Nové podmínky předložila na jednání o nové ukrajinské vládě předsedkyně strany Vlast Julija Tymošenková. Další dvě strany, které mají vytvořit koalici – Lidová fronta stávajícího premiéra Arsenije Jaceňuka a Blok Petra Porošenka (BPP) – přitom již v pondělí daly Ukrajině naději, že se nejistota blíží ke konci, a že je koalice prakticky hotová.
Představitelé případných vládních stran by se podle šéfa Lidové fronty Maxyma Burbaka měli sejít v úterý v poledne, aby sestavili koaliční dohodu a vládní program. Julija Tymošenková však dala najevo, že tak daleko ještě není. „Pokud máme zachránit tento parlament, musíme předložit deset až patnáct zásadních podmínek, které je třeba projednat před vytvořením koalice,“ řekla Tymošenková v parlamentu.
Mezi novými podmínkami strany Vlast je zrušení daňového zatížení penzí nebo odvolání vládního rozhodnutí o výrazném zvýšení poplatků za energie. Zdražení plynu pro domácnosti bylo přitom jednou z hlavních podmínek pro záchranný program Mezinárodního měnového fondu. Pro jednání s MMF je však potřebná také funkční vláda.
Arsenij Jaceňuk ztratil parlamentní většinu v polovině února, když dosavadní čtyřčlennou koalici opustily strany Vlast a Svépomoc a podporu mu vypověděla i část poslanců BPP.
Premiérem by se mohl stát bývalý ministr pro místní rozvoj
Blok Petra Porošenka minulý týden navrhl do funkce budoucího premiéra Ukrajiny dosavadního šéfa parlamentu Volodymyra Hrojsmana a Lidová fronta dala najevo, že je ochotna o návrhu jednat. Osmatřicetiletý Hrojsman je členem Porošenkova bloku a je poměrně zkušeným politikem. Například v první Jaceňukově popřevratové vládě vykonával funkce vicepremiéra a ministra pro místní rozvoj.
Hrojsman chce do budoucí vlády povolat i bývalého slovenského ministra Ivana Mikloše. Ten podle aktuálního zjištění slovenského listu Denník N předběžně souhlasil, že bude v nové ukrajinské vládě působit jako vicepremiér a ministr financí. Podmínil to však tím, že si ponechá slovenské občanství. Mikloš již nyní působí jako poradce ukrajinské ministryně financí Natalje Jareskové
Ukrajinský generální prokurátor Šokin skončil
Ukrajinský parlament odvolal generálního prokurátora Viktora Šokina. Dramatické změny v čele prokuratury jsou projevem narůstající krize v ukrajinské justici, která po pádu proruského režimu před dvěma lety prochází složitým obdobím reforem. Šokin byl odvolán z podnětu prezidenta Petra Porošenka, který generálního prokurátora vyzval k demisi v polovině února. Ještě před tím ale stačil Šokin zbavit funkce svého reformního náměstka Davida Sakvarelidzeho.
Podle ukrajinských komentátorů je kyjevská generální prokuratura ochromena „justiční válkou“ mezi zastánci dřívějších pořádků a skupinou nově dosazených reformistů. Hlavním z nich byl Gruzínec Sakvarelidze, jenž byl na ukrajinskou prokuraturu povolán po převratu jako jeden ze zahraničních expertů, kteří mají „vyčistit“ justici a posílit její boj s všudypřítomnou korupcí. Sakvarelidze byl kromě funkce náměstka pověřen i vedením prokuratury Oděské oblasti. Skončil v obou funkcích.
Podle ukrajinských médií byli Sakvarelidze a jeho kolega Vitalij Kasko dlouhodobě se Šokinem ve vážném konfliktu, protože generální prokurátor údajně blokoval vyšetřování kauz bývalých vedoucích činitelů svrženého režimu prezidenta Viktora Janukovyče. Do sporu, který ohrožoval akceschopnost ukrajinské prokuratury, se vložil prezident Porošenko, který loni v létě zjednal křehké příměří.
