Letošním laureátem Nobelovy ceny za mír je globální občanská koalice Mezinárodní kampaň bojující za zákaz nukleárních zbraní (ICAN). Cenu získala „za snahu upozornit na katastrofální humanitární následky jakéhokoli použití jaderných zbraní a za své průkopnické úsilí o dosažení zákazu těchto zbraní“. Udělení ceny této organizaci vyvovalo rozporuplné reakce.
Občanská koalice ICAN usiluje o prosazování a dodržování Smlouvy o zákazu jaderných zbraní, na jejímž vzniku se podílela. Smlouva byla podepsána na půdě OSN v New Yorku začátkem letošního července. Zakazuje vývoj, výrobu, vlastnictví, ale i použití nukleárních zbraní.
Ke smlouvě přistoupilo 122 států, v platnost vstupuje při ratifikaci 50 zeměmi. Nepodpořily ji ovšem státy, které už nukleární zbraně mají, ani jejich nejbližší spojenci.
Kampaň zahájila svou činnnost v roce 2007 a v současné době čítá 468 partnerských organizací ve 101 zemích.
„Žijeme ve světě, kde je riziko použití jaderných zbraní největší za dlouhou dobu. Některé státy modernizují své jaderné arzenály a existuje reálné nebezpečí, že se více zemí pokusí získat jaderné zbraně. Příkladem je Severní Korea,“ uvedl norský Nobelův výbor.
„Jaderné zbraně představují stálou hrozbu pro lidstvo a veškerý život na Zemi,“ upozornil dále výbor, který připomněl dřívější zákazy nebezpečné chemie či biologických zbraní. „Jaderné zbraně jsou ještě destruktivnější, ale dosud nebyly předmětem podobného mezinárodního právního zákazu,“ konstatoval výbor.
ICAN podle něj přispěla svým úsilím k vyplnění této právní mezery. „Důležitým argumentem v odůvodnění zákazu jaderných zbraní je nepřijatelné lidské utrpení, které způsobí jaderná válka,“ podotkl výbor.
Koalice představuje hnací sílu, která přesvědčila národy na celém světě, aby se zavázaly spolupracovat se všemi příslušnými zainteresovanými stranami v úsilí o stigmatizaci, zákaz a odstranění jaderných zbraní, míní výbor.
Je to vzkaz pro Trumpa i Kima, myslí si šéfka ICAN
Šéfku ICAN Beatrice Fihnovou udělení Nobelovy ceny potěšilo. Udělení ceny ICAN podle ní „vysílá vzkaz“ státům disponujícím jadernými zbraněmi. Americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi a severokorejskému vůdci Kim Čong-unovi vzkázala, že jaderné jsou „ilegální“.
„Hrozba použitím jaderných zbraní je ilegální. Držení, vlastnění jaderných zbraní a vývoj jaderných zbraní jsou ilegální a musejí být zastaveny,“ prohlásila Fihnová.
Mluvčí ICAN Daniela Varanová Reuters řekla, že organizace má nesmírnou radost a že jde o „velké uznání práce, kterou bojovníci (za jaderné odzbrojení) vykonali“, zvláště pak lidé známí pod označením „hibakuša“, tedy ti, kteří přežili shození atomových bomb na města Hirošima a Nagasaki. „Jejich svědectví byla zásadní pro tak úžasný úspěch,“ konstatovala Varanová.
Hlavní smlouvou zůstává dohoda o nešíření jaderných zbraní
Pět takzvaných jaderných mocností, tedy USA, Rusko, Spojené království, Francie a Čína, se již k tomuto cíli zavázalo svým přistoupením ke Smlouvě o nešíření jaderných zbraní z roku 1970. Ta podle výboru zůstává hlavním mezinárodním právním nástrojem k prosazování odzbrojení.
Smlouvu o nešíření ratifikovalo 189 států, nepodepsaly ji ovšem Indie, Izrael a Pákistán. Severní Korea ji přijala, ale později vypověděla, všechny zmíněné státy přitom nukleární zbraně vlastní. Izrael se ovšem k vlastnictví jaderných zbraní nikdy oficiálně nevyjádřil.
