Nobelova cena za lékařství patří neurologům za objev „vnitřního GPS“ v mozku

Stockholm - Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství získali neurologové John O'Keefe ze Spojených států a norští manželé May-Britt Moserová a Edvard Moser. Jména laureátů dnes oznámil stockholmský Karolinský institut.

„Jejich objevy vyřešily problém, nad nímž si lámali filozofové a vědci hlavu po celá staletí. Jak mozek vytváří mapu prostoru, který nás obklopuje, a jak se dokážeme orientovat v takovém složitém prostředí,“ uvedl institut. Objev navigačního systému v mozku prý může pomoci pochopit mechanismus ztráty prostorové paměti, která postihuje pacienty trpící Alzheimerovou chorobou, konstatoval Karolinský institut.

Podle předsedkyně České společnosti pro neurovědy Evy Sykové dává objev do budoucna šanci lidem s poruchami paměti a orientace, což jsou i pacienti s Alzheimerovou nemocí. U nich jsou tyto buňky poškozeny. 

Karolínský institut ve Stockholmu oznamuje laureáty NC za lékařství
Zdroj: ČT24/ČTK/AP

Krysy i lidé mají vnitřní GPS

O'Keefe, který se narodil ve Spojených státech a v současnosti působí na londýnské univerzitě UCL, odhalil první součást našeho „vnitřního GPS“ v roce 1971. Při pokusu s krysami tehdy zjistil, že když je hlodavec v určitém bodu v místnosti, aktivuje se u něj určitý typ nervových buněk. O'Keefe přitom dokázal, že tyto buňky neregistrují pouze zrakový vjem, ale kreslí vnitřní mapu daného prostředí.

Nové nervové buňky se tvoří v nervových komorách a cestují do části velkého mozku zvané hipokampus, protože tam se pořád musejí ukládat nové a nové paměťové stopy. „Podpora tvorby těchto buněk různými léky nebo činnostmi vede ke zlepšení paměti. V budoucnosti by bylo možné podpořit dobrou funkci tvorbou nových buněk v hipokampu nebo třeba i transplantacemi kmenových buněk,“ shrnula Syková.

O čtyřiatřicet let později May-Britt a Edvard Moserovi z univerzity v norském Trondheimu identifikovali další typ nervových buněk, které vytvářejí systém souřadnic a umožňují přesné hledání cesty v prostoru. Objev navigačního systému v mozku může pomoci hlavně při léčbě Alzheimerovy choroby.

May-Britt Moserová (51)

Narodila se 4. ledna 1963 v norském Fosnavagu. V roce 1990 vystudovala psychologii na univerzitě v Oslu, o pět let později zde získala doktorát z neurofyziologie.

V letech 1994–1996 působila v neurovědeckém centru při Edinburské univerzitě a taktéž spolupracovala s Johnem O'Keefem na londýnské univerzitě UCL. Potom se vrátila do Norska na Norskou univerzitu věd a technologií (NTNU) v Trondheimu, kde byla v roce 2000 jmenována profesorkou.

Edvard Moser (52)

Narodil se 27. dubna 1962 v Alesundu. Na univerzitě v Oslu vystudoval matematiku a statistiku v roce 1985 a o pět let později psychologii a neurobiologii, v roce 1995 získal doktorát z neurofyziologie.

Poté působil v letech 1994-1996 na Edinburské univerzitě a spolupracoval s Johnem O´Keefem na londýnské univerzitě UCL. Poté se vrátil do Norska na Norskou univerzitu věd a technologií (NTNU) v Trondheimu, kde byl v roce 1998 jmenován profesorem neurovědy.

John O'Keefe (74)

Narodil se 18. listopadu 1939 v New Yorku, kde také vyrůstal. Má americké a britské občanství. Bakalářský titul obdržel na Newyorské městské koleji, doktorát získal na kanadské McGillově univerzitě, kde také po studiu pracoval jako vědecký pracovník. Později studoval postgraduálně na londýnské univerzitě UCL, kde se v roce 1987 stal profesorem.

Již od počátku kariéry se věnoval výzkumu mozku, hlavně jeho části zvané hipokampus, kde je mimo jiné centrum paměti a prostorové orientace. Své pokusy prováděl také na potkanech. Je držitelem řady ocenění, v roce 2008 například obdržel Gruberovu cenu za výzkum nervové soustavy.

Cenu za fyziologii a lékařství obdrželo dosud celkem 204 vědců a lékařů, z toho deset žen. První ženskou nositelkou se v roce 1947 stala pražská rodačka Gerty Coriová, která také ocenění dostala spolu se svým manželem. 

Začíná týden „nobelovek“  

Vyhlášením Nobelovy ceny za lékařství začal týden, během nějž bude ohlášena v úterý cena za fyziku, ve středu cena za chemii, ve čtvrtek za literaturu a v pátek za mír. Příští pondělí se pak svět dozví jméno laureáta Nobelovy ceny za ekonomii.   

