Nobelova cena za lékařství patří neurologům za objev „vnitřního GPS“ v mozku

Stockholm - Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství získali neurologové John O'Keefe ze Spojených států a norští manželé May-Britt Moserová a Edvard Moser. Jména laureátů dnes oznámil stockholmský Karolinský institut.

„Jejich objevy vyřešily problém, nad nímž si lámali filozofové a vědci hlavu po celá staletí. Jak mozek vytváří mapu prostoru, který nás obklopuje, a jak se dokážeme orientovat v takovém složitém prostředí,“ uvedl institut. Objev navigačního systému v mozku prý může pomoci pochopit mechanismus ztráty prostorové paměti, která postihuje pacienty trpící Alzheimerovou chorobou, konstatoval Karolinský institut.

Podle předsedkyně České společnosti pro neurovědy Evy Sykové dává objev do budoucna šanci lidem s poruchami paměti a orientace, což jsou i pacienti s Alzheimerovou nemocí. U nich jsou tyto buňky poškozeny. 

Karolínský institut ve Stockholmu oznamuje laureáty NC za lékařství
Zdroj: ČT24/ČTK/AP

Krysy i lidé mají vnitřní GPS

O'Keefe, který se narodil ve Spojených státech a v současnosti působí na londýnské univerzitě UCL, odhalil první součást našeho „vnitřního GPS“ v roce 1971. Při pokusu s krysami tehdy zjistil, že když je hlodavec v určitém bodu v místnosti, aktivuje se u něj určitý typ nervových buněk. O'Keefe přitom dokázal, že tyto buňky neregistrují pouze zrakový vjem, ale kreslí vnitřní mapu daného prostředí.

Nové nervové buňky se tvoří v nervových komorách a cestují do části velkého mozku zvané hipokampus, protože tam se pořád musejí ukládat nové a nové paměťové stopy. „Podpora tvorby těchto buněk různými léky nebo činnostmi vede ke zlepšení paměti. V budoucnosti by bylo možné podpořit dobrou funkci tvorbou nových buněk v hipokampu nebo třeba i transplantacemi kmenových buněk,“ shrnula Syková.

O čtyřiatřicet let později May-Britt a Edvard Moserovi z univerzity v norském Trondheimu identifikovali další typ nervových buněk, které vytvářejí systém souřadnic a umožňují přesné hledání cesty v prostoru. Objev navigačního systému v mozku může pomoci hlavně při léčbě Alzheimerovy choroby.

May-Britt Moserová (51)

Narodila se 4. ledna 1963 v norském Fosnavagu. V roce 1990 vystudovala psychologii na univerzitě v Oslu, o pět let později zde získala doktorát z neurofyziologie.

V letech 1994–1996 působila v neurovědeckém centru při Edinburské univerzitě a taktéž spolupracovala s Johnem O'Keefem na londýnské univerzitě UCL. Potom se vrátila do Norska na Norskou univerzitu věd a technologií (NTNU) v Trondheimu, kde byla v roce 2000 jmenována profesorkou.

Edvard Moser (52)

Narodil se 27. dubna 1962 v Alesundu. Na univerzitě v Oslu vystudoval matematiku a statistiku v roce 1985 a o pět let později psychologii a neurobiologii, v roce 1995 získal doktorát z neurofyziologie.

Poté působil v letech 1994-1996 na Edinburské univerzitě a spolupracoval s Johnem O´Keefem na londýnské univerzitě UCL. Poté se vrátil do Norska na Norskou univerzitu věd a technologií (NTNU) v Trondheimu, kde byl v roce 1998 jmenován profesorem neurovědy.

John O'Keefe (74)

Narodil se 18. listopadu 1939 v New Yorku, kde také vyrůstal. Má americké a britské občanství. Bakalářský titul obdržel na Newyorské městské koleji, doktorát získal na kanadské McGillově univerzitě, kde také po studiu pracoval jako vědecký pracovník. Později studoval postgraduálně na londýnské univerzitě UCL, kde se v roce 1987 stal profesorem.

Již od počátku kariéry se věnoval výzkumu mozku, hlavně jeho části zvané hipokampus, kde je mimo jiné centrum paměti a prostorové orientace. Své pokusy prováděl také na potkanech. Je držitelem řady ocenění, v roce 2008 například obdržel Gruberovu cenu za výzkum nervové soustavy.

Cenu za fyziologii a lékařství obdrželo dosud celkem 204 vědců a lékařů, z toho deset žen. První ženskou nositelkou se v roce 1947 stala pražská rodačka Gerty Coriová, která také ocenění dostala spolu se svým manželem. 

Začíná týden „nobelovek“  

Vyhlášením Nobelovy ceny za lékařství začal týden, během nějž bude ohlášena v úterý cena za fyziku, ve středu cena za chemii, ve čtvrtek za literaturu a v pátek za mír. Příští pondělí se pak svět dozví jméno laureáta Nobelovy ceny za ekonomii.   

