Norský soud začal projednávat stížnost Breivika na podmínky ve vězení

Soud v Norsku se začal zabývat stížností pravicového extremisty Anderse Behringa Breivika na podmínky ve vězení. Breivik, který v roce 2011 zabil v Oslu a na ostrově Utöya 77 lidí, zažaloval stát za porušování lidských práv. Soud se koná v tělocvičně ve věznici Skien, kde si Breivik odpykává 21letý trest vězení. Hned při příchodu se uvedl nacistickým pozdravem.

Proces by měl trvat do pátku a sám Breivik má vypovídat zhruba tři hodiny ve středu. Slyšení provázejí přísná bezpečnostní opatření. Média nebudou mít povoleno vysílat Breivikovo svědectví. Soud se totiž obává, že by svou výpověď mohl zneužít k propagaci radikálních postojů a ohled bere také na pozůstalé obětí. Breivik předvolal dva svědky, vězeňskou psychiatričku a představitelku úřadu ombudsmana, která má na starosti případy mučení a špatného zacházení. Verdikt má padnout zhruba za měsíc.

Sedmatřicetiletý Breivik se objevil na veřejnosti poprvé od procesu v roce 2012, kdy ho soud za terorismus poslal na 21 let do vězení. To je nejvyšší jednorázový trest, který je v Norsku možné uložit, ale lze jej prodlužovat až na doživotí. Breivik s hladce vyholenou hlavou a v tmavém obleku svého příchodu do improvizované soudní síně ihned využil k demonstraci extremistických názorů. Jakmile mu policisté sundali pouta, obrátil se k novinářům a zvedl pravici k nacistickému pozdravu.

Události: Breivik se soudí kvůli podmínkám ve vězení (zdroj: ČT24)

Breivik chce lepší podmínky ve vězení

Breivik už dřív podmínky ve vězení přirovnal k mučení a nyní obviňuje norskou vládu z porušení dvou článků evropské Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Vadí mu mimo jiné používání pout, omezování korespondence, pravidelné prohlídky cely či izolace od ostatních trestanců. 

Norské úřady zakázaly Breivikovi posílat dopisy, protože dospěly k názoru, že se snaží založit radikální protiislámské hnutí. Norská generální prokuratura uvedla, že v manifestu, který terorista sepsal krátce před útoky, Breivik uvádí, že „věznice je ideální místo pro verbování stoupenců“.

Ve věznici Skien je držen od roku 2013, předtím pobýval v káznici Ila poblíž Osla. Také tam si stěžoval na „nehumánní“ podmínky, například na to, že je jeho cela málo vyzdobená a že z ní nemá výhled ven. Káva se mu zdála studená, na chleba prý dostával málo másla a neměl dovoleno používat hydratační krém.

Norský soud řeší stížnosti Breivika (zdroj: ČT24)

Breivik má pro sebe tři místnosti a počítač

Prokuratura trvá na tom, že podmínky, které má Breivik ve věznici, „jsou v mezích toho, co Úmluva povoluje“. Podle ní vězeňské úřady jednají s Breivikem lidsky a s důstojností i přes krutost jeho činů. Pokud soud rozhodne, že podmínky Breivikova věznění jsou přesto příliš přísné a porušují lidská práva, může nařídit jejich zmírnění. Jestliže soud stížnosti zamítne, mohl by se Breivikův obhájce Öystein Storrvik obrátit na Evropský soud pro lidská práva.

Breivik může využívat tři místnosti – jednu ke spaní, druhou ke studiu a třetí ke cvičení. V cele má k dispozici televizi, PlayStation a počítač bez přístupu na internet. Ke cvičení může využívat i vězeňský dvůr. Úřady také Breivikovi nedávno povolily zahájit korespondenčně studium mezinárodních vztahů na univerzitě v Oslu, nově má prý dovoleno také vařit si vlastní jídlo a prát si prádlo.

Ostrov Utoya
Zdroj: Ints Kalnins/Reuters

Izolace neprospívá psychice Breivika, tvrdí jeho obhájce

Breivikův obhájce tvrdí, že jeho klient trpí depresemi a cítí se osamělý, protože nemá kontakt s nikým jiným než se zaměstnanci věznice. I se Storrvikem musí komunikovat přes sklo.„Jednou z hlavních věcí, kterou se (Breivik) chtěl ve vězení zabývat, bylo studium, ale s tím nyní skončil. Domnívám se, že to je známka toho, že izolace má negativní vliv na jeho psychické zdraví,“ řekl před zahájením procesu Storrvik.

Breivik na konci července 2011 ve vládní čtvrti v Oslu odpálil nálož, která zabila osm lidí. Krátce nato postřílel 69 členů letního tábora sociálnědemokratické mládeže na nedalekém ostrově Utöya. Podle svých slov zabíjel ve jménu boje proti multikulturalismu a invazi islámu.