Nobelova cena za lékařství patří neurologům za objev „vnitřního GPS“ v mozku

Stockholm - Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství získali neurologové John O'Keefe ze Spojených států a norští manželé May-Britt Moserová a Edvard Moser. Jména laureátů dnes oznámil stockholmský Karolinský institut.

„Jejich objevy vyřešily problém, nad nímž si lámali filozofové a vědci hlavu po celá staletí. Jak mozek vytváří mapu prostoru, který nás obklopuje, a jak se dokážeme orientovat v takovém složitém prostředí,“ uvedl institut. Objev navigačního systému v mozku prý může pomoci pochopit mechanismus ztráty prostorové paměti, která postihuje pacienty trpící Alzheimerovou chorobou, konstatoval Karolinský institut.

Podle předsedkyně České společnosti pro neurovědy Evy Sykové dává objev do budoucna šanci lidem s poruchami paměti a orientace, což jsou i pacienti s Alzheimerovou nemocí. U nich jsou tyto buňky poškozeny. 

Karolínský institut ve Stockholmu oznamuje laureáty NC za lékařství
Zdroj: ČT24/ČTK/AP

Krysy i lidé mají vnitřní GPS

O'Keefe, který se narodil ve Spojených státech a v současnosti působí na londýnské univerzitě UCL, odhalil první součást našeho „vnitřního GPS“ v roce 1971. Při pokusu s krysami tehdy zjistil, že když je hlodavec v určitém bodu v místnosti, aktivuje se u něj určitý typ nervových buněk. O'Keefe přitom dokázal, že tyto buňky neregistrují pouze zrakový vjem, ale kreslí vnitřní mapu daného prostředí.

Nové nervové buňky se tvoří v nervových komorách a cestují do části velkého mozku zvané hipokampus, protože tam se pořád musejí ukládat nové a nové paměťové stopy. „Podpora tvorby těchto buněk různými léky nebo činnostmi vede ke zlepšení paměti. V budoucnosti by bylo možné podpořit dobrou funkci tvorbou nových buněk v hipokampu nebo třeba i transplantacemi kmenových buněk,“ shrnula Syková.

O čtyřiatřicet let později May-Britt a Edvard Moserovi z univerzity v norském Trondheimu identifikovali další typ nervových buněk, které vytvářejí systém souřadnic a umožňují přesné hledání cesty v prostoru. Objev navigačního systému v mozku může pomoci hlavně při léčbě Alzheimerovy choroby.

May-Britt Moserová (51)

Narodila se 4. ledna 1963 v norském Fosnavagu. V roce 1990 vystudovala psychologii na univerzitě v Oslu, o pět let později zde získala doktorát z neurofyziologie.

V letech 1994–1996 působila v neurovědeckém centru při Edinburské univerzitě a taktéž spolupracovala s Johnem O'Keefem na londýnské univerzitě UCL. Potom se vrátila do Norska na Norskou univerzitu věd a technologií (NTNU) v Trondheimu, kde byla v roce 2000 jmenována profesorkou.

Edvard Moser (52)

Narodil se 27. dubna 1962 v Alesundu. Na univerzitě v Oslu vystudoval matematiku a statistiku v roce 1985 a o pět let později psychologii a neurobiologii, v roce 1995 získal doktorát z neurofyziologie.

Poté působil v letech 1994-1996 na Edinburské univerzitě a spolupracoval s Johnem O´Keefem na londýnské univerzitě UCL. Poté se vrátil do Norska na Norskou univerzitu věd a technologií (NTNU) v Trondheimu, kde byl v roce 1998 jmenován profesorem neurovědy.

John O'Keefe (74)

Narodil se 18. listopadu 1939 v New Yorku, kde také vyrůstal. Má americké a britské občanství. Bakalářský titul obdržel na Newyorské městské koleji, doktorát získal na kanadské McGillově univerzitě, kde také po studiu pracoval jako vědecký pracovník. Později studoval postgraduálně na londýnské univerzitě UCL, kde se v roce 1987 stal profesorem.

Již od počátku kariéry se věnoval výzkumu mozku, hlavně jeho části zvané hipokampus, kde je mimo jiné centrum paměti a prostorové orientace. Své pokusy prováděl také na potkanech. Je držitelem řady ocenění, v roce 2008 například obdržel Gruberovu cenu za výzkum nervové soustavy.

Cenu za fyziologii a lékařství obdrželo dosud celkem 204 vědců a lékařů, z toho deset žen. První ženskou nositelkou se v roce 1947 stala pražská rodačka Gerty Coriová, která také ocenění dostala spolu se svým manželem. 

Začíná týden „nobelovek“  

Vyhlášením Nobelovy ceny za lékařství začal týden, během nějž bude ohlášena v úterý cena za fyziku, ve středu cena za chemii, ve čtvrtek za literaturu a v pátek za mír. Příští pondělí se pak svět dozví jméno laureáta Nobelovy ceny za ekonomii.   

