Nizozemci řekli „NE“ asociační dohodě EU a Ukrajiny většinou přibližně 61 procent hlasů. Účast těsně překročila 32 procent, referendum je tak platné. Mnozí interpretují hlasování jako zkoušku postoje Nizozemců k celé unijní politice. Nizozemský premiér Mark Rutte už prohlásil, že vláda ratifikaci dohody přehodnotí.
Snahy Ukrajinců přiblížit svůj trh k Západu vyústily před dvěma a půl roky v revoluci, diplomatický rozchod s Moskvou i vleklý konflikt s povstalci na východě země. Kyjev věřil, že mnohé z těchto problémů následně „vykoupí“ obchodní dohoda s EU – podepsaná v březnu 2014. Dohodu už schválilo 27 členů Unie – kromě Nizozemska, aktuálně předsedající země.
„Pokud je referendum platné, nemůžeme dohodu jen tak ratifikovat,“ prohlásil Rutte v nizozemské televizi po výsledcích hlasování. Výsledky plebiscitu sice nejsou pro vládu závazné, nicméně, jak upozorňuje týdeník The Economist, na výsledky bude muset reagovat. Nizozemské „NE“ ještě víc nahlodá společnou evropskou diplomacii a ukáže její mezery směrem k situaci na východě Evropy.
„Ukazuje se, nakolik byly dlouhodobě podceňovány politické proudy, které se snaží používat tento prostředek ke svým vlastním politickým ziskům, jež mohou být v krátkodobém horizontu výhodné, ale z dlouhodobého hlediska jsou velmi destruktivní,“ okomentoval výsledek hlasování Michal Vít z Institutu pro evropskou politiku, který se ale domníval, že v zemi nakonec vyhraje pragmatismus. „Nizozemsko je právě tou zemí, která by byla nejvíce postižena jakýmkoli odklonem od užšího směřování Evropské unie,“ podotkl analytik.
Řešte Ukrajinu, ne Brusel, apeloval na Nizozemce Kyjev
„Mám velkou prosbu: soustřeďme se na Ukrajinu, soustřeďme se na asociační dohodu, a ne na Brusel,“ prohlásil ukrajinský ministr zahraničí Pavlo Klimkin. „Jasně se ukazuje, že Evropská unie je v krizi a že Evropané jak na území Visegrádu, tak i v západní Evropě jsou čím dál více skeptičtí k dalšímu posilování a rozšiřování Unie,“ podotkl europoslanec Jiří Pospíšil (nestr. za TOP 09). Podle něj jde o velmi špatnou zprávu pro prodemokratické síly na Ukrajině, pro něž byla dohoda signálem, že Západ je nenechá padnout.
Ukrajinský prezident Petro Porošenko varoval, aby se jeho země, toužící se vymanit ze sféry ruského vlivu, nestala rukojmím „interní debaty v Nizozemsku o budoucnosti Evropské unie“. Před krizí až kontinentálních rozměrů už v březnu varoval šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker. Na výsledky Porošenko reagoval slovy, že Ukrajina bude ve své cestě k EU pokračovat, informovala agentura Reuters.
S úsilím pohřbít unijně-ukrajinský pakt přišlo loni v létě občanské hnutí GeenPeil. Jejich kampaň získala na sociálních sítích rychle 470 tisíc podpisů, tedy mnohem více než předepisovaná kvóta 300 tisíc pro vypsání referenda. V posledních měsících se euroskeptická GeenPeil soustředí hlavně na to, aby přiměla k hlasování alespoň 30 procent obyvatel. Právě tehdy by totiž měl nizozemský parlament k výsledku přihlížet.
Antikampaň v čele s Wildersem
V čele vzpoury kráčel kontroverzní krajně pravicový politik Geert Widers. „Právě dnešek může být začátkem konce Evropské unie, jak ji známe, a to by byla velmi dobrá zpráva,“ konstatoval vůdce krajně pravicové Strany pro svobodu.
Propagátor britské nezávislosti, nacionalista Nigel Farage, se přijel podívat osobně. „Je to velký symbolický okamžik, protože britské referendum bude ani ne za 80 dní a zdejší odmítnutí by si mnoho lidí v Británii vykládalo jako důkaz, že růst euroskepticismu není jen v naší zemi, ale děje se to i jinde,“ podotkl britský politik.
„Jsem pro asociační dohodu, protože je podle mě nezbytná pro zvýšení stability na hranicích Evropské unie,“ prohlásil nizozemský premiér Mark Rutte, který nedal na vědomí, jak se po referendu zachová. Pro jeho vládu i parlament by ale bylo politicky neúnosné ignorovat výsledek vůbec prvního podobného referenda. „Takže vláda i parlament nejspíš výsledek přijmou,“ míní Adriaan Schout z Nizozemského institutu mezinárodních vztahů.
Odpůrci smlouvy tvrdí, že Brusel dohodou pouze dobrovolně nechá utápět miliardy ve zkorumpované zemi. Jde hlavně o obchod, kdy dohoda Ukrajincům například nijak nezaručuje volný přístup na pracovní trh EU. Přesto se mnozí Nizozemci obávají, že jejich místa ohrozí levnější konkurence z Východu.
Emoce kolem referenda vyvolává i provokace na webu - údajně proruská
Kyjev upozorňuje také na velký tlak Moskvy, které by se nizozemské NE Ukrajině hodilo. Dokazuje to podle něj i propagandistické video umístěné na YouTube. Údajní ukrajinští ozbrojenci na něm pálí nizozemskou vlajku a vyhrožují tamním obyvatelům – mimo jiné i teroristickými útoky.
Jako autor videa je uvedena známá ukrajinská polovojenská jednotka Batalion Azov, která vznikla při vyhrocené krizi v březnu 2014. Její stoupenci se netají ultrapravicovými názory a používají také symboly odkazující k nacismu. Video je však podle britského analytického centra Bellingcat falešné a jde prý o další produkt ruské továrny internetových provokatérů.
- Asociační dohodu odmítl v listopadu 2013 podepsat tehdejší ukrajinský prezident Viktor Janukovyč.
- Následné demonstrace proti jeho rozhodnutí odstartovaly krizi, která skončila Západem neuznaným připojením ukrajinského poloostrova Krym k Ruské federaci - a také dosud trvající odboj separatistů v Donbasu.
- Podle znění politické dohody z března 2014 (ekonomická část v červnu 2014) se Ukrajina zavázala k reformám a dodržování právního státu či demokratických hodnot.
- Unie naopak slíbila otevřít svůj trh pro naprostou většinu ukrajinského zboží.
