Nic nebude zapomenuto. Státníci uctili v Arménii památku obětí genocidy

Jerevan - Arménie si připomněla 100. výročí zahájení masového vyvražďování Arménů v tehdejší Osmanské říši. Mezi hosty pietní akce v Jerevanu byli i prezidenti Ruska a Francie Vladimir Putin a Francois Hollande. „Nic nebude zapomenuto,“ prohlásil arménský prezident Serž Sargsjan u památníku obětem genocidy na pahorku Cicernakaberd.

„Skláním se před památkou obětí a říkám našim arménským přátelům, že nikdy nezapomeneme na neštěstí, které váš lid potkalo,“ prohlásil Hollande. Vybídl k normalizaci vztahů mezi Arménií a Tureckem, od něhož očekává kromě výrazů lítosti nad někdejší tragédií i „další důležitá slova“; Ankara totiž stále odmítá uznat někdejší masakry za genocidu neboli systematické ničení národnostní skupiny. Společný žal by podle francouzského prezidenta měl vést i k usmíření, k poučení mladých generací a společnému osudu obou zemí, které, ač sousedé, se dosud k sobě chovají jako země vzdálené. 

Pietní akce v Jerevanu
Zdroj: Pool/ČTK/ABACA

„Pro masové vyvražďování lidí nemůže být omluvy,“ řekl Putin. Apeloval na světové společenství, aby nepřipustilo podobné tragédie, a to tím spíše, že v současnosti „opět zvedá hlavu fašismus, radikální nacionalisté a antisemité“. Těmito výrazy ruská propaganda často označuje přívržence prozápadní vlády v Kyjevě.

„Truchlíme dnes spolu s arménským lidem,“ uvedl Putin. Smuteční slavnosti se podle něj odehrávají i ve stovkách ruských měst a neúčastní se jich pouze příslušníci arménské diaspory, jichž v Rusku žijí tři miliony.

Početná arménská komunita žije i ve Francii. Mezi účastníky slavnosti v Jerevanu byl i devadesátiletý francouzský zpěvák Charles Aznavour, který se narodil v Paříži v rodině arménských uprchlíků.

Mezi hosty piety byl i Charles Aznavour
Zdroj: Pool/ČTK/ABACA

V arménské metropoli byli zastoupeni představitelé šesti desítek zemí světa. Českou republiku zastupoval místopředseda Senátu Zdeněk Škromach. Pietní slavnosti v hlavním městě skončily večer pochodňovým průvodem, kterého se zúčastnily desítky tisíc lidí. Jeho účastníci zpívali vlastenecké písně a spálili tureckou vlajku

Půldruhého milionu mrtvých, které si podle arménských odhadů vyžádaly masakry v letech 1915-23, ve čtvrtek svatořečila hlava arménské apoštolské církve.

Arméni vyzvali Česko, aby oficiálně uznalo genocidu 

Sté výročí masového vyvražďování Arménů si dnes připomněli i Arméni žijící v Česku. Dopoledne se konal pietní akt u arménského národního kříže v sousedství kostela svatého Jindřicha v Jindřišské ulici. Věnec přišel položit arménský velvyslanec Tigran Sejranjan spolu s představeným arménské církve v ČR Barseghem Pilavčjanem, který přednesl modlitbu. Připomínky pokračovaly liturgií v kostele svatého Jiljí nedaleko Karlova mostu, které se zúčastnilo na dvě stě lidí. Večer se uskuteční ve svatovítské katedrále bohoslužba, na které má promluvit kardinál Dominik Duka a za prezidenta Miloše Zemana ředitel hradního protokolu Jindřich Forejt.

Arméni chtějí docílit toho, aby Česko uznalo smrt 1,5 milionu lidí jako genocidu, jak už učinilo více než 20 zemí a řada mezinárodních organizací. Prezident Miloš Zeman loni vyjádřil názor, že vyvraždění Arménů bylo genocidou. Podle Hradu ale šlo jen o jeho soukromý názor.