Letos bylo na Nobelovu cenu za mír nominováno 318 kandidátů, což je druhý nejvyšší počet v historii. Loni cenu dostal kolumbijský prezident Juan Manuel Santos.
Udělení Nobelovy ceny za mír osobám nebo organizacím usilujícím o omezení jaderné hrozby se letos očekávalo. Za favority na zisk ocenění však byli pokládáni vyjednávači, kteří v roce 2015 pomohli uzavřít dohodu s Teheránem o omezení jaderného programu Íránu výměnou za zrušení hospodářských sankcí namířených proti němu, tedy šéfka evropské diplomacie Federica Mogheriniová, bývalý šéf americké diplomacie John Kerry a íránský ministr zahraničí Mohammad Džavád Zaríf.
Mezi dalšími spolufavority na získání Nobelovy ceny za mír letos figurovali papež František, dobrovolní záchranáři v Sýrii přezdívaní Bílé helmy nebo Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR).
OSN ocenění ICAN přivítala, NATO reagovalo zdrženlivě
Reakce na udělení letošní Nobelovy ceny za mír jsou rozporuplné. Zatímco generální tajemník OSN António Guterres ho přivítal, generální tajemník NATO Jens Stoltenberg reagoval spíše zdrženlivě. Opatrná reakce přišla z Ruska, zatímco Německo se podle serveru Spiegel Online s námahou „přinutilo“ ke gratulaci. Bílý dům oficiální vyjádření zatím vůbec nevydal.
„Gratuluji ICAN k jejich Nobelově ceně za mír. Nyní potřebujeme více než kdy dříve svět bez jaderných zbraní,“ napsal na Twitteru generální tajemník OSN Guterres.
Mluvčí organizace v Ženevě Alessandra Vellucciová už před ním uvedla, že je ocenění ICAN „dobrým znamením“ na cestě k možné ratifikaci dohody o zákazu jaderných zbraní, kterou podepsalo letos v červenci 122 zemí. Není mezi nimi nicméně ani jedna jaderná mocnost. Nepřipojilo se ani Česko.
Zdrženlivě se k ocenění ICAN vyjádřil generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Dohoda o jaderném odzbrojení, kterou ICAN podporuje, nás neposune blíže k cíli světa bez jaderných zbraní, uvedl. Ve skutečnosti podle něj dokonce dosažené pokroky v jaderném odzbrojování a nešíření jaderných zbraní ohrožuje. Dokud budou jaderné zbraně existovat, zůstane NATO jadernou aliancí, uvedl Stoltenberg. „NATO lituje, že v současnosti nejsou podmínky pro jaderné odzbrojení příhodné,“ doplnil.
Moskva respektuje rozhodnutí Nobelova výboru v Oslu, uvedl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. „Rusko je zodpovědným členem atomového klubu,“ dodal podle agentury TASS.
Dohodu zakazující jaderné zbraně nepodepsalo ani Německo. Také reakce spolkové vlády byla zdrženlivá. Vládní mluvčí ICAN pogratulovala, zdůraznila ale, že Berlín trvá na odmítnutí dohody podporované OSN. Dokud existují státy, které považují jaderné zbraně za vojenský prostředek a Evropa je jimi ohrožena, trvá nutnost jaderného odstrašování, řekla mluvčí německé vlády.
Pochvalná reakce zazněla z Japonska, které má jako jediné zkušenost s následky svržení jaderných zbraní. „Dokud žijeme, budeme my, hibakuša, společně s ICAN a dalšími bojovat za svět bez jaderných zbraní,“ uvedl dvaadevadesátiletý Sunao Cuboi, který přežil jaderný útok na Hirošimu. Hibakuša je označení pro lidi, kteří přežili svržení jaderných bomb na japonská města Hirošimu a Nagasaki v roce 1945.
