Nizozemská vláda jedná se svými spojenci o možném znovuzavedení pasových kontrol na hranicích několika západoevropských zemí. Myšlenka „mini-Schengenu“ vznikla v souvislosti s migrační vlnou a pařížskými atentáty. Podle mluvčí Evropské komise ale Brusel zatím neobdržel žádný konkrétní návrh.
Nizozemsko reaguje na atentáty po svém – chce vznik „mini-Schengenu“
Nová zóna se má týkat pěti států
Mini-Schengen by měl podle listu De Telegraaf zahrnovat Rakousko, Německo, Belgii, Lucembursko a Nizozemsko. Vznikly by zároveň tranzitní tábory pro migranty, kteří do těchto států míří.
Podle nizozemského ministra zahraničí Berta Koendersa jsou ve hře ale i jiná opatření. „Nizozemsko a další země jednají o mnoha různých řešeních,“ uvedla mluvčí ministerstva spravedlnosti Janet Takensová, která dohlíží na přistěhovaleckou politiku.
„Zatím jsme v této souvislosti neobdrželi žádné formální návrhy,“ konstatovala mluvčí Evropské komise. „Zítra budou mít členské státy na úrovni ministrů vnitra možnost jednat o kontrole našich vnějších hranic a opatřeních v souvislosti s teroristickou hrozbou,“ konstatovala mluvčí.
Vznik „mini-Schengenu“ by znamenal porušení smlouvy zaručující volný pohyb uvnitř schengenského prostoru, který nyní tvoří 26 evropských států, připomíná agentura Reuters.
Němci z návrhu nejsou nadšení
Německý ministr vnitra Thomas de Maizière už avizoval, že Berlínu se nizozemský návrh příliš nezamlouvá. „Naším politickým cílem musí být, aby schengenský prostor fungoval jako celek,“ prohlásil de Maiziére. „Všechno ostatní mohou být jen doplňkové úvahy,“ dodal.
Plán nizozemské vlády stojí mimo francouzský návrh na zavedení systematických hraničních kontrol v rámci schengenského prostoru jako bezpečnostního opatření po útocích v Paříži z minulého pátku. Radikálové napojení na Islámský stát (IS) tam zabili 129 lidí a další stovky zranili.
Schengenská smlouva byla podepsána v roce 1985 na palubě lodi Princesse Marie-Astrid poblíž lucemburského městečka Schengen. Na jejím základě byly v roce 1995 zrušeny celní a pasové kontroly na vnitřních hranicích některých států Evropské unie, čímž vznikl takzvaný schengenský prostor. Jeho součástí je v současnosti 26 států – Česko se k projektu připojilo v roce 2007.