Turecko připouští tehdejší masakry, ale odmítá výraz genocida a argumentuje, že v Anatolii se odehrávala občanská válka, jejíž následky znásobil hladomor. Oběťmi se podle turecké verze stalo 300 000 až 500 000 Arménů a stejný počet Turků.

Mezi 22 státy, které pro krveprolití používají mezinárodně sporné označení genocida, nejsou kupříkladu ani Spojené státy. Americký prezident Barack Obama ve čtvrtek označil vyvražďování Arménů za „strašlivé krveprolití“, ale výrazu genocida se opět vyhnul. Naopak Putin už ve středu napsal účastníkům pietní akce v Moskvě věnované Arménii, že dnešní smutné datum je „spojeno s jednou z nejděsivějších a dramatických událostí v dějinách lidstva: genocidou arménského lidu“. Poté výraz „genocida“ podle AFP použil jednou i dnes v Arménii. Turecké ministerstvo zahraničí jeho výroky kritizovalo.

Němečtí poslanci mluvili o arménské genocidě

Přes hrozící rozepři s Tureckem dnes zástupci všech frakcí německého Spolkového sněmu označili masakr Arménů před 100 lety za genocidu, parlament by měl příslušnou deklaraci schválit ještě před letními parlamentními prázdninami. O genocidě Arménů už ve čtvrtek hovořil německý prezident Joachim Gauck.

Dnešní parlamentní debatě přihlíželi i německá kancléřka Angela Merkelová a ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier, ale o slovo se nepřihlásili. Šéf německé diplomacie však v rozhovoru pro sobotní vydání magazínu Der Spiegel používání pojmu genocida v souvislosti s vyvražděním zhruba 1,5 milionu Arménů v letech 1915 až 1917 odmítl. Podle něj by toho mohli zneužít lidé, kteří se pokoušejí nepřímo banalizovat holocaust. „V Německu si musíme dát pozor, aby se nakonec nedalo za pravdu těm, kteří sledují své vlastní politické cíle a říkají, že holocaust vlastně začal před rokem 1933 (před nástupem Hitlera k moci),“ řekl Steinmeier. Zúžení problému na používání či nepoužívání slova 'genocida' podle něj navíc nepomůže prolomit mlčení mezi Turky a Armény.

Nahrávám video

Předseda Ústřední rady Židů v Německu Josef Schuster dnes ale listu Passauer Neue Presse řekl, že „to, co se stalo před 100 lety na území Osmanské říše, deportace a vyvraždění víc než 1,5 milionu Arménů, byla genocida“.

Ankara dnes rozhořčeně reagovala na čtvrteční Gauckovy výroky. Podle tureckého ministerstva zahraničí není Gauck oprávněn přisuzovat tureckému národu vinu, která prý odporuje právním i historickým skutečnostem. Ministerstvo rovněž varovalo před „dlouhodobě negativními důsledky“ na německo-turecké vztahy. V osmdesátimilionovém Německu mají turecké kořeny asi tři miliony lidí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Útok ochromil saúdskoarabský ropovod na týdny, píše AP

Klíčový saúdskoarabský ropovod Východ-Západ, který byl minulý týden poškozen při dronovém útoku, bude po dobu několika týdnů z větší části mimo provoz. Agentuře AP to sdělili dva činitelé pod podmínkou zachování anonymity. Ceny ropy na začátku týdne rostou po nových útocích hútíů a po íránských útocích na lodě v Perském zálivu. Dál se zvýšily obavy o dodávky. Severomořská ropa Brent je zpět nad 107 dolary za barel. Také cena plynu pro evropský trh reagovala na výpadky dodávek z Blízkého východu a přesáhla hranici 84 eur za megawatthodinu. Byla tak nejvýše od roku 2022.
08:05Aktualizovánopřed 1 mminutou

Lídři Skotska, Severního Irska a Walesu trvají na právu na sebeurčení

Lídři Skotska, Severního Irska a Walesu podepsali memorandum, kterým deklarovali právo svých národů na sebeurčení, informovala média. V čele všech tří zemí stojí poprvé v historii strany usilující o odchod z monarchie.
před 1 hhodinou

