Třetina věznic v Norsku funguje na principu otevřenosti. Dozorci nenosí zbraně, cely nemají mříže, vězni mají přístup k nožům i nářadí v dílnách. A hlavně – mají důvěru. Pracují a učí se samostatnosti. Norský vězeňský systém je zaměřený na nápravu, ne trest. Ten spočívá jen v omezení svobody. Země nezná doživotí a nejvyšší sazba je 21 let. Pobyt ve vězení je tak vlastně přípravou na opětovný život venku. A podmínky se mu snaží co nejvíce přiblížit.
Norsko netrestá, ale napravuje. Cely bez mříží a dozorci beze zbraní inspirují svět včetně Česka
Zemědělství je velká část naší filozofie. Jsme ekologičtí a humánní. Zvířata mají i sociální funkci. Učí empatii.
Bastoy - ostrov, kde vězni farmaří a učí se empatii
O titul nejpříjemnější či nejhumánnější vězení na světě soutěží dvě norské věznice – Bastoy a Halden. Otevřená věznice Bastoy jižně od Osla je vlastně taková vesnice na ostrově s 80 domy, 115 vězni a 70 dozorci. Z vězňů jsou zde pouze muži. Ti pomáhají farmařit, starat se o hospodářská zvířata, pěstovat zeleninu a ovoce. Čtvrtinu jídla si na ostrově sami vypěstují.
Hlavní recept? Důvěra
Zacházejte s lidmi jako s odpadem a oni jím budou. Zacházejte s nimi jako s lidskými bytostmi a oni se jako lidské bytosti budou chovat.
Vězni se můžou po ostrově volně pohybovat. Lyžují, jezdí na kole, rybaří, hrají tenis, karty, mohou si jít zaplavat. V kuchyni, kde si sami vaří, se dostanou k ostrým nožům i sekáčkům. V zimě chodí s motorovými pilami na dřevo a mohou také obsluhovat místní přívoz.
„Tady nám dávají důvěru a odpovědnost,“ říká jeho kapitán Peter, který si odpykává trest za obchodování s drogami a na Bastoy se dostal po osmi letech strávených ve vězení s maximální ostrahou. Na ostrově je kostel, škola, supermarket i knihovna.
Poslední zastávka před svobodou
Odpoledne, když jde většina dozorců domů, dohlíží na vězně jen hrstka hlídačů. „Každodenní život ve vězení by neměl být jiný, než jaký je běžný život, a to do té míry, jak jen je to možné,“ říká správce věznice Tom Eberhardt.
Požádat o přesunutí z jiného zařízení na ostrov mohou vězni, mezi nimi i vrazi či odsouzení za znásilnění, až když jim do propuštění zbývají tři roky. Na Bastoy je dokonce čekací listina.
- Koncept otevřených věznic se zrodil ve Finsku ve 30. letech a nyní je součástí norem napříč Skandinávií. Vězni si během výkonu trestu mohou v některých případech udržet práci venku, a to tak, že každodenně dojíždí. Třicet procent všech věznic v Norsku jsou otevřené věznice. Bastoy, která dříve sloužila jako známé nápravné středisko pro chlapce, se změnila ve věznici v roce 1982. Nyní je „norským klenotem“ mezi všemi otevřenými věznicemi.
Halden – vězení, kde je zbraní dozorců komunikace
Další podobná věznice je Halden, která se nachází na jihovýchodě Norska poblíž hranice se Švédskem. Postavená byla v roce 2010 za 250 milionů dolarů. Má kapacitu pro 250 vězňů. Každých deset až dvanáct cel má společný obývací pokoj a kuchyň.
GALERIE
Věznice Halden
V roce 2014 ji navštívil bývalý dozorce z New Yorku James Conway: „Je to to nejlepší vězení jaké si jen můžete představit, pokud jste zločinec.“ Neskrýval překvapení nad výbavou kuchyně, kde jsou ocelové příbory, v dílně vězni pracují s pilami, kleštěmi, či pilníky. „Nemusíte je zapékat do dortů,“ poznamenává.
Při návštěvě nahrávacího studia s kytarami, bubny, mixovacími pulty odmítá věřit, že je ve vězení: „Je to vězeňská utopie“. „Víc liberální byste mohli být snad už jen předáním klíčů vězňům.“
Halden je vězení s maximální ostrahou. Přesto v něm nejsou mříže na oknech, kamery v celách. Dozorci u sebe nenosí zbraně. Jejich zbraní je podle jejich vlastních slov komunikace, tedy to, že s vězni mluví, jsou v častém kontaktu. Více než dozorci jsou sociálními pracovníky. S vězni jí i sportují. Překážku útěku tam tvoří vlastně jen vysoké zdi, kterými je věznice postavená v horách uprostřed lesů obklopená.
Polovinu personálu tvoří ženy. Jejich přítomnost má tlumit napětí. „Nikdo nás nenutil zde pracovat. Je to naše volba,“ říká hudební učitelka a členka dozorcovské pěvecké skupiny v Haldenu. Ta vznikla při uvedení věznice do provozu. Dozorci tehdy natočili video, kde zpívají „We are the World“.