Na vyznamenané kromě finanční částky ve výši osmi milionů švédských korun (téměř 24 milionů Kč) čeká i účast na tradičním slavnostním ceremoniálu, který se uskuteční v den výročí úmrtí Alfreda Nobela 10. prosince. Nobelova cena za mír se bude předávat v norském hlavním městě Oslu, ceny za lékařství, ekonomii, fyziku, chemii a literaturu ve Stockholmu. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kuba se znovu ocitla bez elektřiny, úřady usilují o obnovení dodávek energie

Kubánská energetická síť v pondělí pozdě večer SELČ opět zkolabovala, informovala agentura Reuters s odvoláním na státní média. Vláda v Havaně se mezitím snaží síť zprovoznit, obyvatelé ostrovní země se ocitli v naprosté tmě a bez dodávek elektřiny i v neděli.
před 32 mminutami

Skupina amerických států vedených demokraty žaluje Trumpa kvůli novým clům

Skupina 25 států USA vedených demokraty zažalovala administrativu prezidenta Donalda Trumpa kvůli zavedení nových cel na zboží od 60 obchodních partnerů. Podle agentury Reuters to uvedla kancelář generálního prokurátora státu Oregon Dana Rayfielda. Bílý dům na žádost o komentář zatím nereagoval.
před 50 mminutami

Počet obětí červnových zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 6125

Počet obětí dvou červnových zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 6125, uvedl podle agentury Reuters předseda tamního parlamentu Jorge Rodríguez. V nemocnicích bylo ošetřeno téměř 61 tisíc lidí. Počet obětí uváděný před dvěma týdny činil 5278. Podle OSN by jich mohlo být až 50 tisíc, některé odhady však hovoří spíše o čísle blížícímu se deseti tisícům.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

USA a Írán znovu jednají, tvrdí Trump. Rozhovory nevedeme, zní z Teheránu

Spojené státy a Írán v pondělí začnou znovu jednat. Podle agentury AFP to v noci na pondělí oznámil americký prezident Donald Trump, který předtím odvolal ohlášený rozsáhlý útok proti islámské republice. Zatímco Trump tvrdil, že o odklad úderů žádal Teherán a další země v regionu, íránská média s odkazem na své zdroje označila prezidentovo tvrzení o teheránské žádosti za lež. Teherán během pondělí uvedl, že s USA nevede žádné rozhovory. Trump následně znovu prohlásil, že strany jednají.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Po vlně zatýkání se turecká opozice štěpí. Předák Özel založil novou stranu

Turecká opozice čelí největší vlně zatýkání za poslední roky. Vládní represe odstartovaly také rozdělení opozičních sil. Z Republikánské lidové strany (CHP) koncem července odešlo 91 poslanců včetně sesazeného předsedy Özgüra Özela. Založili Yeni Parti – Novou stranu. Do dvou let chtějí být hlavními vyzyvateli dlouholetého prezidenta Recepa Erdogana v příštích volbách.
před 7 hhodinami

Ukrajina udeřila na další sklad Wildberries, Rusko zasáhlo čerpací stanici

Největší ruský internetový prodejce Wildberries oznámil, že Ukrajina zaútočila na další jeho sklad. Cílem dronového útoku byl i okupovaný Krym a Bělgorodská státní technologická univerzita vyvíjející bezpilotní stroje. Několik mrtvých je po pádu dronu na pláž v ruském Krasnodarském kraji, je ale možné, že se tak stalo po zásahu protivzdušné obrany. Rusko zabilo několik lidí na čerpací stanici v Dněpropetrovské oblasti a bombardovalo obytnou oblast u Záporoží poté, co už v neděli svrhlo bomby přímo na toto město.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

V Ceutě jsou stále tisíce migrantů, uvádí starosta

Ve španělském autonomním městě Ceuta na severoafrickém pobřeží je stále tři až pět tisíc migrantů, odhadl v pondělí starosta Juan Jesús Vivas. Podle španělských médií Vivas také zvýšil odhad počtu lidí, kteří ve čtvrtek přišli či připlavali nelegálně z Maroka do Ceuty, na osmdesát tisíc. Španělská vláda hovoří o asi padesáti tisících. Drtivá většina příchozích dobrovolně opustila město v pátek, ostatní odejít nechtějí. Vláda v Madridu v pondělí uvedla, že v Ceutě zůstává na 2,5 tisíce migrantů.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Trumpův vítězný oblouk by výrazně narušil panorama Washingtonu, varuje posudek

Vítězný oblouk vysoký 76 metrů, jehož výstavbu prosazuje americký prezident Donald Trump, by změnil panorama Washingtonu natolik, že by narušil výhled z desítek památek v metropoli. V úterý to napsal deník The New York Times (NYT) s odvoláním na nový posudek Správy národních parků (NPS).
před 10 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.