Hútíové tvrdí, že zasáhli základnu v Saúdské Arábii. Obsadili také další ostrovy

Jemenští povstalci hútíové oznámili, že desítkami raket a dronů zaútočili na leteckou základnu v saúdskoarabském městě Chamís Mušajt. Zasaženy podle nich byly ranveje, hangáry, radarové systémy a muniční sklady. Íránem podporovaní džihádisté uvedli, že útok byl odvetou za stovky vzdušných úderů, které Rijád v uplynulých dnech provedl v Jemenu, píše Reuters. AP informovala, že hútíové také obsadili v jižní části Rudého moře další strategické ostrovy a posilují tak kontrolu nad významnou trasou pro námořní dopravu.
13:49Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Neslyší sirény, drony ani výbuchy. Jak se žije lidem se sluchovým postižením v Kramatorsku

Osmadvacetiletá Viktorija Kolomijecová má od dětství sluchové postižení a používá naslouchátko. Navzdory každodennímu ostřelování zůstává v Kramatorsku poblíž frontové linie a stará se asi o dvě desítky starších a osamělých lidí, kteří jsou téměř nebo úplně neslyšící. Neslyší sirény, bzukot dronů ani výbuchy.
před 2 hhodinami

EU reaguje na ruský útok nedaleko vlaku s evropskými politiky a poradci

Nedělní útok ruského dronu na vlak na ukrajinské hranici s Polskem, které je členem NATO, měl za cíl zastrašit západní země podporující Ukrajinu, uvedla v pondělí šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Podobně se vyjádřil i francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot. Krátce před zasaženým vlakem projížděl po stejné trati směrem do Polska vlak s řadou prominentních Evropanů, včetně britského expremiéra Borise Johnsona. Kreml uvedl, že ruská armáda operuje na celém ukrajinském území a bude v tom pokračovat.
11:36Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Rusové zabíjeli v Černihivské oblasti. V Izjumu zranili kojence

Při ruském útoku na sklad zemědělské firmy v severoukrajinské Černihivské oblasti zahynuli podle Reuters nejméně tři lidé, sedm utrpělo zranění. Útok zasáhl centrum města Pryluky východně od Kyjeva. Rusko také v noci na pondělí zasáhlo naváděnou leteckou bombou východukrajinský Izjum, kde utrpěli zranění tři lidé, včetně dvouměsíčního dítěte, oznámil náčelník správy Charkovské oblasti Oleh Syněhubov. Ještě v neděli ruské útoky v ukrajinské Dněpropetrovské oblasti zranily čtyři lidi, v noci na pondělí pak další dva. V Konotopu v Sumské oblasti zabil ruský dron energetika, informoval v neděli večer list Ukrajinska pravda.
před 4 hhodinami

Ve švédských parlamentních volbách těsně vede opoziční středolevý blok

Středolevý opoziční blok podle aktualizovaných předběžných výsledků nedělních parlamentních voleb ve Švédsku získal 176 křesel, dosavadní vládní blok 173. Vyplývá to podle agentury Reuters z projekcí švédského volebního úřadu. Krajně pravicoví Švédští demokraté si oproti předvolebním průzkumům i v porovnání s minulými volbami pohoršili.
03:12Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Komunální volby v Dolním Sasku vyhrála Merzova CDU, úspěch slaví i AfD

Nejsilnější stranou se v nedělních komunálních volbách v Dolním Sasku stala Křesťanskodemokratická unie (CDU) kancléře Friedricha Merze, následovaná sociální demokracií (SPD). Vyplývá to z výsledků hlasování na krajské úrovni, které zveřejnil zemský statistický úřad. Obě strany, které jsou i součástí celoněmecké vlády, přitom oproti volbám v roce 2021 oslabily. Strana Alternativa pro Německo (AfD), kterou dolnosaská tajná služba vede jako prokazatelně pravicově extremistickou, svůj zisk naopak více než ztrojnásobila na 15,9 procenta.
01:11Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.