Do zařízení se jezdí dívat delegace z celého světa. Natáčel v ní i známý americký režisér Michael Moore, chtěl poukázat na rozdíly mezi americkým a norským přístupem.
Jaká je cesta věznicemi
Většina norských vězňů ale přinejmenším začátek výkonu trestu tráví v zařízeních podobných jako jinde ve světě, kde jsou na oknech mříže a kromě času, kdy se účastní skupinových aktivit, jsou zamčeni v celách. Ke konci výkonu trestu úřady rozhodují, jestli je přemístit do věznic s volnějším režimem, což je finální příprava na život na svobodě. Dovolené mají třeba i návštěvy příbuzných.
Chceme, aby byli všichni při propuštění připraveni na běžný život.
Trest je v omezení svobody
Podle Norské nápravné služby by vězení mělo být pouze omezením svobody, ale nic víc. Trestanci by měli mít stejná práva jako všichni ostatní v Norsku. Vězni mohou například během výkonu trestu studovat, zůstává jim také právo volit.
Taková práva má i masový vrah Anders Breivik, který se letos nechal přejmenovat na Fjotolf Hansen, přestože si svůj trest už pět let odpykává ve věznici Skien v křídle s nejvyšší ostrahou. Soud jej za vraždu 77 lidí poslal 24. srpna 2012 na 21 let do vězení. Od té doby si Breivik opakovaně stěžuje na izolaci, nošení želízek či osobní prohlídky.
Pobouření u norské veřejnosti ale vyvolala hlavně jeho stížnost na kvalitu vězeňského jídla. Studená káva a jídlo ohřívané v mikrovlnné troubě je podle pravicového extremisty „horší než waterboarding“, tedy způsob mučení navozující pocit tonutí. Za nedůstojné označil také nutnost jíst plastovým příborem.
GALERIE
Věznice Skien, kde si Breivik odpykává svůj trest
Breivik má k dispozici tři cely – obytnou, pracovní a tréninkovou o celkové ploše 30 metrů čtverečních. Celý den se mezi nimi může svobodně pohybovat. Může hrát videohry, sledovat televizi, číst noviny, má počítač (bez internetu), může si sám vařit a prát, má telefonní kontakt s přítelkyní, má kontakt s právníky, knězem, zdravotníky i vězeňskými pracovníky.
Tresty v Norsku jsou většinou velmi nízké, obvykle nejsou delší než osm měsíců a téměř 90 procent trestů je kratších než jeden rok. V Americe je průměrná délka trestu 4,5 roku.
Nejvyšší sazba v Norsku je 21 let, tedy žádné doživotí nebo dokonce trest smrti. U vězňů, kteří by ale stále představovali nebezpečí pro společnost, je možné tento trest prodlužovat, a to až doživotně. Jen 94 vězňů, mezi nimi i Breivik, bylo loni v Norsku umístěno ve věznicích s mimořádnou ostrahou v takzvané preventivní detenci.
Zpět se v Norsku vrací jen pětina
Norský vězeňský systém má v zemi své kritiky. Jak podotýká BBC, je ale těžké říci, že nefunguje. Většina zločinců, která v Norsku opustí vězení, se do něj už znovu nevrátí. Recidiva je tam jedna z nejnižších na světě. Během dvou let se vrátí jen asi 20 procent vězňů.
Sledování recidivy se ale netýká trestanců z jiných zemí, kteří v Norsku tvoří třetinu všech vězňů. Zejména jde o lidi z Polska, Litvy nebo Rumunska. „To vytváří nové výzvy spojené s komunikací, jazykem, kulturním porozuměním, bezpečností a tak dále,“ říká zástupce generálního ředitele Norské nápravné služby Jan-Erik Sandlie.
Graffiti ve věznici Halden v Norsku
„Řada vězňů tráví svůj čas studiem, navazováním kontaktů s lidmi z venku, chtějí si najít práci. Tohle většinu cizích trestanců nezajímá, protože po skončení trestu mohou být deportováni, nebo mohou být přemístěni do své domovské země k dokončení trestu tam,“ vysvětluje Sandlie.
Například ve Velké Británii je recidiva zhruba 45procentní a ve Spojených státech se do vězení do pěti let od propuštění vrátí více než 76 procent lidí.
Otevřené věznice chce i Česko
V České republice se recidiva pohybuje kolem 70 procent. Nová koncepce vězeňství v ČR do roku 2025 má za cíl toto číslo snížit, a to podobnými principy, jaké fungují v Norsku.
Do konce letošního roku by například měla začít fungovat první otevřená věznice v ČR, a to v Jiřicích na Nymbursku. Otevřené věznice fungují například také v Rumunsku.
- Má mít kapacitu až pro stovku vězňů. V první etapě by vznikly čtyři obytné přízemní domy a jedna provozní budova. Už v říjnu 2017 by mohlo do věznice přestoupit 32 vězňů. Domy budou bez mříží a areál bude monitorován kamerami. Výstavba bude stát odhadem 23 milionů korun. V případě, že bude projekt fungovat, otevřené věznice by měly vyrůst i na dalších místech v ČR.
