Glasgow - Skotsko by mohlo získat nezávislost 24. března roku 2016, pokud voliči dají tomuto přelomovému kroku zelenou v referendu. Skotský první ministr nyní představil plán, jak by země v takovém případě fungovala. Dokument s názvem Budoucnost Skotska: Váš průvodce po nezávislém Skotsku slibuje mimo jiné revoluci v oblasti sociální politiky – zejména péče o děti. Samostatné Skotsko by si zároveň ponechalo britskou libru i královnu, nechce ale jaderné zbraně. Dokument má lidi přesvědčit, aby v září v referendu hlasovali pro odtržení.
Nezávislé Skotsko? Královna a libra zůstanou, jaderné zbraně ale nechce
Skotští voliči budou brzy rozhodovat, jestli řeknou „ano“ nebo „ne“ nezávislosti Skotska. V Glasgow byl proto představen podrobný plán toho, co by se stalo, kdyby se Skotsko od Británie skutečně odtrhlo. „Je to vůbec nejpodrobnější komplexní plán pro fungování nového nezávislého státu, který byl kdy publikován,“ podotkl skotský první ministr Alex Salmond. Podle něj budou mít Skotové při referendu 18. září jedinečnou šanci, aby vytvořili „spravedlivější a více prosperující zemi“. Budoucnost země je nyní v rukou Skotů, řekl Salmond při prezentování 670stránkového dokumentu. Proti skotské samostatnosti se staví tři hlavní celostátní politické strany - konzervativci, labouristé i liberální demokraté.
Zpráva se snaží odpovědět na otázky, kterým se podle unionistů dosud Salmondova vláda vyhýbala. Slibuje, že britské jaderné rakety Trident umístěné na skotské základně Clyde budou v případě získání nezávislosti odstraněny do roku 2020. Samostatné Skotsko by mělo psanou ústavu a britskou královnu jako hlavu státu. Ponechá si jako měnu libru a převezme poměrnou část britského dluhu. Stejně tak převezme svůj podíl britských rezerv ropy a zemního plynu v Severním moři, které jsou z 90 procent ve skotských vodách.
Alistair Darling, ministr financí v minulé labouristické vládě
„Namísto věrohodných plánů vyčíslujících, kolik budou stát, je to seznam politických slibů, u nichž se neuvádí, jak za ně Alex Salmond zaplatí.“
Britská libra
Salmond uvedl, že posledních 32 let platí Skotové vyšší daně než zbytek Británie. Přislíbil proto nezvyšovat zdanění obyvatel, snížit daně korporací a zvýšit minimální mzdu. Rozšířena by měla být bezplatná péčě o děti a škrty v sociálních příspěvcích na bydlení by měly skončit. Skotsko by mělo také vlastní televizní a rozhlasovou stanici SBS (Scottish Broadcasting Service), která by spolupracovala s BBC.
Také šéf poslanců Skotské národní strany Angus Robertson se snaží, aby se skotská nezávislost dobře prodávala. „Výhody nezávislosti jsou lepší rozhodnutí blíž domovu - od lidí, co žijí ve Skotsku, včetně Čechů, kteří jakožto občané EU budou v referendu hlasovat,“ podotkl Robertson. Mezi přívržence odtržení patří třeba slavný herec Sean Connery. I on chce zemi bez jaderných zbraní, která bude členem Evropské unie a NATO.
Skotská vlajka
Separatisté podle průzkumů nezvítězí
Podle posledního průzkumu, který zveřejnily The Sunday Times, sice separatisté získávají na síle, ale stále jsou v menšině. Podle ankety je 47 procent proti ukončení 306 let trvajícího spojení s Anglií a 38 procent je pro. „Odpůrci nezávislosti, kteří chtějí zůstat součástí Velké Británie, mají bezpochyby náskok. Odhadem 60 procent lidí bude hlasovat pro setrvání,“ poznamenal profesor John Curtice.
Velký vliv na to mají ekonomická varování. „Skoti na tom budou ekonomicky mnohem líp, pokud zůstanou součástí Spojeného království. Doufám, že tak hlasování dopadne,“ řekl britský konzervativní poslanec Nigel Adams. Ne všichni ale mají takový názor. „Pokud by bylo Skotsko takovou hospodářskou troskou, proč by potom na něm lidi v Londýně tak lpěli?“ ptá se Skot žijící v Londýně Andrew Graeme Smith.
GALERIE
Jezero Lomond
Skotská whiskey je pro Brity důležitá
V anglickém tisku se už objevují protesty proti sdílení libry s nezávislým Skotskem. Skotští bojovníci za nezávislost ale mají silný proti-argument – tekuté skotské zlato. „Čtvrtým největším vývozním artiklem v celé Británii je skotská whiskey. Opravdu si myslíme, že Londýn bude chtít uškodit sterlingu a odmítne se skotskou vládou sdílet měnu? Ne, to si nemyslím,“ podotkl šéf poslanců Skotské národní strany.
Experti ovšem milovníky nezávislosti varují: pokud prohrají bitvu o ekonomické výhody, sen o rozboření 300 let trvající unie s Británií se rychle rozplyne. „Existuje jedna nejzásadnější otázka, která rozhodne, zda lidé budou volit ano, nebo ne. A ta zní: Bude na tom Skotsko líp, nebo ne? Jak by řekl Bill Clinton, tou otázkou je ekonomika, hlupáku,“ uvedl profesor Curtice.
Skotské referendum
S blížícím se datem referenda přitom válka argumentů jenom přitvrdí. O tom, zda Skotsko získá nezávislost a jeho poslanci odejdou odsud z Westminsteru, se rozhodne za 10 měsíců. Britský premiér David Cameron a skotský první ministr podepsali Edinburghskou dohodu o podmínkách, za jakých se uskuteční, už před více než rokem.
Britský ministr pro záležitosti Skotska Michael Moore tehdy uvedl, že Skoty čeká „nejdůležitější politické rozhodnutí za posledních 300 let“. Skotští představitelé dosáhli toho, že se hlasování bude konat v době 700. výročí bitvy u Bannockburnu, která měla velký význam pro udržení skotské nezávislosti na Anglii. Vláda v Londýně také přistoupila na skotský požadavek, aby se referenda mohli zúčastnit i šestnáctiletí a sedmnáctiletí voliči.
GALERIE
videogallery_393859
Skotsko se spojilo s Anglií v roce 1707. Od roku 1997 má opět vlastní parlament a regionální vládu - podobně jako Wales a Severní Irsko. Skotská národní strana Salmonda nicméně chce, aby Skotové měli i vlastní obrannou a zahraniční politiku, kterou nyní řídí Londýn. Stejně tak chce odsun ponorek s jadernými raketami, které mají základnu nedaleko Glasgowa.
Pokud by se Skotsko osamostatnilo, způsobilo by to problémy zbytku Spojeného království nejen kvůli jaderným ponorkám, ale oslabilo by to jeho hlas v Radě bezpečnosti OSN i v Evropské unii.