šéf regionu Vjačeslav Čaus. Mezi oběťmi je i patnáctiletý chlapec, který navzdory snaze lékařů podlehl zraněním. Útok v Prylukách způsobil rozsáhlé škody, poškozeny byly podniky, nákupní středisko, obchody, lékárny, školy, soukromé domy i auta, dodal Čaus. O úderech informovaly i úřady v dalších ukrajinských oblastech. Útoky na svém území hlásí i Rusko.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Letoun NATO sestřelil dron nad Estonskem

Rumunská stíhačka F-16 startující z Litvy v úterý sestřelila nad Estonskem dron zřejmě ukrajinského původu, sdělil estonský ministr obrany Hanno Pevkur zpravodajskému webu Delfi. Škody podle Pevkura nevznikly, po troskách dronu estonské úřady pátrají. Lotyšsko v úterý vyhlásilo kvůli dronu letecký poplach. Jedná se o nejnovější případy z řady narušení vzdušného prostoru v této zemi sousedící s Ruskem, uvedla agentura Reuters.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

WHO zkoumá možnosti vakcín a léčby proti epidemii eboly v Kongu

Světová zdravotnická organizace (WHO) zkoumá, zda by některé kandidátské vakcíny, tedy očkovací látky ve fázi výzkumu, nebo léčebné postupy, mohly být použity k potlačení epidemie eboly v Kongu (Demokratické republice Kongo). Informovala o tom v úterý agentura AFP. Organizace již dříve vyhlásila nárůst počtu případů vysoce nakažlivé hemoragické horečky za mezinárodní zdravotní stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Rutte vyzval k rovnoměrné pomoci Ukrajině. Narazil na odpor, proti je i Česko

Generální tajemník NATO Mark Rutte požádal spojence, aby na pomoc Ukrajině vyčlenili 0,25 procenta HDP. Snaží se tak zmírnit rostoucí napětí uvnitř Aliance ohledně nerovnoměrné pomoci Kyjevu, napsal server Politico. V pomoci zaostávají například některé státy z jihu Evropy. Návrh, který by znamenal uvolnění desítek miliard dolarů dodatečné pomoci, však narazil na odpor u části významných členů NATO. Proti se podle zdrojů ČTK vyslovila i Česká republika.
před 11 hhodinami
Načítání...