Na vyznamenané kromě finanční částky ve výši osmi milionů švédských korun (téměř 24 milionů Kč) čeká i účast na tradičním slavnostním ceremoniálu, který se uskuteční v den výročí úmrtí Alfreda Nobela 10. prosince. Nobelova cena za mír se bude předávat v norském hlavním městě Oslu, ceny za lékařství, ekonomii, fyziku, chemii a literaturu ve Stockholmu. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Vraždění ve Fáširu jeví známky genocidy, míní OSN

Hromadné vraždění etnických skupin súdánského Fáširu nese znaky genocidy. V nové zprávě to uvedla nezávislá vyšetřovací komise OSN. Město rok a půl obléhaly polovojenské Jednotky rychlé podpory (RSF). Po jeho dobytí svědci hovořili o masakrech civilistů včetně dětí.
před 28 mminutami

VideoZápad musí zmobilizovat své síly, míní Lipavský. Podle Vondráčka není odpověď na bojišti

Hosté Událostí, komentářů debatovali o mírových jednáních mezi Ukrajinou, Ruskem a USA. „Ukrajina hraje o všechno. Území je pro ně zásadní, ale na druhou stranu nevidím jiné řešení, než nabízí USA (územní ústupky). Odpověď se na bojišti nenajde,“ řekl šéf zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO). Bývalý ministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) vyjednávání také vítá, ale zdůrazňuje, že Západ musí zmobilizovat všechny své síly, protože to je podle něj to jediné, co na Moskvu platí. „Nedali jsme do boje proti Rusku dostatek zdrojů, aby se to podařilo ukončit,“ míní Lipavský. Oba se shodli, že by Evropa měla mít v těchto jednáních svého vyjednavače. Diskusi moderoval Lukáš Dolanský.
před 43 mminutami

Jihokorejský exprezident dostal doživotí za vyhlášení stanného práva

Jihokorejský soud odsoudil odvolaného exprezidenta Jun Sok-jola k doživotnímu vězení v souvislosti s vyhlášením stanného práva v prosinci 2024. Podle soudu je vinen ze vzpoury, píše BBC. Prokuratura žádala trest smrti.
08:11Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoKanada navyšuje obranný rozpočet a chce víc podpořit domácí zbrojaře

Kanada se rozhodla zrychlit tempo růstu výdajů na obranu. Premiér Mark Carney oznámil, že země dosáhne dvouprocentního podílu na hrubém domácím produktu už letos na jaře, tedy o deset let dříve, než bylo původně plánováno. Země, kterou USA a další spojenci kritizují za nedostatečné výdaje v této oblasti, chce také posílit domácí obranný sektor. Aktuálně vynakládá zhruba sedmdesát procent rozpočtu na americké zbraně a zbytek na domácí produkci. Ottawa chce tento poměr během dekády otočit.
před 3 hhodinami

Peruánský parlament zvolil prozatímním prezidentem Josého Balcázara

Peruánský parlament ve čtvrtek zvolil dočasným prezidentem země Josého Balcázara, informuje agentura AP. Děje se tak po sesazení prezidenta Josého Jerího, který čelí vyšetřování kvůli nepřiznaným schůzkám se dvěma čínskými podnikateli. Peru mění hlavu státu dva měsíce před parlamentními a prezidentskými volbami.
06:06Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Zuckerberg: Meta nemá za cíl maximalizovat čas strávený na Instagramu

Ředitel společnosti Meta Mark Zuckerberg a protistrana se ve středu utkali v soudní síni v Los Angeles, kde Zuckerberg odpovídal na otázky týkající se používání Instagramu mladými lidmi a jeho výpovědi před Kongresem, píše AP. Zuckerberg například uvedl, že dříve měla Meta cíle spojené s maximalizací času stráveného na Instagramu, ale dodal, že on a společnost se vědomě rozhodli od těchto cílů upustit a místo toho se zaměřit na užitečnost. Zuckerbergova výpověď je součástí bezprecedentního soudního procesu, který se zabývá otázkou, zda platformy Meta záměrně způsobují závislost a škodí dětem.
05:00Aktualizovánopřed 5 hhodinami

AFP: USA přesouvají k Íránu velký počet lodí i bojových letounů

Spojené státy přesouvají k Íránu velký počet lodí, bojových letadel i logistických letounů, napsala ve středu večer agentura AFP. Děje se tak v situaci, kdy anonymní zdroje z americké administrativy dávají v médiích najevo, že by prezident Donald Trump mohl nařídit údery na Írán. Podle CNN by takový útok mohl nastat během víkendu, ale Trump ještě neučinil konečné rozhodnutí, zda takové akce schválí.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

USA vyvíjí internetový portál, který obejde blokace obsahu v Evropě

Americké ministerstvo zahraničí vyvíjí internetový portál, který umožní lidem v Evropě i jinde ve světě zobrazit obsah zakázaný jejich vládami, napsala agentura Reuters s odkazem na tři informované zdroje. Uživatelé by si tak podle agentury mohli prohlížet zablokovaný obsah, který by mimo jiné mohl zahrnovat projevy nenávisti či teroristickou propagandu. Stránka bude mít podle zdrojů doménu freedom.gov.
před 11 hhodinami
Načítání...