Na vyznamenané kromě finanční částky ve výši osmi milionů švédských korun (téměř 24 milionů Kč) čeká i účast na tradičním slavnostním ceremoniálu, který se uskuteční v den výročí úmrtí Alfreda Nobela 10. prosince. Nobelova cena za mír se bude předávat v norském hlavním městě Oslu, ceny za lékařství, ekonomii, fyziku, chemii a literaturu ve Stockholmu. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Hútíové útočili na Saúdskou Arábii, podle jí vedené koalice zranili 73 lidí

Série útoků jemenských povstalců hútíů na cíle v jižní části Saúdské Arábie zranila 73 civilistů včetně žen a dětí, uvedla Rijádem vedená koalice v Jemenu, která zároveň slíbila odvetu. Podle hútíů bylo zasaženo mezinárodní letiště i zařízení saúdskoarabské ropné společnosti Aramco, napsala agentura AFP.
před 31 mminutami

Ukrajinský generální prokurátor po korupčním skandálu oznámil rezignaci

Ukrajinský generální prokurátor Ruslan Kravčenko oznámil, že prezidentovi Volodymyru Zelenskému a parlamentu předložil svou rezignaci. Učinil tak po korupčním skandálu, který v uplynulých dnech zasáhl jeho úřad. Svůj krok označil za politické rozhodnutí a odmítl, že by se podílel na údajném korupčním schématu, píše agentura Reuters.
02:14Aktualizovánopřed 49 mminutami

Rusko po třídenní přestávce obnovilo útoky na Kyjev, úřady hlásí dva mrtvé

Moskva v noci na úterý obnovila útoky na ukrajinské hlavní město Kyjev, oznámily místní úřady. Městem otřásly exploze, útoky si vyžádaly nejméně dva mrtvé a sedm zraněných, píše agentura Reuters. Údery přišly po skončení třídenní přestávky v útocích na Kyjev a Moskvu, kterou obě strany vyhlásily v souvislosti s cestou amerických vyjednavačů Steva Witkoffa a Jareda Kushnera nejprve do Moskvy a následně do Kyjeva.
02:58Aktualizovánopřed 58 mminutami

Švédská krajní pravice může prolomit tabu a získat vládní křesla

Švédsko čekají 13. září parlamentní volby, které ještě před několika týdny vypadaly jako téměř rozhodnutý souboj. Středolevá opozice vedená sociální demokratkou Magdalenou Anderssonovou měla v průzkumech náskok kolem deseti procentních bodů. V posledních dnech se ale situace výrazně proměnila. Nejnovější průzkumy ukazují mnohem těsnější rozdíl a připouštějí, že vláda současného premiéra Ulfa Kristerssona může mandát obhájit. Poprvé ve švédské historii se součástí vládní koalice může stát krajně pravicová strana.
před 2 hhodinami

Sýrie zatkla generála Asadova režimu, v roce 2011 krvavě potlačil protesty

Syrské úřady oznámily zatčení bývalého generála Muhammada Alího Durghama, který byl jedním z hlavních důstojníků někdejšího diktátorského režimu Bašára Asada. Vztahují se na něj evropské sankce a je obviněn z účasti na krvavém potlačení demonstrací v roce 2011 a z masakru v Hamá v roce 1982, píše agentura AFP. Podle SANA byl zadržen v pobřežním městě Tartús.
před 10 hhodinami

Policie na západě Německa podnikla v souvislosti se sabotážemi několik zásahů

Policie u západoněmeckého Wuppertalu podnikla rozsáhlý zásah u elektrické stanice, odkud byl ohlášen pohyb podezřelého člověka. Nikoho ale nezadržela. Další zásahy provedla policie i na jiných místech v zemi, mimo jiné u elektrárny ve Weisweileru nedaleko Cách, kde u vysokonapěťového vedení nalezla několik výbušných zařízení, napsala agentura DPA. Německo v posledních dnech čelí sérii sabotáží v rozvodnách elektřiny.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

„Vítejte, generále.“ Bělehrad se rozloučil s válečným zločincem Mladičem

Dav lidí v pondělí ráno v Bělehradě obklopil rakev s usvědčeným válečným zločincem Ratkem Mladičem, který zemřel na konci srpna ve věku 84 let ve vězeňské nemocnici v Haagu. Následoval okázalý církevní smuteční obřad, který předem vyvolal mezinárodní odsouzení. Kritika přišla především ze strany EU, o členství v níž se Srbsko uchází. Bývalý bosenskosrbský vojenský vůdce byl odpoledne pohřben na bělehradském Topčiderském hřbitově.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Srbská vláda požádala Vučiče o vyhlášení předčasných voleb

Srbská vláda požádala prezidenta Aleksandara Vučiče, aby rozpustil parlament a vyhlásil předčasné volby. Po mimořádném zasedání kabinetu to v televizním vystoupení oznámil premiér Djuro Macut, píše agentura Reuters. Řádný termín voleb je v prosinci 2027, Vučić ovšem již dříve uvedl, že předčasné volby se budou konat 18. či 25. října. Srbská pokroková strana (SNS) v sobotu Vučiče nominovala jako svého kandidáta na budoucího premiéra.
před 13 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.