Jeruzalém - Izrael je podle premiéra Benjamina Netanjahua ve válce o Jeruzalém, kterou vyhraje. Předseda vlády prohlásil, že včerejší útok na synagogu, při kterém zemřelo pět Izraelců a dva palestinští útočníci, je výsledkem podněcování násilí proti Židům. Zároveň ale varoval před odvetou. Izrael se kvůli mimořádně napjaté situaci v regionu obává třetí vlny palestinského lidového povstání.
Nejhorší útok na izraelské věřící za šest let: v jeruzalémské synagoze zemřelo celkem sedm lidí - z toho čtyři rabíni, dva palestinští útočníci a jeden policista, který zraněním podlehl v nemocnici. Zranění utrpělo ještě dalších sedm lidí. Někteří z nich byli hned během úterý operováni a nadále zůstávají v nemocnici.
Útočníci byli podle palestinských médií bratranci Ghasán a Udaj abú Džamál ze čtvrti Džabal Mukabir ve východním Jeruzalémě. Izraelská policie ve čtvrti zatkla devět jejich příbuzných. Premiér nařídil strhnout jejich domy. Příbuzní útočníků z rozpoutání násilností obviňují pravicové radikály a jejich pokusy prosadit právo židů modlit se na sporném místě. „To oni jsou rasisti. Netanjahu a jeho přátelé vstupují každý den do mešity al-Aksá,“ zdůraznila jedna z příbuzných.
Jakub Szántó, blízkovýchodní zpravodaj ČT
„Obyvatelé Jeruzaléma už jsou zvyklí na zvýšený výskyt policie. Na spojnicích neklidných arabských čtvrtí se začala objevovat kontrolní stanoviště. Na zastávkách tramvají se navíc objevují betonové zábrany, které mají zabránit útokům pomocí automobilů. Zvýšenou pohotovost má rovněž bezpečnostní služba Šin Bet. Klíčové je, že se začíná mluvit o tom, že by soudy mohly dostat větší pravomoci, aby mohly udílet i preventivní tresty pro organizátory protestů.“
Do synagogy se ráno vrátili věřící, aby se za zpřísněných bezpečnostních opatření společně modlili a uctili památku obětí. Zátarasy a bezpečnostní kontroly vyrostly i na mnoha dalších místech v Jeruzalémě. „Naše budoucnost na tomto světě je v rukou božích. Člověk nikdy neví, co ho čeká,“ prohlásil Gavriel Cohen, jeden z účastníků modliteb.
Emoce po masakru neustávají
Netanjahu po mimořádném jednání velitelů všech bezpečnostních složek přišel s jasným vzkazem. „Jsou tu lidé, kteří nás chtějí vyhnat z našeho státu a naší metropole. Oni neuspějí. Jsme v bitvě o Jeruzalém, o naše věčné město,“ prohlásil. Krveprolití přitom odsoudil západní svět i palestinský prezident Mahmúd Abbás.
Benjamin Netanjahu, izraelský premiér
„Jako národ se vypořádáme s každým teroristou. Nikdo ale nesmí vzít zákon do vlastních rukou. I když jsou emoce vypjaté a krev horká. Ve válce proti terorismu jsme už dlouho.“
Pohřby čtyř rabínů se konaly podle židovské tradice už včera krátce po útoku. Vzhledem k tomu, že tři z nich měli kromě izraelského také americké státní občanství, vlna nevole se strhla i ve Spojených státech. Desítky lidí demonstrovaly třeba v ulicích New Yorku. Do vyšetřování případu se zapojí i FBI.
- Nir Baraka, starosta Jeruzaléma: „Svět se musí postarat o to, aby Palestinci pochopili, že nemohou zvítězit pomocí teroru.“
Šéf Bílého domu Barack Obama vyzval ke společnému dialogu. „Zemřelo už mnoho Izraelců i Palestinců. V těchto těžkých časech je, myslím, důležité pro obě strany, aby spolupracovaly a snažily se zmírnit napětí,“ podotkl americký prezident.
Také Papež František označil násilí v Izraeli za nepřijatelné. "Sleduji s obavami alarmující
nárůst napětí v Jeruzalémě a v dalších částech Svaté země, kdy se násilí nevyhýbá ani místům určeným k modlitbě," prohlásil papež.
Palestinu chce uznat více evropských států
Že událost mocně zahýbala celým světem, dokazuje i postoj španělského parlamentu. Zákonodárci podpořili výzvu tamní vládě, aby uznala Palestinu jako stát. V minulých týdnech podobné doporučení svým kabinetům odhlasovaly i parlamenty Británie a Irska. „Tento vzkaz nejde proti někomu nebo něčemu. Je to konstruktivní odpověď od státu, který chce prostě vidět konec násilí,“ konstatoval jeden z členů parlamentu Trinidad Jimenez. Jako vůbec první evropská země nedávno uznalo Palestinu Švédsko.
Izraelský tisk mezitím spekuluje o hrozbě třetí palestinské intifády, tedy lidového povstání. Protesty v minulosti trvaly několik let. Minulé intifády byly koncem 80. let a na začátku 21. století. O život při nich přišly stovky lidí.
